Historie úprav
Odpověděl/a – 20.listopad 10:43
Téma velmi obsáhlé, dá se brát z mnoha pohledů.. Něco si pamatuji, něco občas zaslechu v ČRo, něco si přečtu atd. Ale nějak se hlouběji Hédoniosmus = pojejt í slasti, potěšení ,jako nejvyšší hodnoty
.Rozlišuje se mezi psychologickým a etickým hédonismem.
Psychologický hédonismus vidí člověka jako výhradně toužícího po
potěšení.
Etický hédonismus říká, že naším základním cílem je dosahovat
největšího potěšení nebo štěstí.
„Nejjednodušší forma hédonismu v etice hlásá: Cokoli způsobí potěšení, je správné, cokoli způsobí utrpení, je špatné.“
Myslím si, že dnes pocit potěšení či slast ovlivňují různé reklamní slogany, Já na to mám! Rozjeď to? No, nekup to? Odvaž se?
Takže jde o životní postoj, který se zaměřuje na požitkářství., které některé jedince ovlivňuje a vyvolává příjemné pocity nejen smyslové, ale i psychické.
Souvisí to zpravidla se vztahem k druhým lidem – dotyční se domnívají, že získají respekt, když , když mají drahý vůz, vilu, navštěvují vybrané restaurace, prodejny s luxusním zboží, drahé exotické dovolené. To vše vzbuzuje u nich slast…
Žijeme v konnzumní společností – hodnotový žebříček se mění.
Jinak také prožitek či slast mohou být etické i neetické – poslech hudby, dobré jídlo x týrání děti, drogy atd. Takže to je trochu v rozporu s tvrzením. h´doniosmu. Stejně tak existuje míra slasti, to je individuální.
Jsou jedinci, kteří vnímají sluchem – hudba, zrakem příroda, slzy dojetí, hmatem třeba u nevidomých atd. Toto smyslové vnímání vyvolá v mozku příjemné pocity slasti.
O vnímání všemi smysly najednou – viz citát
Stefan Zweig „Kto rozumie psychológii, a tá sa mu stane vášňou, vníma svoju vlastnú existenciu ako najväčšiu slasť.“
Odpověděl/a – 20.listopad 14:08
Téma velmi obsáhlé, dá se brát z mnoha pohledů.. Něco si pamatuji, něco občas zaslechu v ČRo, něco si přečtu atd. Ale nějak se hlouběji tím nezabývám.
Hédonismus = pojetí slasti, potěšení jako nejvyšší hodnoty
.Rozlišuje se mezi psychologickým a etickým hédonismem.
Psychologický hédonismus vidí člověka jako výhradně toužícího po
potěšení.
Etický hédonismus říká, že naším základním cílem je dosahovat
největšího potěšení nebo štěstí.
„Nejjednodušší forma hédonismu v etice hlásá: Cokoli způsobí potěšení, je správné, cokoli způsobí utrpení, je špatné.“
Myslím si, že dnes pocit potěšení či slast ovlivňují různé reklamní slogany Já na to mám! Rozjeď to? No, nekup to? Odvaž se!
Takže jde o životní postoj, který se zaměřuje na požitkářství, které některé jedince ovlivňuje a vyvolává příjemné pocity nejen smyslové, ale i psychické.
Souvisí to zpravidla se vztahem k druhým lidem – dotyční se domnívají, že získají respekt, když mají drahý vůz, vilu, navštěvují vybrané restaurace, prodejny s luxusním zboží, drahé exotické dovolené. To vše vzbuzuje u nich slast… třeba i v tom smyslu, že jsou vidět …
Žijeme v konnzumní společností – hodnotový žebříček se mění.
Jinak také prožitek či slast mohou být etické i neetické – poslech hudby, dobré jídlo x týrání děti, drogy atd. Takže to je trochu v rozporu s tvrzením hédoniosmu. Stejně tak existuje míra slasti, ta je individuální.
Jsou jedinci, kteří vnímají sluchem – hudba, zrakem – příroda, slzy dojetí, hmatem třeba u nevidomých, čich – poožitek z jídla atd. Toto smyslové vnímání vyvolá v mozku příjemné pocity slasti.
O vnímání všemi smysly najednou – viz citát
Stefan Zweig „Kto rozumie psychológii, a tá sa mu stane vášňou, vníma svoju vlastnú existenciu ako najväčšiu slasť.“