Odpověděl/a – 10.březen 10:09
Říkala jsem si, že nebudu odpovídat na otázky s obrázkem,. Ale otázka mě zaujala, snad zůstane.
Využila jsem částečně znalostí z filozofie, takže jen to základní z tohoto pohledu.
Kosmos nebo chaos?
Chaos = podle Rejzkovy etymologie = chaos ‘zmatek’, chaotický. Z ř. cháos ‘směsice, prázdný prostor’.
Z řecké mytologie víme, že na počátku všeho byl nekonečný vesmírný prostor – takzvaný Chaos. Z něj povstala nejprve věčná tma a temná noc , z jejichž spojení se zrodilo věčné světlo a světlý den.
Kosmos podle etymologie
„Je až neuvěřitelně poetické, že slovo kosmos původně označovalo
šperk. Vesmír bychom tedy mohli chápat jako nádherný řád, velikou,
uspořádanou a tím pádem i smysluplnou krásu. A na druhou stranu
v některých špercích zase může být schováno něco málo z vesmírné
harmonie.
Slovo kosmos (κόσμος) pochází z řečtiny a znamená „řád,
pořádek, uspořádanost“. Slovo má však více významů.
Homér používá slovo kosmos právě ve významu ozdoby či šperku. Později
se význam rozšířil na všechno, co je uspořádané, upravené, řádné.
Řecký filosof Pythagoras byl patrně první, kdo tímto výrazem označil
„vesmír“, původně zřejmě ve smyslu „hvězdami poseté nebeské
klenby“. Až později toto označení rozšířil na celý fyzický svět
včetně Země. Vyjádřil tím své přesvědčení, že právě pozoruhodné
uspořádání je charakteristické pro svět, v němž žijí lidé, na
rozdíl od nerozlišeného prvotního chaosu, „temné propasti“, kde se
žádné tvary nevyskytují.
V pozdějším užití (například v Novém zákoně) znamená kosmos
(viditelný) svět, případně vesmír. Ten se totiž ve starověkých
představách vyznačuje právě uspořádáním, oddělením nebe a Země, dne
a noci, pravidelností nebeských pohybů a podobně. Pro Řeky zahrnoval kosmos
nejen lidi, ale také bohy. Slovo kosmos pak použili překladatelé Bible jako
označení pro stvořený svět, „tento svět“, oddělený od svého
Stvořitele, který sám součástí kosmu není.“
"Vesmír není nějaký mrtvý kosmos. Je to samostatný živý organismus, jistá analogie osobnosti diktující nám své podmínky a pravidla, které bioenergetika nazývá zákony univerza.
Je třeba žít podle zákonů Vesmíru.
„Zákon desátý: nic z toho, co vidíme, není věčné. Svět je dynamický. Vesmír směřuje k chaosu, přičemž od nás vyžaduje opak. Člověk si musí uvědomit, co skutečně chce. Musí pochopit své poslání na tomto světě. V tom spočívá životní smysl a cíl každého z nás.“
https://www.pronaladu.cz/10-zakonu-univerza-podle-nichz-funguje-vesmir/
Přeneseně – není chalos třeba v politice či v jiné oblasti životřa?
https://www.pronaladu.cz/10-zakonu-univerza-podle-nichz-funguje-vesmir/
Odpověděl/a – 10.březen 10:13
Říkala jsem si, že nebudu odpovídat na otázky s obrázkem,. Ale otázka mě zaujala, snad zůstane.
Využila jsem částečně znalostí z filozofie, takže jen to základní z tohoto pohledu.
Kosmos nebo chaos?
Chaos = podle Rejzkovy etymologie = chaos ‘zmatek’, chaotický. Z ř. cháos ‘směsice, prázdný prostor’.
Z řecké mytologie víme, že na počátku všeho byl nekonečný vesmírný prostor – takzvaný Chaos. Z něj povstala nejprve věčná tma a temná noc , z jejichž spojení se zrodilo věčné světlo a světlý den.
Kosmos podle etymologie
„Je až neuvěřitelně poetické, že slovo kosmos původně označovalo
šperk. Vesmír bychom tedy mohli chápat jako nádherný řád, velikou,
uspořádanou a tím pádem i smysluplnou krásu. A na druhou stranu
v některých špercích zase může být schováno něco málo z vesmírné
harmonie.
Slovo kosmos (κόσμος) pochází z řečtiny a znamená „řád,
pořádek, uspořádanost“. Slovo má však více významů.
Homér používá slovo kosmos právě ve významu ozdoby či šperku. Později
se význam rozšířil na všechno, co je uspořádané, upravené, řádné.
