Historie úprav
anonym
Odpověděl/a – 28.březen 13:22
Nepředpokládám že „chrlit oheň“ myslíte doslovně. Ani plamenomet nechrlí oheň ale proud vysoce hořlavé směsi, kterou cestou k nepříteli zapaluje. Na evoluci je pěkné právě to že existovat může v podstatě cokoliv, záleží jen na tom zda se to ujme a stane se z toho v jistém smyslu výhodná konfigurace a tedy relativně „ustálený“ živočišný druh. Pokud se to neujme, jednoduše taková vlastnost v několika generacích zanikne a vyslouží si nanejvýš nelichotivé označení „genetická vada“ …
Zjistěte si něco o Prskavci, je to brouk který se dokáže touto metodou účinně bránit, nechlí sice přímo hořící látku ale látku na bodu varu, tak jako tak se jeho metoda v přírodě zjevně osvědčila a tak mám důvod předpokládat že podobná evoluční cesta už na zemi proběhla mnohokrát a klidně i ve větším měřítku.
Cituji z wiki chemický popis toho jak proběhne takový ohřev a útok „vyměšovací buňky prskavce vytvářejí v jeho těle hydrochinon, peroxid vodíku a popřípadě ještě další chemikálie závislé na druhu brouka. Tyto chemikálie brouk uskladňuje v zásobníku a v případě nebezpečí přes svalově ovládaný ventil přesune do tlustostěnné reakční komory. Tato komora je potažena buňkami, které vytvářejí speciální enzymy (katalázu a peroxidázu). Jakmile je směs vtlačena do této komůrky, začnou tyto enzymy okamžitě štěpit peroxid vodíku a katalyzovat oxidaci hydrochinonu na chinon. Při této reakci vzniká volný kyslík a vytvoří se tolik tepla, že se pětina obsahu reakční komůrky vypaří. Tím vznikne přetlak, brouk s velkou přesností zamíří zadeček na svůj cíl a oblak chemikálií horký okolo 100 °C je vystříknut na nepřítele. Vystříknutí probíhá v pulsech s frekvencí asi 500 pulsů za sekundu. Výstřik je dokonce slyšet.“
anonym
Odpověděl/a – 28.březen 13:24
Nepředpokládám že „chrlit oheň“ myslíte doslovně. Ani plamenomet nechrlí oheň ale proud vysoce hořlavé směsi, kterou cestou k nepříteli zapaluje. Na evoluci je pěkné právě to že existovat může v podstatě cokoliv, záleží jen na tom zda se to ujme a stane se z toho v jistém smyslu výhodná konfigurace a tedy relativně „ustálený“ živočišný druh. Pokud se to neujme, jednoduše taková vlastnost v několika generacích zanikne a vyslouží si nanejvýš nelichotivé označení „genetická vada“ …
Zjistěte si něco o Prskavci, je to brouk který se dokáže touto metodou účinně bránit, nechlí sice přímo hořící látku ale látku na bodu varu, tak jako tak se jeho metoda v přírodě zjevně osvědčila a tak můžeme mít důvod předpokládat, že se život podobnou evoluční cestou na Zemi už v minulosti několikrát vydal a klidně i v mnohem větším měřítku, nemáme o tom bohužel dostatek důkazů, takže zůstane u doměnky 🙂.
Cituji z wiki chemický popis toho jak proběhne takový ohřev a útok „vyměšovací buňky prskavce vytvářejí v jeho těle hydrochinon, peroxid vodíku a popřípadě ještě další chemikálie závislé na druhu brouka. Tyto chemikálie brouk uskladňuje v zásobníku a v případě nebezpečí přes svalově ovládaný ventil přesune do tlustostěnné reakční komory. Tato komora je potažena buňkami, které vytvářejí speciální enzymy (katalázu a peroxidázu). Jakmile je směs vtlačena do této komůrky, začnou tyto enzymy okamžitě štěpit peroxid vodíku a katalyzovat oxidaci hydrochinonu na chinon. Při této reakci vzniká volný kyslík a vytvoří se tolik tepla, že se pětina obsahu reakční komůrky vypaří. Tím vznikne přetlak, brouk s velkou přesností zamíří zadeček na svůj cíl a oblak chemikálií horký okolo 100 °C je vystříknut na nepřítele. Vystříknutí probíhá v pulsech s frekvencí asi 500 pulsů za sekundu. Výstřik je dokonce slyšet.“