Historie úprav
Odpověděl/a – 5.červen 15:33
Asi se to nedá považovat za dětskou knížku, ale četla jsem ji, když mi bylo 6, nebo 7 let a moc se mi líbila, takže ji ráda zmíním. Byla to Astronomie – cesta do hlubin vesmíru a dost ovlivnila můj pozdější život. Další knížka, kterou jsem četla někdy v tomto věku a doslova mi učarovala, byla knižní série Harry Potter.
Odpověděl/a – 5.červen 16:54
Asi se to nedá považovat za dětskou knížku, ale četla jsem ji, když mi bylo 6, nebo 7 let a moc se mi líbila, takže ji ráda zmíním. Byla to Astronomie – cesta do hlubin vesmíru a dost ovlivnila můj pozdější život. Další knížka, kterou jsem četla někdy v tomto věku a doslova mi učarovala, byla knižní série Harry Potter.
Teď mě ještě tak napadá, že jsem milovala, miluji a budu milovat
Malého prince.„Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou
není vidět…„
"Ano, jistě,“ řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu
měsíce.
„Poušť je krásná…,“ dodal.
A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp…
Nevidíme nic… Neslyšíme nic…
A přece něco září v tichu…
„Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…,“ řekl
malý princ.
Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když
jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst
vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit
a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům
skrýval ve svých hlubinách tajemství…
„Ano,“ řekl jsem malému princi, „ať je to dům, hvězdy nebo poušť,
to, co je dělá krásnými, je neviditelné!“
- Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944)
