Historie úprav
anonym
Odpověděl/a – 20.listopad 13:20
Zákon nepočítá se simulovaným životem, simulovanou inteligencí ani s právy které by tyto simulace měly mít. Takže se jedná jen o poškození cizí věci. Samozřejmě s rostoucím kvalitou simulace ať už inteligence pomocí neuronových síti, veškeré mimiky, hlasu, celkového vzhledu bude stále obtížnější vidět mezi simulovaným životem a tím původně biologický nějaký rozdíl. Do té chvíle máme nicméně stále ještě velmi daleko. Lidé si dnes kromě několika vědeckých pracovníků ještě ani neumí představit, že by jednou nebyli schopni odlišit inteligenci umělou od „skutečné“, budou to řešit až se s takovým „produktem“ poprvé setkají. Do té doby budou trvat na tom že umělá inteligence je jen stroj, nemyslí, neuvažuje, nevnímá, neprosí, necítí … to vše až do chvíle kdy možná jednou pochopí že složité neuronové sítě simulované na úrovni křemíku mají sice jiný základ ale princip jejich fungování je v podstatě stejný jako princip fungování neurnonových vazeb v lidském biologickém mozku. Vidět v tom nějaký rozdíl podpoří zřejmě i snaha výrobců simulované neuronové sítě provozovat na specializovaném hardwaru na organické bázi 🙂 K tomu ale máme velmi daleko, zatím jsou to pro nás jen algoritmizované kafemlejnky. Rozvoj komplexních neuronových sítí, z toho škrtne slovo „algoritmizované“ protože neuronovou síť nelze označit za triviální algoritmus. S důkladnějším napodobením vzhledu živé bytosti budeme moci škrtnout i slovo „kafemlejnky“ .. a zbude nám jen velké dilema k rozřešení.
anonym
Odpověděl/a – 20.listopad 13:24
Zákon nepočítá se simulovaným životem, simulovanou inteligencí ani s právy které by tyto simulace měly mít. Takže se jedná jen o poškození cizí věci. Samozřejmě s rostoucím kvalitou simulace ať už inteligence pomocí neuronových síti, veškeré mimiky, hlasu, celkového vzhledu bude stále obtížnější vidět mezi simulovaným životem a tím původně biologický nějaký rozdíl. Do té chvíle máme nicméně stále ještě velmi daleko. Lidé si dnes kromě několika vědeckých pracovníků ještě ani neumí představit, že by jednou nebyli schopni odlišit inteligenci umělou od „skutečné“, budou to řešit až se s takovým „produktem“ poprvé setkají. Do té doby budou trvat na tom že umělá inteligence je jen stroj, nemyslí, neuvažuje, nevnímá, neprosí, necítí … to vše až do chvíle kdy možná jednou pochopí že složité neuronové sítě simulované na úrovni křemíku mají sice jiný základ ale princip jejich fungování je v podstatě stejný jako princip fungování neuronových vazeb v lidském biologickém mozku. Zarputilou snahu vidět v tom nějaký podstatný rozdíl zboří zřejmě i snaha výrobců simulované neuronové sítě provozovat na specializovaném hardwaru na organické bázi, která bude lépe optimalizována než abstraktní binární logika dnešních počítačů 🙂 K tomu ale máme velmi daleko, zatím jsou to pro nás jen „algoritmizované kafemlejnky“. Rozvoj komplexních simulací neuronových sítí, z toho škrtne slovo „algoritmizované“ protože neuronovou síť nelze označit za triviální algoritmus. S důkladnějším napodobením vzhledu živé bytosti budeme moci škrtnout i slovo „kafemlejnky“ .. a zbude nám velké dilema k rozřešení v jako obvykle naprosto nepřipravené legislativě.
