Historie úprav
Odpověděl/a – 8.říjen 16:44
Mně se několikrát stalo, že jsem spadla na konci schodiště.
Jdu např. do sklepa, říkám si v duchu, musím být opatrná. Sláva, už jsem na posledním schodku, ale neuvědomím si, že je pod ním plošínka, našlápnu a klečím na betonu. Jako bych to tušila, že upadnu…
Klepu na dřevo, letos jsem se opravdu zřejmě víc soustředila na schody, ale loni jsem měla dva úrazy.
Nějak si to nedovedu vysvětlit, čím víc na schody myslím, tím je to pro mě horší.
Nebo drží v ruce hrnek, kmitne se mně v hlavě, že orozbiju. Opravdu. Už jsou střepy na podlaze.
Takže neoprávněné obavy se snažím zahnat. Třeba jsem šla, spadla se střechy, minula mě.
Pokud bychom mysleli na to, co se může stát, těžko bychom mohli vycházet, cestovat atd. Co má být, tak se stane.
Odpověděl/a – 8.říjen 17:25
Jsem na tom jinak.
Mně se několikrát stalo, že jsem spadla na konci schodiště.
Jdu např. do sklepa, říkám si v duchu, musím být opatrná. Sláva, už jsem na posledním schodku, ale neuvědomím si, že je pod ním plošinka, našlápnu a klečím na betonu. Jako bych to tušila, že upadnu…
Klepu na dřevo, letos jsem se opravdu zřejmě víc soustředila na schody, ale loni jsem měla dva úrazy.
Nějak si to nedovedu vysvětlit, čím víc na schody myslím, tím je to pro mě horší.
Nebo držím v ruce hrnek, kmitne se mně v hlavě, že se rozbije.. Opravdu. Už jsou střepy na podlaze.
Takže neoprávněné obavy se snažím zahnat. Třeba jsem šla, spadla se střechy, taška, minula mě.
Pokud bychom mysleli na to, co se může stát, těžko bychom mohli vycházet, cestovat atd. Co má být, tak se stane.