Odpověděl/a – 25.leden 11:27
Valcha nepatřila pouze k zpsťování vlnařských tkanin. V této době
bylo v Maloměřicích a okolí pomálu ovcí. Valchy bývaly téměř každé
vesnici kde se pěstoval len a konopí. Vedle valch najdeš dost často
v místích starších název jako bělidlo, močidlo, mokřidlo a podobně.
Valcha sloužila k čištění, bělení a napínání tkanin z přírodních
tkanin. Zajímavostí je, že valchy bývaly téměř vždy na konci vesnice a
to z toho důvodu, že se k valchování používala močovina, nejen
zvířecí, ale i lidská. Takže ne vždy je zcela pravd to, co píše Wiki,
nebo co si myslí Bobek.
Hamr původně sloužil ke zpracování, k zhutťování a zušlechťování
rud. Samotný název z německého Hamer /kladivo. Dost často také
označovány větší kovářské dílny, kde se ruda přímo nezpracovávala,
ale velký buchar/hamr/ sloužil k vykovávání a tvarování větších kusů
železa. Je to v podstatě velké kladivo poháněné vodní silou.
Odpověděl/a – 25.leden 12:07
Valcha nepatřila pouze k zpsťování vlnařských tkanin. V této době
bylo v Maloměřicích a okolí pomálu ovcí. Valchy bývaly téměř každé
vesnici kde se pěstoval len a konopí. Vedle valch najdeš dost často
v místích starších název jako bělidlo, močidlo, mokřidlo a podobně.
Valcha sloužila k čištění, bělení a napínání tkanin z přírodních
tkanin. Zajímavostí je, že valchy bývaly téměř vždy na konci vesnice a
to z toho důvodu, že se k valchování používala močovina, nejen
zvířecí, ale i lidská. Takže ne vždy je zcela pravd to, co píše Wiki,
nebo co si myslí Bobek.
Hamr původně sloužil ke zpracování, k zhutťování a zušlechťování
rud. Samotný název z německého Hamer /kladivo. Dost často také
označovány větší kovářské dílny, kde se ruda přímo nezpracovávala,
ale velký buchar/hamr/ sloužil k vykovávání a tvarování větších kusů
železa. Je to v podstatě velké kladivo poháněné vodní silou.
Ano celé Maloměřice a okolí byly zemědělskou oblastí, drobných
hospodářů a několika málo větších statků. V té době, kdy se
získávaly tkaniny převážné z rostlinných vláken, byl v těchto
oblastech velmi často pěstován a zpracováván len. Ve většině chalup
stával i stav, kde se hlavně v zimních měsících tkalo. Celý tento kraj
nebyl nijak zvláště bohatý, takže tkaním bylo možno získat skromné
přilepšení k chudému životu. Po vyrobení tkaniny bylo nutno dále upravit
a zpracovat, aby byla vhodná pro výrobu oděvů. Toto už nezpracovávali
samotní tkalci, ale valcha byla samostatnou činností, dost často vlastněnou
takzvanými faktory, kteří u jednotlivým tkalcům dávali přízi a
odebírali hotové plátno. Byla to doba, kdy většin rodin si v té době
nemohla dovolit ani zakoupit přízi na tkaní. Faktoři byli tedy překupníky
kooperující několik činností.