Historie úprav

da ny

Odpověděl/a – 19.duben 1:35

Všemu na vině bylo Německo, Hitler.
Rozpoutal válku, byli jsme opakovaně zrazeni, prodáni. Při poválečném rozdělení Evropy jsme se stali „válečnou kořistí“ jednoho z vítězů.

Přemýšlel jste někdy o tom, proč ve svobodných volbách r, 1946 dostali komunisté přes 40% hlasů voličů?
50. léta nejsou proslulá jen známými procesy. Bídou, hladem, nedostatkem.
Sedláci bez debat odevzdávali kontngent Hitlerovi, po válce a r. 1948 jejich ochota opadla…. Ve městech byl hlad a nedostatek zboží.
Bylo přítomno i nadšení, budovat poválečnou republiku.
Jedni pociťovali zlo, jiní i dobro/výhody socialismu.
Záleží na tom, kdo bude vzpomínat a vyprávět (čí dílo se vám dostane do rukou). Zda sedlák, fabrikant, hoteliér, majitel činžovních domů, šlechtic. Nebo zedník, dělník z továrny, děvečka, čeledín, zemědělec, služebná, lékaři a sestry z pohraničí.
Tátovi bylo v r, 12948 12, mamce 16. Vzpomínky prarodičů a jejich sourozenců mám v živé paměti ;).

Mamka
Táta ji dal do služby jako posluhovačku do rodiny právníka. V r. 1950 však mohla v Písku studovat na zdravotnické škole. Stala se diplomovanou zdravotní sestrou. Na umístěnku odeslána do pohraničí Kde zůstala. Mohla vykonávat práci, kterou si vybrala a která ji těšila. Nikdy nebyla v KSČ, „zaplatila“ za to jn tím, že nemohla dále být vrchní sestrou na chirurgii.
Teta
Dřela u sedláka, později v JZD, kde si záhy doplnila SŠ vzdělání. Na MAPE pracovala v kanceláři.
Strýc
S odporem k rodné (zemědělci), nechtěl zůstat ve vsi a pracovat u Státních statků. Stal se horníkem na povrchu/stroj­vedoucím. Stát mu v učilišti dal zdarma střechu nad hlavou, pravidelnou, vydatnou stravu (doma hlad), ošacení, obití, sportovní vyžití, kapesné.
Další strýc odešel k ČD, též se oněj v učilišti postarali.
Otec kamarádky
Rodiče odmítli vstup do JZD, zůstali soukromými zemědělci. On nesměl v rodné vsi chodit do školy. Do školy chodil s nadšením, celých 10 měsíců školního roku (s rodiči jen v zimě, kdy nemusel pracovat na poli) v bydlišti 120 km vzdáleném u své starší sestry. Rodina tak byla „exemplárně potrestána“. On vystudoval SŠ a stal se (vysněným) hasičem. Při práci ještě VŠ. Po r. 1989 stažen jako schopný odborník do Prahy.

Jedni v době socialismu pociťovali zlo, jiní dobro s jistou dávkou omezených možností.
Děda říkal na adresu výsledku voleb v r. 1946 a pozdější události: „Spokojený člověk se nebouří, netouží po změně, nepodporuje ji.“Nikdo netušil, kam to Stalin povede… A kolik se v české kotlině najde „poturčenců, horších Turka“ nebo lidí, kteří byli papežštější, než papež.
Otázkou zůstává, zda a jak velká část národa pociťovala zlo komunistů v době socialismu. V jakých letech a časech.
Jistá omezení zde byla.
Byla studená válka (jiné zboží, možnosti).

Historie bývá také často vykládána / upravována v různé době, jednotlivci, režimem „k obrazu svému.“

da ny

Odpověděl/a – 23.duben 1:47

Všemu na vině bylo Německo, Hitler.
Rozpoutal válku, byli jsme opakovaně zrazeni, prodáni. Při poválečném rozdělení Evropy jsme se stali „válečnou kořistí“ jednoho z vítězů.

Přemýšlel jste někdy o tom, proč ve svobodných volbách r, 1946 dostali komunisté přes 40% hlasů voličů?
50. léta nejsou proslulá jen známými procesy. Bídou, hladem, nedostatkem.
Sedláci bez debat odevzdávali kontngent Hitlerovi, po válce a r. 1948 jejich ochota opadla…. Ve městech byl hlad a nedostatek zboží.
Bylo přítomno i nadšení, budovat poválečnou republiku.
Jedni pociťovali zlo, jiní i dobro/výhody socialismu.
Záleží na tom, kdo bude vzpomínat a vyprávět (čí dílo se vám dostane do rukou). Zda sedlák, fabrikant, hoteliér, majitel činžovních domů, šlechtic. Nebo zedník, dělník z továrny, děvečka, čeledín, zemědělec, služebná, lékaři a sestry z pohraničí.
Tátovi bylo v r, 1948 12, mamce 16. Vzpomínky prarodičů a jejich sourozenců mám v živé paměti ;).

Mamka
Táta ji dal do služby jako posluhovačku do rodiny právníka. V r. 1950 však mohla v Písku studovat na zdravotnické škole. Stala se diplomovanou zdravotní sestrou. Na umístěnku odeslána do pohraničí, kde zůstala. Mohla vykonávat práci, kterou si vybrala a která ji těšila. Nikdy nebyla v KSČ, „zaplatila“ za to jen tím, že nemohla dále být vrchní sestrou na chirurgii.
Teta
Dřela u sedláka, později v JZD, kde si záhy doplnila SŠ vzdělání. Na MAPE pracovala v kanceláři.
Strýc
S odporem k rodné hroudě (zemědělci), nechtěl zůstat ve vsi a pracovat u Státních statků. Stal se horníkem na povrchu/stroj­vedoucím. Stát mu v učilišti dal zdarma střechu nad hlavou, pravidelnou, vydatnou stravu (doma hlad), ošacení, obití, sportovní vyžití, kapesné.
Další strýc odešel k ČD, též se oněj v učilišti postarali.
Otec kamarádky
Rodiče odmítli vstup do JZD, zůstali soukromými zemědělci. On nesměl v rodné vsi chodit do školy. Do školy chodil s nadšením, celých 10 měsíců školního roku (s rodiči jen v zimě, kdy nemusel pracovat na poli) v bydlišti 120 km vzdáleném u své starší sestry. Rodina tak byla „exemplárně potrestána“. On vystudoval SŠ a stal se (vysněným) hasičem. Při práci ještě VŠ. Po r. 1989 stažen jako schopný odborník do Prahy.

Jedni v době socialismu pociťovali zlo, jiní dobro s jistou dávkou omezených možností.
Děda říkal na adresu výsledku voleb v r. 1946 a pozdější události: „Spokojený člověk se nebouří, netouží po změně, nepodporuje ji.“Nikdo netušil, kam to Stalin povede… A kolik se v české kotlině najde „poturčenců, horších Turka“ nebo lidí, kteří byli papežštější, než papež.
Otázkou zůstává, zda a jak velká část národa pociťovala zlo komunistů v době socialismu. V jakých letech a časech.
Jistá omezení zde byla.
Byla studená válka (jiné zboží, možnosti).

Historie bývá také často vykládána / upravována v různé době, jednotlivci, režimem „k obrazu svému.“