Historie úprav
Odpověděl/a – 1.duben 17:29
Nejdříve původ slova podle Etymologického slovníku Jiřího Rejzka
„krása, krásný, kráska, krasavec, krasavice, kraslice, krášlit,
zkrášlit, okrášlit, okrasa, okrasný, přikrášlit. Stč. krása ‘lesk,
krása, červeň’. Všesl. – p. krasa ‘krása, barva (zvlášt
červená)’, r. krasá ‘krása’ (ale krásnyj ‘červený’), Psl.*krasa
znamenalo původně asi ‘lesk, červeň, barva ohně’ a v tomto smyslu se
dá nejspíš spojit s psl. *kresati ( :křesat).
Křesat. Přijmeme-li možnou souvislost s :krása, je třeba vycházet z původního významu ‘zapalovat, rozdělávat oheň’. Druhý význam ‘tlouci’ (srov. č. křísnout ‘udeřit’) je pak druhotný. Pak je východiskem ie. *ker-s- od *ker- ‘Je však možné, že význam ‘tlouci’ je prvotní; pak je východiskem ie. *(s)ker- ‘řezat, sekat’.“
Jak plyne z původu slova, červeně obarvená vejce se původně označovala jako kraslice.
Červená barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život.…
"Historie barvení vajíček začíná zcela jistě už ve starověkém Egyptě a Persii, kde se na svátky jara barvila na červeno, skořápky se ale pravděpodobně zdobily už v pravěku. Nejstarší zdobená kraslice má podle vědců stáří 2300 let, první historicky doložené barvení vajíček je z roku 1290, kdy král Edward I nechal jako dar obarvit zlatou barvou 450 vajec.
Důvod barvení vajíček a jejich použití o Velikonocích byl
především praktický. Ve 40denním postním období, které končí Bílou
sobotou, se nesmělo jíst maso, mléčné produkty a také vejce. V tomto
ročním období ale slepice po zimě opět plně snáší a lidé řešili
problém, co s takovým množství vajec. Uvařená vejce měla delší
trvanlivost, ale bylo potřeba rozlišit je od čerstvých a tak se vařená
barvila na červeno. Postupem času se začaly používat i další přírodní
barvy a vajíčka se také po večerech různě, zpočátku poměrně
jednoduše, zdobila.
Barevná a zdobená vajíčka pak dostávali o Velikonočním pondělí
koledníci. Vajíčka musela být plná, uvařená a barevná,“
http://www.milujivelikonoce.cz/cs/temata/show/vajicka/129-velikonocni-vajicka/
V TV jsem zaslechala informaci, že během první světové války byl
vydán státní přípis, který zakazoval i obchodovat s vejci. Všechna
vejce se měla šetřit pro armádu.
I když v té době chodili koledníci, a raději by dostali vejce kvůli
nedostatku jídla a chudobě, museli se spokojit s vyfouknutým vejcem, které
bylo ale pěkně zdobené. Češi tak splnili nařízení, přece skořápka
není vejce, a koledníkům udělali radost.
Takže se význam kraslice rozšířil. I dnes se používá název kraslice pro natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami.
"Vyrábějí se ještě skleněné kraslice. Skleněná vajíčka – velikonoční vajíčko ručně malované české foukané se vyrábí na různých místech Čech i Moravy, často u soukromníků.
Skleněné velikonoční ozdoby ze skla se vyrábějí ručně, a to jim dává jejich výjimečný zářivý lesk a tvar"
Většina výrobků jde na export, i když asi před 100 lety o ně nebyl zájem., když je nabízely Jablonecké sklárny. Časy se mění.
Odpověděl/a – 1.duben 17:32
Nejdříve původ slova podle Etymologického slovníku Jiřího Rejzka
„krása, krásný, kráska, krasavec, krasavice, kraslice, krášlit,
zkrášlit, okrášlit, okrasa, okrasný, přikrášlit. Stč. krása ‘lesk,
krása, červeň’. Všesl. – p. krasa ‘krása, barva (zvlášt
červená)’, r. krasá ‘krása’ (ale krásnyj ‘červený’), Psl.*krasa
znamenalo původně asi ‘lesk, červeň, barva ohně’ a v tomto smyslu se
dá nejspíš spojit s psl. *kresati ( :křesat).
Křesat. Přijmeme-li možnou souvislost s :krása, je třeba vycházet z původního významu ‘zapalovat, rozdělávat oheň’. Druhý význam ‘tlouci’ (srov. č. křísnout ‘udeřit’) je pak druhotný. Pak je východiskem ie. *ker-s- od *ker- ‘Je však možné, že význam ‘tlouci’ je prvotní; pak je východiskem ie. *(s)ker- ‘řezat, sekat’.“
Jak plyne z původu slova, červeně obarvená vejce se původně označovala jako kraslice.
Červená barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život.…
"Historie barvení vajíček začíná zcela jistě už ve starověkém Egyptě a Persii, kde se na svátky jara barvila na červeno, skořápky se ale pravděpodobně zdobily už v pravěku. Nejstarší zdobená kraslice má podle vědců stáří 2300 let, první historicky doložené barvení vajíček je z roku 1290, kdy král Edward I nechal jako dar obarvit zlatou barvou 450 vajec.
