annas

Odpověděl/a – 11.leden 10:22

Vidím, že Bobek 2 je vynikající znalec jazyka, ,. který zná zpaměti původ slov bez uvedení odkazů na slovníky. Viz Jirásek klučit mýto – PSJC.

1. Mýto
2. staročesky – mzda i odměna – nařp. mlynáři ve mlejně mýto brali. ´plat, měřičné.
3. staré slovo pro pojmenování z užívání cest
4. místo, kde se poplatek vybíral.

zajímavý je význam odvozeného slova na Chodsku přemyjtit = překonat, v polštině pak przemyczic = obejíti či přelstíti mýto. = podloudně pašovati.oklamati

2. Homonymum mýto má jiný původ , zastaralý tvar pro mýtinu. – odvozené od mýtiti ´- čeho, co (les) mýtit, kácet, zbavovat porostu zvl. za účelem získání dřeva.
.
Václav Machek Etymologický slovník

annas

Odpověděl/a – 11.leden 14:44

Vidím, že Bobek 2 je vynikající znalec jazyka, ,. který ovládá zpaměti původ slov bez uvedení odkazů na slovníky, i kdyý viz Jirásek „klučit mýto“ ¨- SSJC

A. Mýto, synonymum mýtné ,

1. staročesky – mzda i odměna – např. . mlynáři ve mlejně brali.měsíčně ´plat, měřičné = mýto.
2. staré slovo pro pojmenování poplatku z užívání cest
3. místo, kde se poplatek vybíral.

Slov. *myto je výpůjčkou z germánštiny, nejspíš ze starohornoněmeckého
mūta ‘clo’ (z toho dnes bavorsko – rakouské Maut tv.), které bylo zase
přejato – údajně kolem 6. st. v horním Podunají – z gótštiny mōta tv. (pozdně
góské tvar *mūta?) od mitan ‘měřit’

Původně tedy vyměřený poplatek.

Zajímavý je význam odvozeného slova na Chodsku přemyjtit = překonat, v polštině pak przemyczic = obejíti či přelstíti mýto. = podloudně pašovati.oklamati

2. Homonymum mýto má jiný původ , zastaralý tvar pro mýtinu. – odvozené od mýtiti ´- čeho, co (les) mýtit, kácet, zbavovat porostu zvl. za účelem získání dřeva.
.

Václav Machek Etymologický slovní;, Jiří Rejzek Etymologický slovník

„Přestože lze považovat mýto a mýtné za synonyma, doporučovali bychom dnes spíše platit elektronické mýto (nikoli za mýto, protože za poplatek se už neplatí)“

http://ujc.av­cr.cz/jazykova-poradna/dotazy/0003­.html.

Pro zajímavost významy ve slovenštině

https://slovnik­.juls.savba.sk/?w=m%C3%­BDto&s=exact&c=Z9c5&cs=­&d=kssj4&d=psp&d=sssj&d=­orter&d=scs&d=­sss&d=peciar&d=hssjV&d­=bernolak&d

l

annas

Odpověděl/a – 20.leden 12:48

Vidím, že Bobek 2 je vynikající znalec jazyka, ,. který ovládá zpaměti původ slov bez uvedení odkazů na slovníky, i kdyý viz Jirásek „klučit mýto“ ¨- SSJC

A. Mýto, synonymum mýtné ,

1. staročesky – mzda i odměna – např. . mlynáři ve mlejně brali.měsíčně ´plat, měřičné = mýto.
2. staré slovo pro pojmenování poplatku z užívání cest
3. místo, kde se poplatek vybíral.

Slov. *myto je výpůjčkou z germánštiny, nejspíš ze starohornoněmeckého
mūta ‘clo’ (z toho dnes bavorsko – rakouské Maut tv.), které bylo zase
přejato – údajně kolem 6. st. v horním Podunají – z gótštiny mōta tv. (pozdně
góské tvar *mūta?) od mitan ‘měřit’

Původně tedy vyměřený poplatek.

Zajímavý je význam odvozeného slova na Chodsku přemyjtit = překonat, v polštině pak przemyczic = obejíti či přelstíti mýto. = podloudně pašovati.oklamati

2. Homonymum mýto má jiný původ , zastaralý tvar pro mýtinu. – odvozené od mýtiti ´- čeho, co (les) mýtit, kácet, zbavovat porostu zvl. za účelem získání dřeva.
.

Václav Machek Etymologický slovní;, Jiří Rejzek Etymologický slovník

„Přestože lze považovat mýto a mýtné za synonyma, doporučovali bychom dnes spíše platit elektronické mýto (nikoli za mýto, protože za poplatek se už neplatí)“

http://ujc.av­cr.cz/jazykova-poradna/dotazy/0003­.html.

Pro zajímavost významy ve slovenštině

https://slovnik­.juls.savba.sk/?w=m%C3%­BDto&s=exact&c=Z9c5&cs=­&d=kssj4&d=psp&d=sssj&d=­orter&d=scs&d=­sss&d=peciar&d=hssjV&d­=bernolak&d

l
Jako obvykle Bobek nevložil odkaz.