Řecký filosof Pythagoras byl patrně první, kdo tímto výrazem označil
„vesmír“, původně zřejmě ve smyslu „hvězdami poseté nebeské
klenby“. Až později toto označení rozšířil na celý fyzický svět
včetně Země. Vyjádřil tím své přesvědčení, že právě pozoruhodné
uspořádání je charakteristické pro svět, v němž žijí lidé, na
rozdíl od nerozlišeného prvotního chaosu, „temné propasti“, kde se
žádné tvary nevyskytují.
V pozdějším užití (například v Novém zákoně) znamená kosmos
(viditelný) svět, případně vesmír. Ten se totiž ve starověkých
představách vyznačuje právě uspořádáním, oddělením nebe a Země, dne
a noci, pravidelností nebeských pohybů a podobně. Pro Řeky zahrnoval kosmos
nejen lidi, ale také bohy. Slovo kosmos pak použili překladatelé Bible jako
označení pro stvořený svět, „tento svět“, oddělený od svého
Stvořitele, který sám součástí kosmu není.“
"Vesmír není nějaký mrtvý kosmos. Je to samostatný živý organismus, jistá analogie osobnosti diktující nám své podmínky a pravidla, které bioenergetika nazývá zákony univerza.
Je třeba žít podle zákonů Vesmíru.
„Zákon desátý: nic z toho, co vidíme, není věčné. Svět je dynamický. Vesmír směřuje k chaosu, přičemž od nás vyžaduje opak. Člověk si musí uvědomit, co skutečně chce. Musí pochopit své poslání na tomto světě. V tom spočívá životní smysl a cíl každého z nás.“
Přeneseně – země je součástí vesmíru, takže je možné, že existuje chaos třeba v politice či v jiné oblasti života, i když je daný určitý řád?
https://www.pronaladu.cz/10-zakonu-univerza-podle-nichz-funguje-vesmir/
Odpověděl/a – 10.březen 11:04
Říkala jsem si, že nebudu odpovídat na otázky s obrázkem,. Ale otázka mě zaujala, snad zůstane.
Využila jsem částečně znalostí z filozofie, takže jen to základní z tohoto pohledu.
Kosmos nebo chaos?
Chaos = podle Rejzkovy etymologie = chaos ‘zmatek’, chaotický. Z ř. cháos ‘směsice, prázdný prostor’.
Z řecké mytologie víme, že na počátku všeho byl nekonečný vesmírný prostor – takzvaný Chaos. Z něj povstala nejprve věčná tma a temná noc , z jejichž spojení se zrodilo věčné světlo a světlý den.
Kosmos podle etymologie
„Je až neuvěřitelně poetické, že slovo kosmos původně označovalo
šperk. Vesmír bychom tedy mohli chápat jako nádherný řád, velikou,
uspořádanou a tím pádem i smysluplnou krásu. A na druhou stranu
v některých špercích zase může být schováno něco málo z vesmírné
harmonie.
Slovo kosmos (κόσμος) pochází z řečtiny a znamená „řád,
pořádek, uspořádanost“. Slovo má však více významů.
Homér používá slovo kosmos právě ve významu ozdoby či šperku. Později
se význam rozšířil na všechno, co je uspořádané, upravené, řádné.
Řecký filosof Pythagoras byl patrně první, kdo tímto výrazem označil
„vesmír“, původně zřejmě ve smyslu „hvězdami poseté nebeské
klenby“. Až později toto označení rozšířil na celý fyzický svět
včetně Země. Vyjádřil tím své přesvědčení, že právě pozoruhodné
uspořádání je charakteristické pro svět, v němž žijí lidé, na
rozdíl od nerozlišeného prvotního chaosu, „temné propasti“, kde se
žádné tvary nevyskytují.
V pozdějším užití (například v Novém zákoně) znamená kosmos
(viditelný) svět, případně vesmír. Ten se totiž ve starověkých
představách vyznačuje právě uspořádáním, oddělením nebe a Země, dne
a noci, pravidelností nebeských pohybů a podobně. Pro Řeky zahrnoval kosmos
nejen lidi, ale také bohy. Slovo kosmos pak použili překladatelé Bible jako
označení pro stvořený svět, „tento svět“, oddělený od svého
Stvořitele, který sám součástí kosmu není.“
"Vesmír není nějaký mrtvý kosmos. Je to samostatný živý organismus, jistá analogie osobnosti diktující nám své podmínky a pravidla, které bioenergetika nazývá zákony univerza.
Je třeba žít podle zákonů Vesmíru.
„Zákon desátý: nic z toho, co vidíme, není věčné. Svět je dynamický. Vesmír směřuje k chaosu, přičemž od nás vyžaduje opak. Člověk si musí uvědomit, co skutečně chce. Musí pochopit své poslání na tomto světě. V tom spočívá životní smysl a cíl každého z nás.“
Přeneseně – země je součástí vesmíru, takže je možné, že existuje chaos třeba v politice či v jiné oblasti života, i když je daný určitý řád?