Historie úprav
Odpověděl/a – 4.leden 10:07
Pokud jsou školáci bujní, nevázan í,někdy provokují, tedy nevědí co samými roupy dělat. Mladí středoškoláci či vysokoškoláci často vybočují, „z normálu“, někdy šokují, ale záleží na úhlu pohledu.
Neviděla jsem, nečetla, mohl jste vložit odkaz. Napsal jste, že jde o recesi, takže nevím, do jaké míry či zda vůbec překročila daná pravidla.
Odpověděl/a – 4.leden 10:15
Pokud jsou školáci bujní, nevázan í,někdy provokují, tedy nevědí co samými roupy dělat. Mladí středoškoláci či vysokoškoláci často vybočují, „z normálu“, někdy šokují, ale záleží na úhlu pohledu.
Neviděla jsem, nečetla, mohl jste vložit odkaz. Napsal jste, že jde o recesi, takže nevím, do jaké míry či zda vůbec překročila daná pravidla.
--
Doplním původ spojení „mít roupy“. Z něj plyne, že školáci
nedělají nic „s roupama“, ale " roupama"., protože jde o přenesený
význam.
"Etymologický slovník Holuba — Kopečného staví slovo roup ‚červík, hlíst‘ k něm. Raupe ‚housenka‘,
Machek ve shodě se Zubatým je považuje za ‚české původem a německé rčení Raupen haben = ‚mít roupy‘ za přejaté z češtiny. Rozšíření německého rčení však vylučuje jeho český původ. České mít roupy je tedy buď z němčiny, anebo vzniklo nezávisle, což by bylo dost zvláštní.
České roup má protějšek v polském rup ‚hlíst‘; Machek s jinými je vyvozují ze slovanského slovesného základu představovaného polským rupič ‚znepokojovat‘; sr. polské kaźdy ma swe rupie ‚každý má své starosti‘. Zbývá tedy dohad o německém původu i českého roup i polského rup.
Fráze mít roupy a Raupen haben se pak zakládá na lidové víře o červu jako původci nemocí, červ v hlavě působí vrtohlavost u zvířat a vrtochy u lidí. Sr. české motolice, německé Mucke (= Mücke) ‚komár‘ a Grille ‚cvrček‘ znamenají v množném čísle ‚rozmary‘, polské gieź (tj. střeček) go napadł o „všelijaké svévolnosti“ apod."
Odpověděl/a – 4.leden 14:24
Pokud jsou školáci bujní, nevázan í,někdy provokují, tedy nevědí co samými roupy dělat. Mladí středoškoláci či vysokoškoláci často vybočují, „z normálu“, někdy šokují, ale záleží na úhlu pohledu.
Neviděla jsem, nečetla, mohl jste vložit odkaz. Napsal jste, že jde o recesi, takže nevím, do jaké míry či zda vůbec překročila daná pravidla.
--
Doplním původ spojení „mít roupy“. Z něj plyne, že školáci
nedělají nic „s roupama“, ale " roupama"., protože jde o přenesený
význam.
"Etymologický slovník Holuba — Kopečného staví slovo roup ‚červík, hlíst‘ k něm. Raupe ‚housenka‘,
Machek ve shodě se Zubatým je považuje za ‚české původem a německé rčení Raupen haben = ‚mít roupy‘ za přejaté z češtiny. Rozšíření německého rčení však vylučuje jeho český původ. České mít roupy je tedy buď z němčiny, anebo vzniklo nezávisle, což by bylo dost zvláštní.
České roup má protějšek v polském rup ‚hlíst‘; Machek s jinými je vyvozují ze slovanského slovesného základu představovaného polským rupič ‚znepokojovat‘; sr. polské kaźdy ma swe rupie ‚každý má své starosti‘. Zbývá tedy dohad o německém původu i českého roup i polského rup.
Fráze mít roupy a Raupen haben se pak zakládá na lidové víře o červu jako původci nemocí, červ v hlavě působí vrtohlavost u zvířat a vrtochy u lidí. Sr. české motolice, německé Mucke (= Mücke) ‚komár‘ a Grille ‚cvrček‘ znamenají v množném čísle ‚rozmary‘, polské gieź (tj. střeček) go napadł o „všelijaké svévolnosti“ apod."
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5871
Po doplnění odkazu věřím slovům ředitele školy, že "ve skutečnosti však šlo o studentskou recesistickou akci na konci loňského školního roku, která měla v rámci hodin sociologie otevřít debatu o rovnosti a předsudcích.
Škola se chce bránit. „Je zveřejněna pouze fotka vytržená z kontextu
s nějakým svým vlastním katastrofickým scénářem a komentářem.
Zvažuji kroky, které proti tomu podniknu. Není respektované autorské právo
a jsou nepřijatelně sdílené fotky studentů,“ řekl Seznamu Radek
Petříček, ředitel Gymnázia Blansko." atd.
–
Často se stává, že zkreslené inforamce vytržené z kontextu se šíří
velmi rychle. mnozí bez možnosti ověření je šíří dál.
Bohužel, se najde dost lidí, kteří zprávám věří a určitě dost těch, kteří budou zprávy obhajovat jako důvěryhodnou.