Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 30.červen 13:03

https://www.od­povedi.cz

"Kdy se v češtině začala u příjmení žen používat koncovka -ová?
--

Uvedla jsem , že přechylování začalo obecně pravděpodobně koncem 19. století , kdy se přestaly délkou „a“ v koncovce rozlišovat svobodné a vdaná ženy – pro všechny platilo „á“.

"Je třeba říci, že přechylování příjmení je charakteristickým rysem českého mluvnického systému, který se v češtině vyvíjel spolu s příjmeními; zápisy ženských příjmení v přechýlené podobě jsou staré již několik století (Elška Ettlová 1430, Dorota Chřenová 1576, Anna Porybná 1584, Eva Kotková 1606 ap

O běžnosti přechylování cizích ženských příjmení v češtině se můžeme např. přesvědčit i v Ottově slovníku naučném; v dodatcích z let 1935—1938 se uvádějí hesla jako Lagerlöfová Selma, Ringová Barbara, Rinehartová Mary Roberts aj. (Z té doby pochází i přechýlený pseudonym George Sandová, třebaže si ho spisovatelka vybrala původně v podobě George Sand jako pseudonym mužský.)

http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=7046

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 30.červen 13:28

https://www.od­povedi.cz

"Kdy se v češtině začala u příjmení žen používat koncovka -ová?
--

Uvedla jsem , že přechylování začalo obecně pravděpodobně koncem 19. století , kdy se přestaly délkou „a“ v koncovce rozlišovat svobodné a vdaná ženy – pro všechny platilo „á“.

"Je třeba říci, že přechylování příjmení je charakteristickým rysem českého mluvnického systému, který se v češtině vyvíjel spolu s příjmeními; zápisy ženských příjmení v přechýlené podobě jsou staré již několik století (Elška Ettlová 1430, Dorota Chřenová 1576, Anna Porybná 1584, Eva Kotková 1606 ap

O běžnosti přechylování cizích ženských příjmení v češtině se můžeme např. přesvědčit i v Ottově slovníku naučném; v dodatcích z let 1935—1938 se uvádějí hesla jako Lagerlöfová Selma, Ringová Barbara, Rinehartová Mary Roberts aj. (Z té doby pochází i přechýlený pseudonym George Sandová, třebaže si ho spisovatelka vybrala původně v podobě George Sand jako pseudonym mužský.)

http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=7046

Ještě jsem něco našla

„Vztah přípon -ova / -ová a sociální kategorie svobodná / vdaná“

"František Cuřín se ve svém článku vyjadřuje k diskuzi na téma přechylování a k teorii, podleníž „by měla přechylovací přípona -ova mít tvar jmenný, mluví-li se o ženě svobodné, a tvarsložený, mluví-li se o vdané“.

O této teorii se vedla diskuse už v roce 1876 v časopise Pokrok."

Takže zřejmě po této době se přechylování ustálilo.

„Přechylování jako součást českého jazykového systému“ na s. 45 – pohled do historie a vývoj přechylování.

https://kb.upol­.cz/fileadmin/u­serdata/FF/ka­tedry/kbh/veda_a_vyz­kum/bohemica_o­lomucensia/BO_2_2010­.pdf
6.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 21.říjen 14:37

https://www.od­povedi.cz

"Kdy se v češtině začala u příjmení žen používat koncovka -ová?
--

Uvedla jsem , že přechylování začalo obecně pravděpodobně koncem 19. století , kdy se přestaly délkou „a“ v koncovce rozlišovat svobodné a vdaná ženy – pro všechny platilo „á“.

"Je třeba říci, že přechylování příjmení je charakteristickým rysem českého mluvnického systému, který se v češtině vyvíjel spolu s příjmeními; zápisy ženských příjmení v přechýlené podobě jsou staré již několik století (Elška Ettlová 1430, Dorota Chřenová 1576, Anna Porybná 1584, Eva Kotková 1606 ap

O běžnosti přechylování cizích ženských příjmení v češtině se můžeme např. přesvědčit i v Ottově slovníku naučném; v dodatcích z let 1935—1938 se uvádějí hesla jako Lagerlöfová Selma, Ringová Barbara, Rinehartová Mary Roberts aj. (Z té doby pochází i přechýlený pseudonym George Sandová, třebaže si ho spisovatelka vybrala původně v podobě George Sand jako pseudonym mužský.)

http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=7046

Ještě jsem něco našla

„Vztah přípon -ova / -ová a sociální kategorie svobodná / vdaná“

"František Cuřín se ve svém článku vyjadřuje k diskuzi na téma přechylování a k teorii, podleníž „by měla přechylovací přípona -ova mít tvar jmenný, mluví-li se o ženě svobodné, a tvarsložený, mluví-li se o vdané“.

O této teorii se vedla diskuse už v roce 1876 v časopise Pokrok."

Takže zřejmě po této době se přechylování ustálilo.

„Přechylování jako součást českého jazykového systému“ na s. 45 – pohled do historie a vývoj přechylování.

https://kb.upol­.cz/fileadmin/u­serdata/FF/ka­tedry/kbh/veda_a_vyz­kum/bohemica_o­lomucensia/BO_2_2010­.pdf
6.