Historie úprav
Odpověděl/a – 10.červenec 9:05
Zajímalo mě, jak Jiří Rejzek definuje trpaslíka.
“trpaslík, trpaslice, trpasličí. Stč. třpaslek, csl. trьpęstъkъ.
V základu slova je složenina z *trь- (viz :tři,) a *pęstь (viz :pěst),
tedy vlastně ‘(tvor) tři pěsti vysoký’”.
Kdyby jsou často chyby, jde o hypotetickou úvahu, – kdyby nebylo kdyby, nebyly by chyby.
Myslím si, že dorozumění nesouví s výškou, ale stejně jako si nerozumí všichni lidé na světě, tak bychom si nemuseli rozumě s obry. I když malé trpaslíky, zaměstnávali velcí lidé., tudíž nutnost rozumět si.
Vyplývá to i z toho, že současní Pygmejové, kteří žijí v sedmi zemích střední Ariky, jež jsou od sebe vzdáleny až dva tisíce kilometrů, si vyvinuli každý svou řeč. ,takže si navzájem nerozumjí, i když některá slova má stejný základ – stejně jako jazyky mají základ indoevropský atd.
Pygmej je tu vždycky jenom „Pygmée“. Anebo také Babinga.
Současní Pygmejové jsou vyšší, I když Homér v lliadě zmiňuje jejich
výšku “velcí jako loket”. Ti současní jsou vyšší.
Jejich protikladem je název Babinga, bantuského původu a podle informace,
již jsem získal od Yamindiho, by to mělo znamenat „ti, co pracují“.
Je-li tomu tak, souvisí to s občasným polootrockým zaměstnáváním
Pygmejů „velkými černochy“.
.
Jejich protikladem je název Babinga, bantuského původu a podle informace,
již jsem získal od Yamindiho, by to mělo znamenat „ti, co pracují“.
Je-li tomu tak, souvisí to s občasným polootrockým zaměstnáváním
Pygmejů „velkými černochy"
„VÝLET DO KRÁLOVSTVÍ NEJMENŠÍCH LID“
http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=60:vylet-do-kralovstvi-nejmenich-lidi-sp-1958903820&catid=1628:2003-02&Itemid=148
Trpaslíkologie – Mgr. Václav Houfek
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11263972409-trpaslik/10161-trpaslikologie/
"Hojný výskyt stop trpaslíků v českých uhelných slojích.
Například o známé Věstonické Venuši tvrdí, že se může jednat
o nejstarší portrét trpasličí ženy.
Ale nejstarším historicky dochovaným dokumentem o trpaslících je starověký nápis na Harkhufově hrobce v Qubbet el-Hawa na západním břehu Nilu u Asuánu, v blízkosti prvního nilského kataraktu v Egyptě. Harkhuf žil ve 23. století př. n. l. a je to dnes vůbec nejstarší známý cestovatel, který kolem roku 2270 př. n. l. podnikl na příkaz faraónů Merenrého a Pjopije několik expedic na jih od Egypta. Možná se Harkhuf setkal s pralesními Pygmeji ze střední Afriky, možná se setkal s někým nám neznámým.
Známý je také lesní skřítek, polský lesownik nebo ruský lišij. Jeho podobu zpopularizovala ruská pohádka Mrazík, kde ho reprezentuje postava dědečka hříbečka s jeho známým výrokem „Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem“
Takže i trpaslíci mají svou historii … kdo chce věří, kde nevěří, ať tam běží… jenže už to není možné …
Odpověděl/a – 10.červenec 9:09
Zajímalo mě, jak Jiří Rejzek definuje trpaslíka.
“trpaslík, trpaslice, trpasličí. Stč. třpaslek, csl. trьpęstъkъ.
V základu slova je složenina z *trь- (viz :tři,) a *pęstь (viz :pěst),
tedy vlastně ‘(tvor) tři pěsti vysoký’”.
Kdyby jsou často chyby, jde o hypotetickou úvahu, – kdyby nebylo kdyby, nebyly by chyby.
Myslím si, že dorozumění nesouví s výškou, ale stejně jako si nerozumí všichni lidé na světě, tak bychom si nemuseli rozumě s obry. I když malé trpaslíky, zaměstnávali velcí lidé., tudíž nutnost rozumět si.
Vyplývá to i z toho, že současní Pygmejové, kteří žijí v sedmi zemích střední Ariky, jež jsou od sebe vzdáleny až dva tisíce kilometrů, si vyvinuli každý svou řeč. ,takže si navzájem nerozumjí, i když některá slova má stejný základ – stejně jako jazyky mají základ indoevropský atd.
Pygmej je tu vždycky jenom „Pygmée“. Anebo také Babinga.
