annas

Odpověděl/a – 14.únor 14:00

http://curiou­s.astro.corne­ll.edu/about-us/101-the-universe/cosmology-and-the-big-bang/general-questions/577-why-isn-t-the-sky-bright-at-night-if-the-universe-has-so-many-stars-intermediate

Jde o slavný problém označovaný jako Olbersův paradox, který jako první vysvětlil tento paradox ve zapomenuté básnické próze Heuréka básník Edgar Allan Poe.

V odkazu je vysvětlené, ale nejsem si jistá angličtinou, takže je lepší, když si přečtete sám.

https://de.wi­kipedia.org/wi­ki/Eureka_(Poe)

"Jde o filozofický esej o podstatě a původu vesmíru se dotýká řady základních filozofických kategorií i poznatků z oblasti přírodních věd.

Literární kritik František Götz konkrétně píše o básni Heuréka, vníž vidí jakýsi kosmologický princip založený na odstředivém a dostředivém pohybu. Poe je tak vpodstatě metafyzikem sám, neboť dokáže nejen nahlédnout lidstvo z ptačí perspektivy, jak jsme zmiňovali dříve, ale také pojmout svět jako celek, vysvětlovat jeho aktuální stav a rovněž kosmogonii, tedy vznik samotný."
https://theses­.cz/id/b0220q
/P_eklady_bsn_E­._A._Poea_v_kon­textu__esk_li­teratury_-_Ond_.pdf

Překlady básní E. A. Poea vkontextu české literatury
Autor práce: Ondřej Selner
Diplomová práce, Jihočeká universita České Budějovice,, 2015

annas

Odpověděl/a – 14.únor 14:16

http://curiou­s.astro.corne­ll.edu/about-us/101-the-universe/cosmology-and-the-big-bang/general-questions/577-why-isn-t-the-sky-bright-at-night-if-the-universe-has-so-many-stars-intermediate

Jde o slavný problém označovaný jako Olbersův paradox, který jako první vysvětlil básník Edgar Allan Poe. ve zapomenuté básnické próze Heuréka .

V odkazu je vše vysvětlené, ale nejsem si jistá angličtinou, takže je lepší, když si přečtete sám.

https://de.wi­kipedia.org/wi­ki/Eureka_(Poe)

"Jde o filozofický esej o podstatě a původu vesmíru se dotýká řady základních filozofických kategorií i poznatků z oblasti přírodních věd.

Literární kritik František Götz konkrétně píše o básni Heuréka, v níž vidí jakýsi kosmologický princip založený na odstředivém a dostředivém pohybu. Poe je tak v podstatě metafyzikem sám, neboť dokáže nejen nahlédnout lidstvo z ptačí perspektivy, jak jsme zmiňovali dříve, ale také pojmout svět jako celek, vysvětlovat jeho aktuální stav a rovněž kosmogonii, tedy vznik samotný."

https://theses­.cz/id/b0220q/P_e­klady_bsn_E._A­._Poea_v_kontex­tu__esk_litera­tury_-_Ond_.pdf

Překlady básní E. A. Poea v kontextu české literatury

Autor práce: Ondřej Selner
Diplomová práce, Jihočeská universita České Budějovice, 2015
–
Proč celá noční obloha nezáří?

"Olbersův paradox začíná tím, že si položíme prostou otázku, proč je noční obloha temná. Již Johannes Kepler si uvědomil, že v homogenním a nekonečném vesmíru bychom spatřili světlo přicházející z nekonečného počtu hvězd, ať už bychom pohlédli kterýmkoli směrem. Kdybychom hleděli na libovolné místo na noční obloze, přehlédli bychom zrakem posléze bezpočet hvězd a vnímali bychom nekonečné množství světla. Noční obloha by tudíž měla žhnout jako výheň! Po několik staletí byla skutečnost, že obloha je v noci černá, a nikoli bílá, zdrojem sice jemného, ale zato hlubokého kosmického paradoxu.
Olbersův i Bentleyho paradox je zdánlivě prostý, ale oba sužovaly mnoho generací filozofů a astronomů. Oba paradoxy vycházejí ze skutečnosti, že v nekonečném vesmíru se gravitační síla i světelné paprsky sčítají do nekonečných, nesmyslných hodnot. Během staletí byla navržena spousta nesprávných řešení. Kepler byl Olbersovým paradoxem zneklidněn natolik, že raději postuloval konečnost vesmíru, který je uzavřený uvnitř skořápky, takže do oka pozorovatele může dopadnout jen konečné množství světla hvězd.

Zmatení vyvolané tímto paradoxem bylo tak veliké, že ještě v roce 1987 plných 70 procent učebnic astronomie uvádělo jeho chybné vysvětlení

Především se lze pokusit Olbersův paradox vyřešit tvrzením, že světlo hvězd je absorbováno mračny mezihvězdného prachu. Takové řešení navrhl sám Heinrich Wilhelm Olbers, když v roce 1823 paradox poprvé explicitně zformuloval. Olbers napsal: „Máme velké štěstí, že Země nepřijímá světlo hvězd z každého místa nebeské klenby! Ale i tak, při nepředstavitelné jasnosti a teplotě 90 000krát větší, než jakou nyní zažíváme, by Všemohoucí dokázal snadno stvořit organismy schopné přizpůsobit se tak extrémním podmínkám.“ Aby se Země neutápěla v lázni „tak zářivé jako sluneční disk“ a aby byl pozemský život možný, přišel Olbers s nápadem, že intenzivní teplo je pohlcováno mračny prachu. Kupříkladu žhnoucí centrum naší Galaxie, Mléčné dráhy, které by právem mělo dominovat noční obloze, je ve skutečnosti skryto za prachovými mračny. Pohlédneme-li do souhvězdí Střelce, kde se střed Mléčné dráhy nachází, nevidíme žádnou planoucí ohnivou kouli, ale jen temnou oblast.
Mračna prachu ale Olbersův paradox plně vysvětlit nedokážou. Za nekonečně dlouhou dobu by totiž pohltila světelnou záři z nekonečného počtu hvězd a nakonec by sama žhnula jako hvězdný povrch. Proto by i prachová mračna z noční oblohy sálala." atd.

http://www.osel­.cz/2598-proc-cela-nocni-obloha-nezari.html