Historie úprav
Odpověděl/a – 24.červen 9:19
Máte na mysli zřejmě hanlivé oslovení pro ženy.
V češtině najdete výrazy – být rozcuchaná a ošklivá jako čarodějnice, zlá, klevetivá, hádavá jako čarodějnice.
Většinou se tak nazývaly ženy, které chtěly vypadat mladě , do všeho chtěly mluvit, takže vznikly nejen tyto, ale jiné hanlivé výrazy.
Podle původního významu čarodjěnice, jako zlé síly, kterou si lidé představovali jako ošklivou, otrhanou starou ženu, které ubliživoal svými kouzly.
V minulosti – pálení čarodějnic, čarodějnice procesty – dnes jen symbolické, ale představa zlých žen zůstala, i když se význam posunul.
To, že staré výrrazy žijí, objevují se třeba v jiném kontextu,
souvisí i s vývojem jazyka. Ale určitě nikdoí nepřemýšlí, jaký byl
plůvodní význam.
Dnes se to bere jako nadávka často bez bližšího rozlišení.
Odpověděl/a – 24.červen 10:22
Máte na mysli zřejmě hanlivé oslovení pro ženy. Čarodějnice, nespisovně čarodejnice., používá se i v hanáčtině, takže nejde o neznalost jazyka, ale o výrazy oblastní či nářeční.
Ale jinak čarodějnice či čarodejnice je nadávka. Všimla jsem si později kategorie jazyk.
V češtině najdete výrazy – být rozcuchaná a ošklivá jako čarodějnice, zlá, klevetivá, hádavá jako čarodějnice.
To, že staré výrazy žijí, objevují se třeba v jiném kontextu,
souvisí i s vývojem jazyka. Ale určitě nikdo nepřemýšlí, jaký byl
původní význam.
Dnes se to bere jako nadávka často bez bližšího rozlišení.
--
Ať již někdo použíje čarodějnici či čarodejnici. Nepovažuji to za tak velký prohřešek, jako když „někdo někkam přjde dýl“ místo později.
V mluveném projevu užití nářečních výrazů nevadí, jen by se neměly objevovat v projevu písemném.
Třeba ještě v 2. polovině minulého století Jarmila Glazarová tvar čarodejnice použila jako charakteristiku prostředí a mluvy.