Současní Pygmejové jsou vyšší, I když Homér v lliadě zmiňuje jejich
výšku “velcí jako loket”. Ti současní jsou vyšší.
Jejich protikladem je název Babinga, bantuského původu a podle informace,
již jsem získal od Yamindiho, by to mělo znamenat „ti, co pracují“.
Je-li tomu tak, souvisí to s občasným polootrockým zaměstnáváním
Pygmejů „velkými černochy“.
.
Jejich protikladem je název Babinga, bantuského původu a podle informace,
již jsem získal od Yamindiho, by to mělo znamenat „ti, co pracují“.
Je-li tomu tak, souvisí to s občasným polootrockým zaměstnáváním
Pygmejů „velkými černochy"
„VÝLET DO KRÁLOVSTVÍ NEJMENŠÍCH LID“
http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=60:vylet-do-kralovstvi-nejmenich-lidi-sp-1958903820&catid=1628:2003-02&Itemid=148
Trpaslíkologie – Mgr. Václav Houfek
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11263972409-trpaslik/10161-trpaslikologie/
"Hojný výskyt stop trpaslíků v českých uhelných slojích.
Například o známé Věstonické Venuši tvrdí, že se může jednat
o nejstarší portrét trpasličí ženy.
Ale nejstarším historicky dochovaným dokumentem o trpaslících je starověký nápis na Harkhufově hrobce v Qubbet el-Hawa na západním břehu Nilu u Asuánu, v blízkosti prvního nilského kataraktu v Egyptě. Harkhuf žil ve 23. století př. n. l. a je to dnes vůbec nejstarší známý cestovatel, který kolem roku 2270 př. n. l. podnikl na příkaz faraónů Merenrého a Pjopije několik expedic na jih od Egypta. Možná se Harkhuf setkal s pralesními Pygmeji ze střední Afriky, možná se setkal s někým nám neznámým.
Známý je také lesní skřítek, polský lesownik nebo ruský lišij. Jeho podobu zpopularizovala ruská pohádka Mrazík, kde ho reprezentuje postava dědečka hříbečka s jeho známým výrokem „Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem“
Takže i trpaslíci mají svou historii…
Moje podobná otázka – přečtěte si názory, i když se netýkají jazyka, ale toho, že malí trpaslíci žili
Odpověděl/a – 10.červenec 12:45
Zajímalo mě, jak Jiří Rejzek definuje trpaslíka.
“trpaslík, trpaslice, trpasličí. Stč. třpaslek, csl. trьpęstъkъ.
V základu slova je složenina z *trь- (viz :tři,) a *pęstь (viz :pěst),
tedy vlastně ‘(tvor) tři pěsti vysoký’”.
Kdyby jsou často chyby, jde o hypotetickou úvahu, – kdyby nebylo kdyby, nebyly by chyby.
Myslím si, že dorozumění nesouví s výškou, ale stejně jako si nerozumí všichni lidé na světě, tak bychom si nemuseli rozumět s obry. či trpaslíky. I když malé trpaslíky, zaměstnávali velcí lidé., tudíž existovala nutnost rozumět si, pokud s nimi žijí. Při náhodném setkání nikoliv.
Vyplývá to i z toho, že současní Pygmejové, kteří žijí v sedmi zemích střední Ariky, jež jsou od sebe vzdáleny až dva tisíce kilometrů, si vyvinuli každý svou řeč. ,takže si navzájem nerozumějí, i když některá slova má stejný základ – stejně jako jazyky mají základ indoevropský atd.
Pygmej je tu vždycky jenom „Pygmée“. Anebo také Babinga.
Současní Pygmejové jsou vyšší, I když Homér v lliadě zmiňuje jejich
výšku “velcí jako loket”. Ti současní jsou vyšší.
Jejich protikladem je název Babinga, bantuského původu a podle informace,
již jsem získal od Yamindiho, by to mělo znamenat „ti, co pracují“.
Je-li tomu tak, souvisí to s občasným polootrockým zaměstnáváním
Pygmejů „velkými černochy“.
.
Jejich protikladem je název Babinga, bantuského původu a podle informace,
již jsem získal od Yamindiho, by to mělo znamenat „ti, co pracují“.
Je-li tomu tak, souvisí to s občasným polootrockým zaměstnáváním
Pygmejů „velkými černochy"
„VÝLET DO KRÁLOVSTVÍ NEJMENŠÍCH LID“
http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=60:vylet-do-kralovstvi-nejmenich-lidi-sp-1958903820&catid=1628:2003-02&Itemid=148
Trpaslíkologie – Mgr. Václav Houfek
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11263972409-trpaslik/10161-trpaslikologie/
"Hojný výskyt stop trpaslíků v českých uhelných slojích.
