Historie úprav

Avatar uživatele

Bičiště

Odpověděl/a – 2.listopad 21:46

Moderní historici to vidí tak, že četníci stříleli v sebeobraně proti zfanatizovanému davu. Dav byl zfanatizován komunisty a ti jsou vinni tou střelbou. Četníků bylo proti tomu davu pár a šlo jim o život, jelikož po nich bylo házeno kameny.

Něco z internetu: Střílení do stávkujících dělníků za první republiky

Je nutné upozornit na skutečnost, že první republika je dodnes mládeži ve školách představována jako oáza prosperity, demokracie a rozkvětu lidských práv a průmyslu. První republice se hospodářsky nevedlo. Celé období první republiky provázely trvalé krize, což následně způsobovalo bídu, živoření, demonstrace nezaměstnaných a hladové pochody – a také časté střílení četníků do těchto demonstrací a hladových pochodů.

V dějinách Československa lze najít následující údaje o tom, kolik obětí různých četnických zásahů bylo v jednotlivých letech existence 1. republiky:
1920 – 17 zastřelených + 7 těžce zraněných, 1921 – 4 zastřelení, 1922 – 2 zastřelení, 1924 – 4 zastřelení, 1925 – 4 zastřelení, 1928 – 1 zastřelený, 1930 – 5 těžce postřelených dětí, 1931 – 15 zastřelených vč. žen a dětí + 34 zraněných, 1932 – 4 zastřelení + 18 zraněných, 1933 – 30 zastřelených + 101 zraněných. Zásahy se děly vesměs při stávkových akcích, demonstracích nezaměstnaných, hladových pochodech a protiexekučních bojích – postižení byli vlastně zabíjeni jen proto, že neměli práci a měli hlad. Byli to vesměs dělníci, horníci a zemědělští dělníci.1)
Některé zásahy měly za minulé éry vyšší publicitu:
Jednalo se zejména o střílení do průvodu dětí a mládeže v Radotíně v roce 1930 (5 zraněných dětí). V roce 1931 to byla střelba do nezaměstnaných dělníků a horníků v Duchcově2) (4 zastřeleni a 2 raněni) a ve Frývaldově (8 zabitých včetně žen a dětí, 30 zraněných). Odpor proti zásahu četníků projevili také tehdejší umělci První republiky formou výzvy Nelze mlčet, ke které se přihlásili Olbracht, Šalda, Vydra nebo Majerová.3)
Zásahy se děly vesměs při stávkových akcích, demonstracích nezaměstnaných, hladových pochodech a protiexekučních bojích – postižení byli vlastně zabíjeni jen proto, že neměli práci a měli hlad. Byli to vesměs dělníci, horníci a zemědělští dělníci.4)
Problematiku a původ těchto akcí je zde zapotřebí hledat v kořenech poválečného vývoje:
Z důvodu konce války a neplatnosti válečných objednávek bylo evidováno 228.000 nezaměs­tnaných.5) Počet válečných invalidů, kteří své zdraví ztratili v první světové válce dosahoval úhrnem 210.000 a padlí a zemřelí vojíni úhrnem 385.000 osob v celé republice.6)
Nerovnoměrné ceny a mzdy: V roce 1919 činily reálné mzdy dělníků 37,4% úrovně roku 1913. Cena vepřového masa na vázaném trhu činila v prosinci 1918 32,–Kč/kg, v lednu 1919 už 46 Kč/kg. Na regulovaném trhu to bylo 22,– resp.26 Kč.
Některé mzdy v roce 1919: mladiství a ženy na haldě 6,11 Kč denně, havíři na povrchu 12,75 Kč denně, horníci 14,85 Kč denně Z jiných oborů: truhláři 5.000,– až 8.000,– Kč ročně, textilní dělnice 4000,– až 5000,– Kč ročně Na lístek do divadla musel dělník pracovat 3 dny, na 1 kg rýže 5 dnů. Oproti tomu Dr. J. Preis – ředitel Živnobanky měl oficiální příjem 14.000,00 Kč/hod.7)
Zdroje:

  1. Střílení do pracujících za první republiky

http://novysmer­.cz/index.php?op­tion=com_conten­t&view=article&id=1039:­stileni-do-pracujicich-za-prvni- (on-line text, 27. 8. 2013)

  1. KOLEKTIV. Duchcov 1240 – 1990 (Sborník k dějinám města). Teplice : Krajské muzeum v Teplicích, 1990. ISBN 80–900068–1–7.
  2. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918–1938) – díl druhý. Praha : Libri, 2002. 577 s. ISBN 80–7277–031–4.
  3. Kdo vzpomene oběti četnického teroru? Josef Komárek (5/2013)
  4. Z. Kárník: Vznik, budování a zlatá léta republiky 1918–1929, Libri Praha 1995.
  5. Ministerstvo sociální péče (28. ledna 1919, č. j. 521-II/3–19 nařízen soupis válečných invalidů v tuzemsku bydlících)
  6. Z. Kárník: Vznik, budování a zlatá léta republiky 1918–1929, Libri Praha 1995.

Zdroj: https://pavel­herman.blog.id­nes.cz/blog.as­px?c=358299

Avatar uživatele

Bičiště

Odpověděl/a – 3.listopad 9:17

Moderní historici to vidí tak, že četníci stříleli v sebeobraně proti zfanatizovanému davu. Dav byl zfanatizován komunisty a ti jsou vinni tou střelbou. Četníků bylo proti tomu davu pár a šlo jim o život, jelikož po nich bylo házeno kameny.

