Historie úprav
Odpověděl/a – 17.duben 13:55
Tradiční postup rafinace cukru tkví v nadávkování vápna a saturace oxidem uhličitým. Tak jestli tyhle látky považuješ za škodlivou chemii… Vzniklá sraženina na sebe váže zbytky melasy a vlákniny a odděluje se filtrací na kalolisech. Sice existují i alternativní postupy za použití hydroxidu barnatého nebo strontnatého místo vápna, ale ty jsou rovněž odstraněny a tak v rafinovaném cukru by neměly zůstávat významnější zbytky. Rozdíly mezi zrnitostí nehrají roli. Výchozí rafinovaný cukerný roztok je stejný a po krystalizaci se pouze dělí na frakce (krupice, krystal), nebo se mele, případně lisuje (moučka, kostky).
Odpověděl/a – 17.duben 14:00
Tradiční postup rafinace cukru tkví v nadávkování vápna a saturace oxidem uhličitým. Tak jestli tyhle látky považuješ za škodlivou chemii… Vzniklá sraženina na sebe váže zbytky melasy a vlákniny a odděluje se filtrací na kalolisech. Proces rafinace se opakuje 2× až 3×. Sice existují i alternativní postupy za použití hydroxidu barnatého nebo strontnatého místo vápna, ale ty jsou rovněž odstraněny a tak v rafinovaném cukru by neměly zůstávat významnější zbytky. Rozdíly mezi zrnitostí nehrají roli. Výchozí rafinovaný cukerný roztok je stejný a po krystalizaci se pouze dělí na frakce (krupice, krystal), nebo se mele, případně lisuje (moučka, kostky).