Důvod barvení vajíček a jejich použití o Velikonocích byl
především praktický. Ve 40denním postním období, které končí Bílou
sobotou, se nesmělo jíst maso, mléčné produkty a také vejce. V tomto
ročním období ale slepice po zimě opět plně snáší a lidé řešili
problém, co s takovým množství vajec. Uvařená vejce měla delší
trvanlivost, ale bylo potřeba rozlišit je od čerstvých a tak se vařená
barvila na červeno. Postupem času se začaly používat i další přírodní
barvy a vajíčka se také po večerech různě, zpočátku poměrně
jednoduše, zdobila.
Barevná a zdobená vajíčka pak dostávali o Velikonočním pondělí
koledníci. Vajíčka musela být plná, uvařená a barevná,“
http://www.milujivelikonoce.cz/cs/temata/show/vajicka/129-velikonocni-vajicka/
V TV jsem zaslechala informaci, že během první světové války byl
vydán státní přípis, který zakazoval i obchodovat s vejci. Všechna
vejce se měla šetřit pro armádu.
I když v té době chodili koledníci, a raději by dostali vejce kvůli
nedostatku jídla a chudobě, museli se spokojit s vyfouknutým vejcem, které
bylo ale pěkně zdobené. Češi tak splnili nařízení, přece skořápka
není vejce, a koledníkům udělali radost.
Takže se význam slova kraslice rozšířil. I dnes se používá název kraslice pro natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami.
"Vyrábějí se ještě skleněné kraslice. Skleněná vajíčka – velikonoční vajíčko ručně malované české foukané se vyrábí na různých místech Čech i Moravy, často u soukromníků.
Skleněné velikonoční ozdoby ze skla se vyrábějí ručně, a to jim dává jejich výjimečný zářivý lesk a tvar"
Většina výrobků jde na export, i když asi před 100 lety o ně nebyl zájem., když je nabízely Jablonecké sklárny. Časy se mění.
Odpověděl/a – 2.duben 8:41
1. Nejdříve původ slova podle Etymologického slovníku Jiřího
Rejzka
„krása, krásný, kráska, krasavec, krasavice, kraslice, krášlit,
zkrášlit, okrášlit, okrasa, okrasný, přikrášlit. Stč. krása ‘lesk,
krása, červeň’. Všesl. – p. krasa ‘krása, barva (zvlášt
červená)’, r. krasá ‘krása’ (ale krásnyj ‘červený’), Psl.*krasa
znamenalo původně asi ‘lesk, červeň, barva ohně’ a v tomto smyslu se
dá nejspíš spojit s psl. *kresati ( :křesat).
Křesat. Přijmeme-li možnou souvislost s :krása, je třeba vycházet z původního významu ‘zapalovat, rozdělávat oheň’. Druhý význam ‘tlouci’ (srov. č. křísnout ‘udeřit’) je pak druhotný. Pak je východiskem ie. *ker-s- od *ker- ‘Je však možné, že význam ‘tlouci’ je prvotní; pak je východiskem ie. *(s)ker- ‘řezat, sekat’.“
2. Jak plyne z původu slova, červeně obarvená vejce se původně označovala jako kraslice.
Červená barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život.…
"Historie barvení vajíček začíná zcela jistě už ve starověkém Egyptě a Persii, kde se na svátky jara barvila na červeno, skořápky se ale pravděpodobně zdobily už v pravěku. Nejstarší zdobená kraslice má podle vědců stáří 2300 let, první historicky doložené barvení vajíček je z roku 1290, kdy král Edward I nechal jako dar obarvit zlatou barvou 450 vajec.
Důvod barvení vajíček a jejich použití o Velikonocích byl
především praktický. Ve 40denním postním období, které končí Bílou
sobotou, se nesmělo jíst maso, mléčné produkty a také vejce. V tomto
ročním období ale slepice po zimě opět plně snáší a lidé řešili
problém, co s takovým množství vajec. Uvařená vejce měla delší
trvanlivost, ale bylo potřeba rozlišit je od čerstvých a tak se vařená
barvila na červeno. Postupem času se začaly používat i další přírodní
barvy a vajíčka se také po večerech různě, zpočátku poměrně
jednoduše, zdobila.
Barevná a zdobená vajíčka pak dostávali o Velikonočním pondělí
koledníci. Vajíčka musela být plná, uvařená a barevná,“
http://www.milujivelikonoce.cz/cs/temata/show/vajicka/129-velikonocni-vajicka/
3. V TV jsem zaslechala informaci, že během první světové války byl
vydán státní přípis, který zakazoval i obchodovat s vejci. Všechna
vejce se měla šetřit pro armádu.
I když v té době chodili koledníci, a raději by dostali vejce kvůli
nedostatku jídla a chudobě, museli se spokojit s vyfouknutým vejcem, které
bylo ale pěkně zdobené. Češi tak splnili nařízení, přece skořápka
není vejce, a koledníkům udělali radost.
Takže se význam slova kraslice rozšířil. I dnes se používá název kraslice pro natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami.
4. "Vyrábějí se ještě skleněné kraslice. Skleněná vajíčka – velikonoční vajíčko ručně malované české foukané se vyrábí na různých místech Čech i Moravy, často u soukromníků.
Skleněné velikonoční ozdoby ze skla se vyrábějí ručně, a to jim dává jejich výjimečný zářivý lesk a tvar"
Většina výrobků jde na export, i když asi před 100 lety o ně nebyl zájem., když je nabízely Jablonecké sklárny. Časy se mění.