Například o známé Věstonické Venuši tvrdí, že se může jednat
o nejstarší portrét trpasličí ženy.
Ale nejstarším historicky dochovaným dokumentem o trpaslících je starověký nápis na Harkhufově hrobce v Qubbet el-Hawa na západním břehu Nilu u Asuánu, v blízkosti prvního nilského kataraktu v Egyptě. Harkhuf žil ve 23. století př. n. l. a je to dnes vůbec nejstarší známý cestovatel, který kolem roku 2270 př. n. l. podnikl na příkaz faraónů Merenrého a Pjopije několik expedic na jih od Egypta. Možná se Harkhuf setkal s pralesními Pygmeji ze střední Afriky, možná se setkal s někým nám neznámým.
Známý je také lesní skřítek, polský lesownik nebo ruský lišij. Jeho podobu zpopularizovala ruská pohádka Mrazík, kde ho reprezentuje postava dědečka hříbečka s jeho známým výrokem „Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem“
Takže i trpaslíci mají svou historii…
Moje podobná otázka – přečtěte si názory, i když se netýkají jazyka, ale toho, že malí trpaslíci žili
Odpověděl/a – 10.červenec 13:42
Zajímalo mě, jak Jiří Rejzek definuje trpaslíka.
“trpaslík, trpaslice, trpasličí. Stč. třpaslek, csl. trьpęstъkъ.
V základu slova je složenina z *trь- (viz :tři,) a *pęstь (viz :pěst),
tedy vlastně ‘(tvor) tři pěsti vysoký’”.
Kdyby jsou často chyby, jde o hypotetickou úvahu – kdyby nebylo kdyby, nebyly by chyby.
Myslím si, že dorozumění nesouví s výškou, ale stejně jako si nerozumí všichni lidé na světě, tak bychom si nemuseli rozumět s obry či trpaslíky. I když malé trpaslíky zaměstnávali velcí lidé., tudíž existovala nutnost rozumět si, pokud s nimi žijí. Při náhodném setkání nikoliv.
Vyplývá to i z toho, že současní Pygmejové, kteří žijí v sedmi zemích střední Afriky, jež jsou od sebe vzdáleny až dva tisíce kilometrů, si vyvinuli každý svou řeč, takže si navzájem nerozumějí, i když některá slova má stejný základ – stejně jako jazyky mají základ indoevropský atd.
Pygmej je tu vždycky jenom „Pygmée“. Anebo také Babinga.
Současní Pygmejové jsou vyšší, I když Homér v lliadě zmiňuje jejich
výšku “velcí jako loket”. Ti současní jsou vyšší.
Jejich protikladem je název Babinga, bantuského původu a podle informace,
již jsem získal od Yamindiho, by to mělo znamenat „ti, co pracují“.
Je-li tomu tak, souvisí to s občasným polootrockým zaměstnáváním
Pygmejů „velkými černochy“.
.
Jejich protikladem je název Babinga, bantuského původu a podle informace,
již jsem získal od Yamindiho, by to mělo znamenat „ti, co pracují“.
Je-li tomu tak, souvisí to s občasným polootrockým zaměstnáváním
Pygmejů „velkými černochy"
„VÝLET DO KRÁLOVSTVÍ NEJMENŠÍCH LID“
http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=60:vylet-do-kralovstvi-nejmenich-lidi-sp-1958903820&catid=1628:2003-02&Itemid=148
Trpaslíkologie – Mgr. Václav Houfek
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11263972409-trpaslik/10161-trpaslikologie/
"Hojný výskyt stop trpaslíků v českých uhelných slojích.
Například o známé Věstonické Venuši se tvrdí, že se může jednat
o nejstarší portrét trpasličí ženy.
Ale nejstarším historicky dochovaným dokumentem o trpaslících je starověký nápis na Harkhufově hrobce v Qubbet el-Hawa na západním břehu Nilu u Asuánu, v blízkosti prvního nilského kataraktu v Egyptě. Harkhuf žil ve 23. století př. n. l. a je to dnes vůbec nejstarší známý cestovatel, který kolem roku 2270 př. n. l. podnikl na příkaz faraónů Merenrého a Pjopije několik expedic na jih od Egypta. Možná se Harkhuf setkal s pralesními Pygmeji ze střední Afriky, možná se setkal s někým nám neznámým.
Známý je také lesní skřítek, polský lesownik nebo ruský lišij. Jeho podobu zpopularizovala ruská pohádka Mrazík, kde ho reprezentuje postava dědečka hříbečka s jeho známým výrokem „Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem“
Takže i trpaslíci mají svou historii…
Moje podobná otázka – přečtěte si názory, i když se netýkají jazyka, ale toho, že malí trpaslíci žili