Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 1.srpen 9:03

Jak původ slov vysvwětluje Jiří Rejzek, snad poznáte víc.

"1. moci – přemoci, pomoci, pomoc, pomocný,
vzmoci se, zmoci. Všesl. – polsky
móc, rusky moč’, s./ch. mòći, stsl. mošti.
Psl. *mogti vychází z ie. *magh-
‘moci, být schopný’, které je i v gót.
magan tv., něm. mögen ‘moci, chtít’,
angl. may ‘smět’, sti. maghá- ‘moc, síla,
bohatství’ a snad i lit. mãgulas ‘početný,
mnohý’ a ř. mēchos
‘prostředek, pomoc

2. umět – um, umět, umění, umělec, umělecký,
umělý, umělost, vyumělkovaný. Polsky, rusky .
um, s./ch. ûm, stsl. umъ. Psl. *umъ
je pokračováním ie. *au-mo- ‘(smyslové)
vnímání’ nejblíže příbuzné
je lit. aumuõ ‘rozum, chápání’ (z ie.
*au-men-). Jsou to útvary od ie. *au-
‘smyslově vnímat’, k němuž dále viz
:jevit.

jevit – jevit (se), jev, jevový, jeviště, jevištní,
projevit, projev, zjevit, zjev, zjevný,
zjevení, objevit, objev, objevitel, vyjevit,
výjev, najevo. Všesl. – p. jawić, r.
javít’, s./ch. jáviti, stsl. aviti, javiti. Psl.
*aviti (sę) (B4) se spojuje s lit.st. ovytis
‘zjevovat se’ (není však jasné, zda
nejde o výpůjčku ze slov.), ř. aíō ‘vnímám’,
sti., av. āviš ‘zjevně’ i lat. audīre
‘slyšet’ z ie. *au- ‘vnímat’.

3. dovést – vést, vedení, vedoucí, vůdce, dovést, navést,
návod, navádět, odvést, odvod,
odvádět, povést se, podvést, podvod,
podvádět, provést, průvod, průvodce,
průvodčí, provádět, převést, převod,
převaděč, předvést, přivést, přívod,
rozvést, rozvod, svést, svůdný, svůdce,
uvést, úvod, uvádět, vyvést, vývod,
vyvádět, zavést, závodčí, zavádět aj.
Všesl. – p. wieść, r. vestí, s./ch. vȅsti,
stsl. vesti. Psl. *vesti (1.os.přít. *vedǫ)
odpovídá lit. vèsti, lot. vest tv.,
stir. fedid ‘nese, veze’, příbuzné je i
av. vāδayeiti ‘veze, vleče’, vše od ie.
*u̯edh- ‘vést, přivádět, ženit se

4. kázat, kázání, kazatel, kazatelský, kazatelna,
ukázat, nakázat, dokázat, důkaz,
zakázat, zákaz, rozkázat, rozkaz, přikázat,
přikázání, poukázat, poukázka, výkaz,
vzkaz aj. Všesl. – p. kazać, r. kazát’(sja)
‘ukazovat (se)’, s./ch. kázati
‘říci’, stsl. kazati ‘ukazovat, poučovat,
přikazovat’. Psl. *kazati není přesvědčivě
vyloženo. Nejčastěji se spojuje se
sti. kā̺śate ‘zjevuje se, svítí’, av. ākasat
‘uviděl’ z ie. *ku̯
ek̸- ‘jevit se’ ,
nejasné je však -z- místo -s-. Vývoj významu
by byl ‘ukazovat’ → ‘hlásat, poroučet’"

annas

Odpověděl/a – 4.srpen 17:58

Jak původ slov vysvětluje Jiří Rejzek, snad poznáte víc a doplníte do svých příkladů.

"1. moci – přemoci, pomoci, pomoc, pomocný,
vzmoci se, zmoci. Všesl. – polsky
móc, rusky moč’, s./ch. mòći, stsl. mošti.
Psl. *mogti vychází z ie. *magh-
‘moci, být schopný’, které je i v gót.
magan tv., něm. mögen ‘moci, chtít’,
angl. may ‘smět’, sti. maghá- ‘moc, síla,
bohatství’ a snad i lit. mãgulas ‘početný,
mnohý’ a ř. mēchos
‘prostředek, pomoc

2. umět – um, umět, umění, umělec, umělecký,
umělý, umělost, vyumělkovaný. Polsky, rusky .
um, s./ch. ûm, stsl. umъ. Psl. *umъ
je pokračováním ie. *au-mo- ‘(smyslové)
vnímání’ nejblíže příbuzné
je lit. aumuõ ‘rozum, chápání’ (z ie.
*au-men-). Jsou to útvary od ie. *au-
‘smyslově vnímat’, k němuž dále viz
:jevit.

jevit – jevit (se), jev, jevový, jeviště, jevištní,
projevit, projev, zjevit, zjev, zjevný,
zjevení, objevit, objev, objevitel, vyjevit,
výjev, najevo. Všesl. – p. jawić, r.
javít’, s./ch. jáviti, stsl. aviti, javiti. Psl.
*aviti (sę) (B4) se spojuje s lit.st. ovytis
‘zjevovat se’ (není však jasné, zda
nejde o výpůjčku ze slov.), ř. aíō ‘vnímám’,
sti., av. āviš ‘zjevně’ i lat. audīre
‘slyšet’ z ie. *au- ‘vnímat’.

3. dovést – vést, vedení, vedoucí, vůdce, dovést, navést,
návod, navádět, odvést, odvod,
odvádět, povést se, podvést, podvod,
podvádět, provést, průvod, průvodce,
průvodčí, provádět, převést, převod,
převaděč, předvést, přivést, přívod,
rozvést, rozvod, svést, svůdný, svůdce,
uvést, úvod, uvádět, vyvést, vývod,
vyvádět, zavést, závodčí, zavádět aj.
Všesl. – p. wieść, r. vestí, s./ch. vȅsti,
stsl. vesti. Psl. *vesti (1.os.přít. *vedǫ)
odpovídá lit. vèsti, lot. vest tv.,
stir. fedid ‘nese, veze’, příbuzné je i
av. vāδayeiti ‘veze, vleče’, vše od ie.
*u̯edh- ‘vést, přivádět, ženit se

4. kázat, kázání, kazatel, kazatelský, kazatelna,
ukázat, nakázat, dokázat, důkaz,
zakázat, zákaz, rozkázat, rozkaz, přikázat,
přikázání, poukázat, poukázka, výkaz,
vzkaz aj. Všesl. – p. kazać, r. kazát’(sja)
‘ukazovat (se)’, s./ch. kázati
‘říci’, stsl. kazati ‘ukazovat, poučovat,
přikazovat’. Psl. *kazati není přesvědčivě
vyloženo. Nejčastěji se spojuje se
sti. kā̺śate ‘zjevuje se, svítí’, av. ākasat
‘uviděl’ z ie. *ku̯
ek̸- ‘jevit se’ ,
nejasné je však -z- místo -s-. Vývoj významu
by byl ‘ukazovat’ → ‘hlásat, poroučet’"

--
Uvedla jsem etymologii, abyste si podle původu upřesnil významy slov. a srovnal se současnými.

Pokud znáte významy současné, tak jste je měl do příkladů poznamenat. Mohla jsem vaši odpověď doplnit.

Ale promiňte, přece nebudu vysokoškolákovi vypracovávat zadaný úko
Navíc je to proti kodexu Odpovědí.

Děkuji za pochopení.