Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 5.duben 15:01

Dávno již tomu, když jsem opustila školní lavice, ale později jsem se zaměřovala víc na literární historii, ale nejen atnickou, ale i dalšími obdobími.

Myslím si, že antitka je velmi důležité období starověku , které zahrnuje dobu zhruba 1000 let p. n. l. až 500 let n. l. Ovlivnila nejen Řecko a Řm, ale i okolní země.

Je třeba si uvědomit, že nebýt antického světa, neexistovala by ani dnešní civilizace, jak ji známe. Antika měla značný vliv na kulturu, myšlení a další oblasti života i po svém zániku. Jména filozofů, historiků, dramatiků atd. nebudu uvádět, většinou jsou známá.

Jejich díla ovlivňovala další generace, která na ně navazovala, leccos převzala, upravila. Známe dodnes. Kolik slov z řečtiny i z latiny je nejen j včeštině, ale i v jiných jazyciích. Stejně literání žánry či druhy, umělecké styly atd.

Proto se domnívám, že přes poznámí minulosti poznáme přítomnost.

Každé období něco zanechalo, klady, ale i zápory. Historie je i dějinami bojů.

Současnost se stane historií a přinesené možná jiný pohled na ní. Ale v současnosti žijeme, takže se dovíme leccos nejen sami, ale prostřednictvím médii, literatury atd.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 5.duben 17:22

Dávno již tomu, když jsem opustila školní lavice, ale později jsem se zaměřovala víc na literární historii, ale nejen atnickou, ale i dalšími obdobími.

Myslím si, že antika je velmi důležité období starověku , které zahrnuje dobu zhruba 1000 let p. n. l. až 500 let n. l. Ovlivnila nejen Řecko a Řm, ale i okolní země.

Je třeba si uvědomit, že nebýt antického světa, neexistovala by ani dnešní civilizace, jak ji známe. Antika měla značný vliv na kulturu, myšlení a další oblasti života i po svém zániku. Jména filozofů, historiků, dramatiků atd. nebudu uvádět, většinou jsou známá.

Jejich díla ovlivňovala další generace, která na ně navazovala, leccos převzala, upravila. Známe dodnes. Kolik slov z řečtiny i z latiny je nejen j včeštině, ale i v jiných jazyciích. Stejně literání žánry či druhy, umělecké styly atd.

Proto se domnívám, že přes poznámí minulosti poznáme přítomnost.

Každé období něco zanechalo, klady, ale i zápory. Historie je i dějinami bojů.

Současnost se stane historií a přinesené možná jiný pohled na ní. Ale v současnosti žijeme, takže se dovíme leccos nejen sami, ale prostřednictvím médii, literatury, pamětníků atd.

Nevšimla jsem si dodatku u otázky. Pokud výklad dějin končí únorem 1948, není správné, chybí celé období tzv. socialistické éry a nové éry pro r. 1989.. Někde se stala chyba.

Zřejmě výklad události postrádá emoce, vždyť to jsou naše dějiny, co se stalo, co mohlo být jinak. Takže studenti berou jen jako strohá fakta, tudíž z paměti brzy vymizí. Svědčí o tom dotazy třeba na letošní „osmičky“, které většina středoškoláků neumí vysvětlit.

Důležitá je i myšlenka vlastenectví.

"Krásná jako kvítka na modranském džbánku je ta země, která vlastí je ti. Krásná jako kvítka na modranském džbánku, sladká jako střída dalamánku, do nějž nůž jsi vložil k rukojeti.
Stokrát zklamán, rady nevěda si, znovu vždycky navracíš se domů, stokrát zklamán, rady nevěda si, k zemi bohaté a plné krásy…. " Jaroslav Seifert