Odpověděl/a – 31.říjen 11:43
Jen pro doplnění…
Kdy je možno nakládat s dědictvím? Předpokládám, že termín
družstevní byt v osobní vlastnictví znamená, že to byl dříve
družstevní byt, který byl již převeden do osobního vlastnictví a nadále
ho asi spravuje družstvo. V tomto případě můžete s bytem nakládat ihned
po tom, co bude v katastru zapsán na dědice. (Po skončení dědictví pošle
notář usnesení na katastr a ten provede změnu.) V případě, že je byt
skutečně družstevní je třeba, aby bylo ukončeno dědické řízení a aby
nabylo právní moci. S usnesením s doložkou nabytí právní moci musíte
na družstvo a oni Vám tam na základě výsledku dědického řízení
přijmou za člena a převedou členská práva spojená s nájmem bytu.
Následně je můžete převést na třetí osobu. Žádná roční lhůta
v této souvislosti neexistuje. Lhůty, které existují se týkají jen daně
z nemovitosti a daně z příjmu, která se v některých případech hradí
z rozdílu mezi cenou v době nabytí a mezi cenou dohodnutou při
prodeji.
Co se týká daně z příjmu, tak aby se dědice tato daň netýkala musí splnit následující podmínky:
Daň z nemovitostí se týká jen případu, kdy je děděn byt v osobním vlastnictví a nabyvatel je povinen podat daňové přiznání do konce ledna následujícího roku. Pokud probíhá dědictví ve více letech, je povinen podat daňové přiznání ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet prvního dne měsíce, který následuje po měsíci v němž usnesení o nabytí dědictví nabude právní moci.
Jinak odpověď Dochyho je správná. Vychází z ustanovení § 1637. Kdy v této skupině se dědí přesně jak uvedl. Jen bych ještě doplnil, že okruh dědiců by se mohl rozšířit v případě, že nejméně rok před smrtí zůstavitele s ním nikdo nebydlel a vedl s ním společnou domácnost. Ten by měl potom nárok na stejně velký podíl jako sourozenci. Vše by se tedy nejprve rozdělilo na pět dílů.
Odpověděl/a – 31.říjen 11:46
Jen pro doplnění…
Kdy je možno nakládat s dědictvím? Předpokládám, že termín
družstevní byt v osobní vlastnictví znamená, že to byl dříve
družstevní byt, který byl již převeden do osobního vlastnictví a nadále
ho asi spravuje družstvo. V tomto případě můžete s bytem nakládat ihned
po tom, co bude v katastru zapsán na dědice. (Po skončení dědictví pošle
notář usnesení na katastr a ten provede změnu.) V případě, že je byt
skutečně družstevní je třeba, aby bylo ukončeno dědické řízení a aby
nabylo právní moci. S usnesením s doložkou nabytí právní moci musíte
na družstvo a oni Vám tam na základě výsledku dědického řízení
přijmou za člena a převedou členská práva spojená s nájmem bytu.
Následně je můžete převést na třetí osobu. Žádná roční lhůta
v této souvislosti neexistuje. Lhůty, které existují se týkají jen daně
z nemovitosti a daně z příjmu, která se v některých případech hradí
z rozdílu mezi cenou v době nabytí a mezi cenou dohodnutou při
prodeji.
Co se týká daně z příjmu, tak aby se dědice tato daň netýkala musí splnit následující podmínky:
Daň z nemovitostí se týká jen případu, kdy je děděn byt v osobním vlastnictví a nabyvatel je povinen podat daňové přiznání do konce ledna následujícího roku. Pokud probíhá dědictví ve více letech, je povinen podat daňové přiznání ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet prvního dne měsíce, který následuje po měsíci v němž usnesení o nabytí dědictví nabude právní moci.
Jinak odpověď Dochyho je správná. Vychází z ustanovení § 1637. Kdy v této skupině se dědí přesně jak uvedl. Jen bych ještě doplnil, že okruh dědiců by se mohl rozšířit v případě, že nejméně rok před smrtí zůstavitele by s ním někdo bydlel a vedl s ním společnou domácnost. Ten by měl potom nárok na stejně velký podíl jako sourozenci. Vše by se tedy nejprve rozdělilo na pět dílů.