Něco z internetu: Střílení do stávkujících dělníků za první republiky

Je nutné upozornit na skutečnost, že první republika je dodnes mládeži ve školách představována jako oáza prosperity, demokracie a rozkvětu lidských práv a průmyslu. První republice se hospodářsky nevedlo. Celé období první republiky provázely trvalé krize, což následně způsobovalo bídu, živoření, demonstrace nezaměstnaných a hladové pochody – a také časté střílení četníků do těchto demonstrací a hladových pochodů.

V dějinách Československa lze najít následující údaje o tom, kolik obětí různých četnických zásahů bylo v jednotlivých letech existence 1. republiky:
1920 – 17 zastřelených + 7 těžce zraněných, 1921 – 4 zastřelení, 1922 – 2 zastřelení, 1924 – 4 zastřelení, 1925 – 4 zastřelení, 1928 – 1 zastřelený, 1930 – 5 těžce postřelených dětí, 1931 – 15 zastřelených vč. žen a dětí + 34 zraněných, 1932 – 4 zastřelení + 18 zraněných, 1933 – 30 zastřelených + 101 zraněných. Zásahy se děly vesměs při stávkových akcích, demonstracích nezaměstnaných, hladových pochodech a protiexekučních bojích – postižení byli vlastně zabíjeni jen proto, že neměli práci a měli hlad. Byli to vesměs dělníci, horníci a zemědělští dělníci.1)
Některé zásahy měly za minulé éry vyšší publicitu:
Jednalo se zejména o střílení do průvodu dětí a mládeže v Radotíně v roce 1930 (5 zraněných dětí). V roce 1931 to byla střelba do nezaměstnaných dělníků a horníků v Duchcově2) (4 zastřeleni a 2 raněni) a ve Frývaldově (8 zabitých včetně žen a dětí, 30 zraněných). Odpor proti zásahu četníků projevili také tehdejší umělci První republiky formou výzvy Nelze mlčet, ke které se přihlásili Olbracht, Šalda, Vydra nebo Majerová.3)
Zásahy se děly vesměs při stávkových akcích, demonstracích nezaměstnaných, hladových pochodech a protiexekučních bojích – postižení byli vlastně zabíjeni jen proto, že neměli práci a měli hlad. Byli to vesměs dělníci, horníci a zemědělští dělníci.4)
Problematiku a původ těchto akcí je zde zapotřebí hledat v kořenech poválečného vývoje:
Z důvodu konce války a neplatnosti válečných objednávek bylo evidováno 228.000 nezaměs­tnaných.5) Počet válečných invalidů, kteří své zdraví ztratili v první světové válce dosahoval úhrnem 210.000 a padlí a zemřelí vojíni úhrnem 385.000 osob v celé republice.6)
Nerovnoměrné ceny a mzdy: V roce 1919 činily reálné mzdy dělníků 37,4% úrovně roku 1913. Cena vepřového masa na vázaném trhu činila v prosinci 1918 32,–Kč/kg, v lednu 1919 už 46 Kč/kg. Na regulovaném trhu to bylo 22,– resp.26 Kč.
Některé mzdy v roce 1919: mladiství a ženy na haldě 6,11 Kč denně, havíři na povrchu 12,75 Kč denně, horníci 14,85 Kč denně Z jiných oborů: truhláři 5.000,– až 8.000,– Kč ročně, textilní dělnice 4000,– až 5000,– Kč ročně Na lístek do divadla musel dělník pracovat 3 dny, na 1 kg rýže 5 dnů. Oproti tomu Dr. J. Preis – ředitel Živnobanky měl oficiální příjem 14.000,00 Kč/hod.7)
Zdroje:

  1. Střílení do pracujících za první republiky

http://novysmer­.cz/index.php?op­tion=com_conten­t&view=article&id=1039:­stileni-do-pracujicich-za-prvni- (on-line text, 27. 8. 2013)

  1. KOLEKTIV. Duchcov 1240 – 1990 (Sborník k dějinám města). Teplice : Krajské muzeum v Teplicích, 1990. ISBN 80–900068–1–7.
  2. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918–1938) – díl druhý. Praha : Libri, 2002. 577 s. ISBN 80–7277–031–4.
  3. Kdo vzpomene oběti četnického teroru? Josef Komárek (5/2013)
  4. Z. Kárník: Vznik, budování a zlatá léta republiky 1918–1929, Libri Praha 1995.
  5. Ministerstvo sociální péče (28. ledna 1919, č. j. 521-II/3–19 nařízen soupis válečných invalidů v tuzemsku bydlících)
  6. Z. Kárník: Vznik, budování a zlatá léta republiky 1918–1929, Libri Praha 1995.

Zdroj: https://pavel­herman.blog.id­nes.cz/blog.as­px?c=358299

K roli TGM: věděl tom co se děje, ale prý nebylo v jeho pravomoci do toho zasahovat. Bylo to v kompetenci ministra vnitra, a u něho TGM údajně projevil znepokojení. Za zamyšlení stojí i to, že se role TGM nepřipomíná, ani ty nešťastné události. Obraz tatíčka musí zůstat bez poskvrny. To by byl pěkný pořádek, kdyby tomu bylo jinak!

Náš týdenní výběr otázek
Všechny vybrané otázky