Historie úprav
Odpověděl/a – 20.listopad 19:26
Žádné „zahořování“ žárovek, ani u aut ani jiných jaksi neznám.
Zahořet, ale spíš shořet, může žárovka pouze při připojení na
vyšší napětí, než na jaké je dimenzována a to pouze jednou.:-)
Když, tak upřesni o co má jít, třeba se mýlím.
Odpověděl/a – 20.listopad 22:32
Žádné „zahořování“ žárovek, ani u aut ani jiných jaksi neznám.
Zahořet, ale spíš shořet, může žárovka pouze při připojení na
vyšší napětí, než na jaké je dimenzována a to pouze jednou.:-)
Když, tak upřesni o co má jít, třeba se mýlím.
Doplněno na základě doplnění otázky.
Jde o vadnou formulaci. V tomto článku nejde o žárovky i když jim tam
tak říkají, ale o výbojky s xenonovou náplní.
Ale laici a někdy i někteří „odborníci“ (viz článek) to asi moc
nerozlišují.
Takže co se výbojek týče, jde o světlo vznikající výbojem v plynné
atmosféře.
A u těchto světelných zdrojů dochází po určité kratší době po
zprovoznění, k ustálení světelného toku v závislosti na vytvoření
stabilního plynného prostředí ve výbojce.
A jak dlouho trvá toto „zahoření“ a co způsobuje, je uvedeno v Tebou
uvedeném článku.
Zkopírováno:
„Jenže když si koupíte nové žárovky, budou plně svítit až po čase.
Proto musely být v laboratoři ještě předtím takzvaně zahořeny (během
24 h se světelný tok ustálí a klesne o cca sedm procent).“
Poznámka: a zase blbost – „budou plně svítit až po čase“ a pak
„světelný tok klesne o cca sedm procent“ ???
A ještě, u výbojek i dalším provozem dochází postupně
k částečnému snižování účinnosti („stárnutí“).
Při výpočtech běžného osvětlování (průmysl, kanceláře, obchodní
střediska a pod.) se toto zahrnuje do tzv. „udržovacího činitele“,
o nějž se předepsaná hodnota osvětlení, u výpočtu, navyšuje
s ohledem na dobu předpokládané výměny těchto světelných zdrojů, aby
i před výměnou nepoklesla hodnota osvětlení pod předepsanou hodnotu.
U běžné žárovky, s klasickým žhaveným vláknem, k tomuto
nedochází.
