annas

Odpověděl/a – 20.červenec 11:09

Neuvedl jste, zda jde o oblast fonologie, morfologie, či třeba fonotaktiku. Dá se totiž chápat různě.
https://www.czechen­cy.org/slovnik/FO­NOTAKTIKA

Vycházím z toho, že čeština používá hláskové písmo, které vychází z latinky. Jinak slabičné písmo odpovídá slabice – např. tzv. sylabogramy se používaly v klínovém písmu

1. Proto záleží nejen na jakosti jednotlivých hlásek, nýbrž také na jejich počtu, na jejich výskytu, frekvenci.
2. Neejdůležitější pro zvukovou stránku jazyka je poměr počtu jeho samohlásek a souhlásek. Čím větší je procento samohlásek tím lepší je zvuková kvalita jazyka.
3. Na zvukovou stránku jazyka má také vytvoření slabi, jejich řadění, zda jde o slabiky otevřené či zavřené , na jejich četnosti.

Inherentní kvalita komunikace spočívá v tom, jak ovlivňuje význam sdělení, jak je posunuje dopředu., často na obsahové kvalifikaci.

annas

Odpověděl/a – 21.červenec 8:33

Neuvedl jste, zda jde o oblast fonologie, morfologie, či třeba fonotaktiku. Dá se totiž chápat různě.
https://www.czechen­cy.org/slovnik/FO­NOTAKTIKA

Vycházím z toho, že čeština používá hláskové písmo, které vychází z latinky. Jinak slabičné písmo odpovídá slabice – např. tzv. sylabogramy se používaly v klínovém písmu.

1. Proto záleží nejen na jakosti jednotlivých hlásek, nýbrž také na jejich počtu, na jejich výskytu, frekvenci.
2. Nejdůležitější pro zvukovou stránku jazyka je poměr počtu jeho samohlásek a souhlásek. Čím větší je procento samohlásek, tím lepší je zvuková kvalita jazyka.
3. Na zvukovou stránku jazyka má také vliv vytvoření slabik, jejich řadění, zda jde o slabiky otevřené či zavřené , na jejich četnosti.

Inherentní kvalita komunikace spočívá v tom, jak ovlivňuje význam sdělení, jak je posunuje dopředu., často na obsahové kvalifikaci.

annas

Odpověděl/a – 21.červenec 9:59

Neuvedl jste, zda jde o oblast fonologie, morfologie, či třeba fonotaktiku. Dá se totiž chápat různě.
https://www.czechen­cy.org/slovnik/FO­NOTAKTIKA

Vycházím z toho, že čeština používá hláskové písmo, které vychází z latinky. Jinak slabičné písmo odpovídá slabice – např. tzv. sylabogramy se používaly v klínovém písmu.

1. Proto záleží nejen na jakosti jednotlivých hlásek, nýbrž také na jejich počtu, na jejich výskytu, frekvenci.
2. Nejdůležitější pro zvukovou stránku jazyka je poměr počtu jeho samohlásek a souhlásek. Čím větší je procento samohlásek, tím lepší je zvuková kvalita jazyka.
3. Na zvukovou stránku jazyka má také vliv vytvoření slabik, jejich řadění, zda jde o slabiky otevřené či zavřené , na jejich četnosti.

Inherentní kvalita komunikace spočívá v tom, jak ovlivňuje význam sdělení, jak je posunuje dopředu., často na obsahové kvalifikaci.

Protože otevřených slabík je zpravidla víc než zavřených, metoda A je nejpřesnější.

Jinak se domnívám, že záleží na hláskovém systému daného jazyka. Také záleží na tom, zda jde o popis běžný, nebo vědecký. Na přízvuku, který bývá kolísový, délce – mají rozlišovací funkci.

Někde jsem četla, že při postupu fonetickém vzniká víc rozdílů. . Proto bývají texty transliterovány různě, tudíž existuje několik možných řešení, záleží na pohledu autora.

1. Metoda B je jednoznačnější, nepřipouští tolik možností, takže by mohla být přesnější., víc sepřibližuje metodě A.
2. Metoda C uvádí vice možnosti, je volnější, připouští vice výkladů.

Jenže co je pro využití důležitější, si netroufám říct.