Historie úprav
Odpověděl/a – 2.duben 18:12
Nejstarší římský kalendář měl pouhých deset měsíců a jeho délka
byla 304 dnů. Dle pověstí byl jeho tvůrce samotný Romulus, zakladatel
Říma v roce 753 př. n. l.
Rok začínal na jaře, kdy začíná zemědělský rok a končil na začátku
zimy, kdy končily polní práce. Zimní období nebylo pojmenováno a ani
počítáno.
První měsíc roku Martius (náš březen) byl pojmenován podle boha války a
ochránce zemědělských prací Marta. Druhý měsíc, Aprilis (duben), měl
název od slova aperire (otevírat), protože v tomto měsíci se otevírají
pupeny stromů. Třetí byl Maius (květen), pojmenovaný podle bohyně krásy
Maji. Čtvrtý měsíc nesl název bohyně úrody Junony, Iunius (červen).
Následující měsíce byly pojmenovánu jen podle řadových číslovek,
například Quintilis (pátý, náš červenec)
atd. více v odkazu.
Zdroj (2. 4. 2018): http://kalendar.beda.cz/stary-rimsky-kalendar
Odpověděl/a – 2.duben 18:18
Nejstarší římský kalendář měl pouhých deset měsíců a jeho délka
byla 304 dnů. Dle pověstí byl jeho tvůrce samotný Romulus, zakladatel
Říma v roce 753 př. n. l.
Rok začínal na jaře, kdy začíná zemědělský rok a končil na začátku
zimy, kdy končily polní práce. Zimní období nebylo pojmenováno a ani
počítáno.
První měsíc roku Martius (náš březen) byl pojmenován podle boha války a
ochránce zemědělských prací Marta. Druhý měsíc, Aprilis (duben), měl
název od slova aperire (otevírat), protože v tomto měsíci se otevírají
pupeny stromů. Třetí byl Maius (květen), pojmenovaný podle bohyně krásy
Maji. Čtvrtý měsíc nesl název bohyně úrody Junony, Iunius (červen).
Následující měsíce byly pojmenovánu jen podle řadových číslovek,
například Quintilis (pátý, náš červenec)
atd. více v odkazu.
Zdroj (2. 4. 2018):
http://kalendar.beda.cz/stary-rimsky-kalendar
"Římský rok byl lunární (odvozený od cyklického střídání
měsíčních fází) a měl původně 10 měsíců (tzv. Romulův rok).
Dohromady čítal 304 dní, začínal na jaře a končil s příchodem
zimy. Zima pak byla období, které Římané do standardního kalendáře
nezapočítávali (neválčilo se)."
https://www.valka.cz/11187-Rimsky-kalendar-jako-zaklad-kalendare-dnesniho
Odpověděl/a – 2.duben 19:38
Nejstarší římský kalendář měl pouhých deset měsíců a jeho délka
byla 304 dnů. Dle pověstí byl jeho tvůrce samotný Romulus, zakladatel
Říma v roce 753 př. n. l.
Rok začínal na jaře, kdy začíná zemědělský rok a končil na začátku
zimy, kdy končily polní práce. Zimní období nebylo pojmenováno a ani
počítáno.
První měsíc roku Martius (náš březen) byl pojmenován podle boha války a
ochránce zemědělských prací Marta. Druhý měsíc, Aprilis (duben), měl
název od slova aperire (otevírat), protože v tomto měsíci se otevírají
pupeny stromů. Třetí byl Maius (květen), pojmenovaný podle bohyně krásy
Maji. Čtvrtý měsíc nesl název bohyně úrody Junony, Iunius (červen).
Následující měsíce byly pojmenovánu jen podle řadových číslovek,
například Quintilis (pátý, náš červenec)
atd. více v odkazu.
Zdroj (2. 4. 2018):
http://kalendar.beda.cz/stary-rimsky-kalendar
"Římský rok byl lunární (odvozený od cyklického střídání měsíčních fází) a měl původně 10 měsíců (tzv. Romulův rok).
Čistě sluneční kalendář však není praktický, roční období jsou příliš dlouhá. Proto se téměř vždy kombinuje s prvky kalendáře měsíčního.
Dohromady čítal 304 dní, začínal na jaře a končil s příchodem
zimy. Zima pak byla období, které Římané do standardního kalendáře
nezapočítávali (neválčilo se)."
https://www.valka.cz/11187-Rimsky-kalendar-jako-zaklad-kalendare-dnesniho
"Později, když vznikl gregoriánský kalendář , byl solární, který
souvisel se zemědělstvím. A jehož základem je rok resp. tropický rok,
doba oběhu Země okolo Slunce, přibližně 365,25 dne. Rok se dělí
rovnodennostmi a slunovraty na čtvrtiny, čtyři roční období, jejichž
přesné určení však už vyžaduje jisté znalosti. Den začínal obvykle na
úsvitu a jednou za čtyři roky se vkládal přestupný den.
