Historie úprav
Odpověděl/a – 21.květen 11:19
Když jsem byla dítě, rodiče měli hospodářství a 4 ha půdy, 3 krávy, 3 prasat, která se postupně porážela, a prasnici – matka malá selata prodával na chov,., dale několik kachen nebo hus, kozu, zpočátku i králíky, ale otec je něml rád, takže chov zrušili.
Mléko od krav se denně vozilo do „sběrny“ a odváželo hromadně do mlékárny, kde se zpracovávalo.
Hospodářství žřvilo 5 osob, maso matka nekupovala, sádlo i prodávala, rovněž vajíčka – přivýdělek.
Obilí se mlelo ve mlýně n mouku i na šror jako krmení, vím, že se dělal i chléb,. který se vozil k pekaři na pečení. Vydržel týden.
Ale už je to dávno …
Odpověděl/a – 21.květen 11:26
Když jsem byla dítě, rodiče měli hospodářství a 4 ha půdy, 3 krávy, 3 prasat, která se postupně porážela, a prasnici – matka malá selata prodával na chov,., dale několik kachen nebo hus, kozu, zpočátku i králíky, ale otec je něml rád, takže chov zrušili.
Mléko od krav se denně vozilo do „sběrny“ a odváželo hromadně do mlékárny, kde se zpracovávalo.
Hospodářství žřvilo 5 osob, maso matka nekupovala, sádlo i prodávala, rovněž vajíčka – přivýdělek. Na poli se pěstovalo žito = pšenice, žito = rež – hanácky, řepa krmná i cukrovka – ta se vozíla do cukrovaru – zpět řízky na zakvašen, v zimě na krmení, brambory, po sklizní pakl zelené krmení. Asi je to všechno…
Práce náročná – uvědomuji si, že matka vstávala velmi brzy, aby se o všechny postarala. Ale musím říct,. že krávy i vepři byli její „chloubou“.
Obilí se mlelo ve mlýně n mouku i na šror jako krmení, vím, že se dělal i chléb,. který se vozil k pekaři na pečení. Vydržel týden.
Ale už je to dávno …
Takže pro dvacet lidí si plochu vynásobte.
Odpověděl/a – 21.květen 11:30
Když jsem byla dítě, rodiče měli hospodářství a 4 ha půdy, 3 krávy, 3 prasata, která se postupně porážela, a prasnici – matka malá selata prodávala na chov,., dale několik kachen nebo hus, kozu, zpočátku i králíky, ale otec je neměl rád, takže chov zrušili.
Mléko od krav s matka denně vozila do „sběrny“, odtud se odváželo hromadně do mlékárny, k alšímu zpracování.
Hospodářství živilo 5 osob, maso matka nekupovala, sádlo i prodávala, rovněž vajíčka – přivýdělek.
Na poli se pěstovalo žito = pšenice, žito = rež – hanácky, řepa krmná i cukrovka – ta se vozíla do cukrovaru – zpět řízky na zakvašení, v zimě na krmení, brambory, po sklizni pak zelené krmení. Asi je to všechno…
Práce náročná – uvědomuji si, že matka vstávala velmi brzy, aby se o všechny postarala. Ale musím říct, že krávy i vepři byli její „chloubou“.
Obilí se mlelo ve mlýně na mouku i na šrot jako krmení, vím, že se dělal i chléb, který se vozil k pekaři na pečení. Vydržel týden.
Ale už je to dávno …
Takže pro dvacet lidí si plochu vynásobte. Ale ty 4 ha by uživily víc lidí, než bylo nás.