Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 7.červenec 10:16

Ach jo, napsala jsem odpověď, trvalo to dlouho, když jsem ji odesílala, odeslala, přihlášení bylo zrušené. Teď už stsručněji.

Je pravda, že tiché čtení má pro mluvenou řeč význam v tom smyslu, že rozšiřuje slovní zásobu, vědomosti, formulace atd.

Ale pro mluvenou řeč je třeba, aby bl mluvčí a posluchač. Někdy stačí i monolog – při učení se zpaměti, myslet nahlas atd. Ale dialog má výhodu – je možné diskutovat, vyjadřovat názory, vzájemně se pochopit či nepochopit …

Pomůže take hlasité předčítání, správné frázování, přízvuk, dýchání,. Úlohu hraje take zabarvení hlasu

Umět mluvit je dar, ale mluvit správně, zaujat posluchače, nemlátit jen prázdnou slámu, neunavovat, potřebuje I vůli. Chtít …

Vzpomeňte si na film Králova řeč.

Ve škole se prkatikují mluvní cvičení, ústní referáty, učitel hodnotí správnost dále diskuze, různé žádost – oddpovídat celou větou. . Důležité je ústní zkoušení. Učitel, nejen češtinář, by měl věnoval pozornost jakémukoliv mluvenému projevu žáka.

Důležité jsou vzory – politici, tzv. baviči, moderátoři . Kolika z nich byste dal výbornou? I to často motivuje, bohužel, negativně …

Pokud jde o čtení, tak je pro mluvený projev považují za důležité v tom smyslu, čte-li dotyčný s porozuměním. Pokud něčemu nerozumí, vrátí se, přečte si kousek nahlas. A pokračuje. Všímá si nejen jazyka, ale i stavby vět, postavení slov – v češtině jsou daná pravidla. Pak je dobré s někým o přečteném diskutovat.

Rovněž učení se z knih – nemělo by jít jen o mentrování. Nazpamět se učí jen básně – přednes je důležitý.

Význam má také číst nahlas psaný text či formulovanou otázku. Lépe jsou vidět případné nedostatky. Bohužel, kolik jedinců to dělá? Přitom správně položená otázka je v mluveném projevu důležitá kvůli pochopení odpovědí.

Ale zřejmě v dnešním uspěchaném svět, hraje roli rychlost – ledabylost a nepozornost nejen ve čtení, ale i ve výslovnosti. Nemluvím o slovní zásobě. Třeba herci – ti, kteří dbali na dokonalý jazykový projev, jsou v hereckém nebí.

Takže četba pomůže, je důležitá, ale pro rétoriku je důležitější četba hlasitá

Přečtete t si , jak se na jazyk a řeč díval Karel Čapek.

https://nepovinna-cetba.webnode­.cz/news/karel-capek-chvala-reci-ceske/

Ptahhotep starověký egyptský vezír napsal:
„Máš mluviti jen tehdy, když věci rozumíš. Ten, kdo mluví ve shromáždění, má být umělcem; mluvení je těžší než kterákoliv jiná práce a jen tomu slouží, kdo je ovládá dokonale.“

Zdroj: https://citaty­.net/temata/mlu­veni/?o=new&pa­ge=2

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 7.červenec 11:30

Ach jo, napsala jsem odpověď, trvalo to dlouho, když jsem ji odesílala, přihlášení bylo zrušené. Teď už stručněji.

Je pravda, že tiché čtení má pro mluvenou řeč význam v tom smyslu, že rozšiřuje slovní zásobu, vědomosti, formulace atd.

Ale pro mluvenou řeč je třeba, aby byl l mluvčí a posluchač. Někdy stačí i monolog – při učení se zpaměti, myslet nahlas atd. Ale dialog má výhodu – je možné diskutovat, vyjadřovat názory, vzájemně se pochopit či nepochopit …

Pomůže také hlasité předčítání, správné frázování, přízvuk, dýchání,. Úlohu hraje také zabarvení hlasu

Umět mluvit je dar, ale mluvit správně, zaujat posluchače, nemlátit jen prázdnou slámu, neunavovat, potřebuje i vůli. Chtít …

Vzpomeňte si na film Králova řeč.

Ve škole se praktikují mluvní cvičení, ústní referáty, učitel hodnotí správnost, dále diskuze, různé žádosti – oddpovídat celou větou. . Důležité je ústní zkoušení. Učitel, nejen češtinář, by měl věnoval pozornost jakémukoliv mluvenému projevu žáka.

Důležité jsou vzory – politici, tzv. baviči, moderátoři . Kolika z nich byste dal výbornou? I to často motivuje, bohužel, negativně …

Pokud jde o čtení, tak je pro mluvený projev považují za důležité v tom smyslu, čte-li dotyčný s porozuměním. Pokud něčemu nerozumí, vrátí se, přečte si kousek nahlas. A pokračuje. Všímá si nejen jazyka, ale i stavby vět, postavení slov – v češtině jsou daná pravidla. Pak je dobré s někým o přečteném diskutovat.

Rovněž učení se z knih – nemělo by jít jen o mentorování. Nazpamět se učí jen básně – přednes je důležitý.

Význam má také číst nahlas psaný text či formulovanou otázku. Lépe jsou vidět případné nedostatky. Bohužel, kolik jedinců to dělá? Přitom správně položená otázka je v mluveném projevu důležitá kvůli pochopení a správné odpovědí.

Ale zřejmě v dnešním uspěchaném světě hraje roli rychlost – ledabylost a nepozornost nejen ve čtení, ale i ve výslovnosti. Nemluvím o slovní zásobě. Třeba herci – ti, kteří dbali na dokonalý jazykový projev, jsou v hereckém nebí.

Takže četba pomůže, je důležitá, ale pro rétoriku je důležitější četba hlasitá.

Přečtete si , jak se na jazyk a řeč díval Karel Čapek.

https://nepovinna-cetba.webnode­.cz/news/karel-capek-chvala-reci-ceske/

Ptahhotep starověký egyptský vezír napsal:
„Máš mluviti jen tehdy, když věci rozumíš. Ten, kdo mluví ve shromáždění, má být umělcem; mluvení je těžší než kterákoliv jiná práce a jen tomu slouží, kdo je ovládá dokonale.“

Zdroj: https://citaty­.net/temata/mlu­veni/?o=new&pa­ge=2