Historie úprav
Odpověděl/a – 14.duben 16:44
Narodili jsme se se schopností smát se.
Věříme, že smích vznikl z dechového chování našich dávných předků primátů. Dnes, když lechtáme šimpanzy nebo gorily, nesmějí se „ha ha ha“, ale je slyšet dech. . To je zvuk opilčího smíchu, ale i kořen lidského smíchu.
Lidoopi se smějí za podmínek, ve kterých vzniká i lidský smích, jako je lechtání, drsné a bubnové hry a honění za hrami.
Jiná zvířata vyjadřují zvýky během hry, ale i jsou tak různé, že je to e těžké porovnat je s smíchem. Krysy například produkují vysoké výšky zvuku během hry a když je někdo lechtá. Ale je to velmi odlišné od lidského smíchu.
Smích má tedy spojovací funkci mezi jednotlivci ve skupině. Je to často pozitivní, ale také negativní. Je tu rozdíl mezi „smíchem s“ a „smíchem“. Lidé, kteří se smějí ostatním, se mohou snažit donutit je, aby se jim přizpůsobili nebo je vyhodili ze skupiny.
Jednou z pozoruhodných věcí o smíchu je to, že k němu dochází nevědomě. Rozhodnete-li se, že se nezasmějete, tak se nezasmějete. . To je důvod, proč je těžké se smát na příkaz nebo na falešný smích.
Nikdo vlastně nepočítal, kolik lidí různého věku se směje, ale malé děti se nejvíc smějí ve v ěku 5 – 6 let. . Dospělí se smějí méně než děti, pravděpodobně proto, že si hrají méně. A smích je spojován s hrou.
Více v odkazu.
http://www.nbcnews.com/id/3077386/ns/technology_and_science-science/t/big-mystery-why-
Něco o nakažlivosti smíochu.
„Výzkum nadace Wellcome Trust, který se zabývá nakažlivostí smíchu, má docela zajímavé závěry. Prokázal, že smích není nakažlivý jen kvůli tomu, že mozek vstřebává a napodobuje mimiku a gesta toho, kdo se směje. Náš mozek reaguje také na emotivní zvuky smíchu. Hlasitým smíchem tedy poměrně snadno naladíte druhé na svoji vlnu. A pozor, pokud se vám to nepodaří, možná máte co do činění s psychopatem.“ atd-
Odpověděl/a – 14.duben 16:49
1. Narodili jsme se se schopností smát se.
Věříme, že smích vznikl z dechového chování našich dávných předků primátů. Dnes, když lechtáme šimpanzy nebo gorily, nesmějí se „ha ha ha“, ale je slyšet dech. . To je zvuk opilčího smíchu, ale i kořen lidského smíchu.
Lidoopi se smějí za podmínek, ve kterých vzniká i lidský smích, jako je lechtání, drsné a bubnové hry a honění za hrami.
Jiná zvířata vyjadřují zvýky během hry, ale i jsou tak různé, že je to e těžké porovnat je s smíchem. Krysy například produkují vysoké výšky zvuku během hry a když je někdo lechtá. Ale je to velmi odlišné od lidského smíchu.
Smích má tedy spojovací funkci mezi jednotlivci ve skupině. Je to často pozitivní, ale také negativní. Je tu rozdíl mezi „smíchem s“ a „smíchem“. Lidé, kteří se smějí ostatním, se mohou snažit donutit je, aby se jim přizpůsobili nebo je vyhodili ze skupiny.
Jednou z pozoruhodných věcí o smíchu je to, že k němu dochází nevědomě. Rozhodnete-li se, že se nezasmějete, tak se nezasmějete. . To je důvod, proč je těžké se smát na příkaz nebo na falešný smích.
Nikdo vlastně nepočítal, kolik lidí různého věku se směje, ale malé děti se nejvíc smějí ve v ěku 5 – 6 let. . Dospělí se smějí méně než děti, pravděpodobně proto, že si hrají méně. A smích je spojován s hrou.
Více v odkazu.
http://www.nbcnews.com/id/3077386/ns/technology_and_science-science/t/big-mystery-why-
2. Něco o nakažlivosti smíochu.
„Výzkum nadace Wellcome Trust, který se zabývá nakažlivostí smíchu, má docela zajímavé závěry. Prokázal, že smích není nakažlivý jen kvůli tomu, že mozek vstřebává a napodobuje mimiku a gesta toho, kdo se směje. Náš mozek reaguje také na emotivní zvuky smíchu. Hlasitým smíchem tedy poměrně snadno naladíte druhé na svoji vlnu. A pozor, pokud se vám to nepodaří, možná máte co do činění s psychopatem.“ atd-
3. Proč se smějeme?
"Smích je vyjádřením pozitivních emocionálních stavů – radosti, štěstí či úlevy.
Smích má prastarý původ a evoluční opodstatnění. To potvrzuje i fakt, že do produkce smíchu je zapojen limbický systém – jedna z nejstarších částí mozku. V čem konkrétně spočívá význam smíchu?"
- spojuje nás se skupinou lidí
- má efktivní vliv na učení
- smysl pro humor patří k oblíbeným znakům partnera
- . tzv. hormon štěstí vyplaví víc endorfinu a tlumí bolest ,