Historie úprav
Odpověděl/a – 6.duben 15:35
Snad víte, co vzniku naší republiky předcházelo, nebylo to určitě ze den na den.
„Když se podíváme na české dějiny, ukáže se, že na klíčových
okamžicích se většina odborníků shodne
Stačí si uvědomit, že “Vznik československé republiky v roce 1918 své
pevné místo mezi přelomovými událostmi má. "Mezi evropskými státy,
které byly zmítány nacionalismem či komunismem, převraty a vedly lokální
spory, bylo prvorepublikové Československo stabilním státem. A je to
Masarykova zásluha,“ https://zpravy.idnes.cz/28-rijen-1918-velka-udalost-a-ktera-je-dalsi-fcs-/domaci.aspx?c=A051027_083034_domaci_jpl
"Když 27. října 1918 vídeňská vláda vyjádřila ochotu jednat
o mírových podmínkách prezidenta Wilsona, Pražané to pochopili jako
kapitulaci monarchie. Vypukly živelné demonstrace, které 28. října
1918 vyvrcholily vyhlášením samostatnosti a v zemi převzal moc Národní
výbor, reprezentovaný pěticí „mužů 28. října“ – Čechy Aloisem
Rašínem, Františkem Soukupem, Jiřím Stříbrným, Antonínem Švehlou a
Slovákem Vavrem Šrobárem.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1436443-prvni-republiku-vyhlasila-petice-muzu-28-rijna
–
Do klína nám zřejmě spadlla Podkarpatská Rus.
„Autoři nové knihy s dlouhým názvem Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918−1946 se zaměřují se především na 20 let první republiky a leckdy nesnadné propojování československého "dálného východu“ se zbytkem státu.
Také zásadní dějinné události se někdy přihodí bezmála mimoděk. Podkarpatská Rus proto spadla Praze v roce 1918 do klína tak trochu sama. Představitelům této oblasti bylo jasné, že po rozpadu Rakouska-Uherska si nemohou nárokovat samostatnost.
Ke komu se tedy přičlenit? Proti Maďarsku, Polsku, či dokonce Rusku mluvila historická zkušenost. Nejednotní a svou národnostní a jazykovou identitu teprve hledající Rusíni se na žádné z těchto voleb nemohli shodnout. Navíc zde žilo mnoho Židů, Slováků a dalších etnik. Praha jim tak nějak zbyla…
Ani připojení k Československu ale neprovázelo všeobecné nadšení. Obyvatelstvo, sevřené každodenními starostmi, se politikou většinou vůbec nevzrušovalo − a jak to bývá, brzy se nestačilo divit. atd.
https://archiv.ihned.cz/c1-65645470-rychlik-ryklikova-podkarpatska-rus-vysehrad-kniha-recenze
Jen objektivníovýklad historie může vést k poznání minulosti a poučení pro budoucnost … Když dva dělají totéž, není to totéž… který úhled pohledu převažuje?
Odpověděl/a – 6.duben 16:17
Snad víte, co vzniku naší republiky předcházelo, nebylo to určitě ze den na den.
„Když se podíváme na české dějiny, ukáže se, že na klíčových
okamžicích se většina odborníků shodne
Stačí si uvědomit, že “Vznik československé republiky v roce 1918 své
pevné místo mezi přelomovými událostmi má. "Mezi evropskými státy,
které byly zmítány nacionalismem či komunismem, převraty a vedly lokální
spory, bylo prvorepublikové Československo stabilním státem. A je to
Masarykova zásluha,“ https://zpravy.idnes.cz/28-rijen-1918-velka-udalost-a-ktera-je-dalsi-fcs-/domaci.aspx?c=A051027_083034_domaci_jpl
"Když 27. října 1918 vídeňská vláda vyjádřila ochotu jednat
o mírových podmínkách prezidenta Wilsona, Pražané to pochopili jako
kapitulaci monarchie. Vypukly živelné demonstrace, které 28. října
1918 vyvrcholily vyhlášením samostatnosti a v zemi převzal moc Národní
výbor, reprezentovaný pěticí „mužů 28. října“ – Čechy Aloisem
Rašínem, Františkem Soukupem, Jiřím Stříbrným, Antonínem Švehlou a
Slovákem Vavrem Šrobárem.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1436443-prvni-republiku-vyhlasila-petice-muzu-28-rijna
–
Do klína nám zřejmě spadlla Podkarpatská Rus.
„Autoři nové knihy s dlouhým názvem Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918−1946 se zaměřují se především na 20 let první republiky a leckdy nesnadné propojování československého "dálného východu“ se zbytkem státu.
Také zásadní dějinné události se někdy přihodí bezmála mimoděk. Podkarpatská Rus proto spadla Praze v roce 1918 do klína tak trochu sama. Představitelům této oblasti bylo jasné, že po rozpadu Rakouska-Uherska si nemohou nárokovat samostatnost.
Ke komu se tedy přičlenit? Proti Maďarsku, Polsku, či dokonce Rusku mluvila historická zkušenost. Nejednotní a svou národnostní a jazykovou identitu teprve hledající Rusíni se na žádné z těchto voleb nemohli shodnout. Navíc zde žilo mnoho Židů, Slováků a dalších etnik. Praha jim tak nějak zbyla…
Ani připojení k Československu ale neprovázelo všeobecné nadšení. Obyvatelstvo, sevřené každodenními starostmi, se politikou většinou vůbec nevzrušovalo − a jak to bývá, brzy se nestačilo divit. atd.
https://archiv.ihned.cz/c1-65645470-rychlik-ryklikova-podkarpatska-rus-vysehrad-kniha-recenze
Jen objektivní výklad historie může vést k poznání minulosti a
poučení pro budoucnost … Když dva dělají totéž, není to totéž…
který úhled pohledu převažuje?
–
Co na to Zdeněk Mahler? Pamětník „první Masarykovy republiky“ Zemřel
17. března 2018.
Jde o rozhovor z 28. 10 2013.
J. G. „ideály a naděje. Co z nich ale dnes zbylo? A je vlastně co slavit? “
Z. M.
"Ale samozřejmě. Mluví se třeba o tom, že nám republika spadla do klína, že nám ji mocnosti věnovaly darem… anebo že šlo o pouhý slepenec. Dokonce i někteří velmi vzdělaní lidé dnes prohlašují, že nejšťastnějším obdobím českých dějin byla Bílá hora. A naopak tím nejtragičtějším právě 28. říjen 1918.
V té době se šťastnou shodou okolností vynořilo několik velmi siných osobností s těmi nejvyššími kvalitami.
Dnes už se zapomíná i na to, že Masaryka v emigraci finančně vydatně podporovali američtí krajané. Třicet tisíc těchto krajanů žijících v USA pak vstoupilo do US Army, aby v Evropě bojovali ve jménu své svobodné vlasti – Československa! Měřeno dnešními hodnotami, jde o něco neuvěřitelného, nevídaného a jen těžko pochopitelného.
atd. "
Jan Gazdík