Historie úprav
Odpověděl/a – 28.září 9:03
Povrchni je člověk ten, která nejde do hloubky, k podstatě věci. Nebo něco zná, ale jen obecně, bez detailů.
Tak to může být i s povrchní vírou. Lidé je přijímají jako tradici, je to dané výchovou, nezabývají se tím, zda bude či nebude jejich duše spasena., tedy bez hlubšího zájmu, hřeší proti přikázáním atd.
Pověry vznkly kvůli tomu, když si lidé nedovedli vysvětlit, proč se něco stalo, všimli si třeba, že jim kočka přeběhla přes cestu a smůlu dali do souvislostí s ní.
Někdy mohou pověry vyvolat obavy. Ale třea pověra vykročit pravou rukou vede ke zvýšení jistoty. člověka.
Ale pověry by neměly člověka ovládat.
Stejně tak mnozí nevěří v existenci boha, který stvořil svět atd. Je to neprokazatelné. Ale vezměme si pana Grygara – u něho se víra nevylučuje s vědou.
Víra i pověra mají stejný původ – odpovídá to starohornoněmeckémuvěrnost, smlouva, záštita, případně německému wahr – pravdivý , pravý – vše z indoevropského *u̯ēro. Původní význam byl tedy pravdivá věc, věrnost.
Víra tedy měla dva významy
- pravda, opravdovost, spolehlivost , věrnost.
- pevné přesvědčení – odtud náboženská víra. Scestná víra ´pověra.
V. Machek Etymologický slovník
Z toho plyne, že pověra, tedy scestná víra, nesouví s povrchní, „vlažnou“ vírou, která nejde do hloubky.
Nechme každého, co jeho je, čemu věří, vyhovuje. Ale neměl by nikoho ovlivňovat svými názory a přesvědčovat o tom, že jedině ta či ona víra je ta pravá. Myslím oblast náboženství.
Odpověděl/a – 28.září 9:11
Povrchní je člověk ten, který nejde do hloubky, k podstatě věci. Nebo něco zná, ale jen obecně, bez detailů.
Tak to může být i s povrchní vírou. Lidé je přijímají jako tradici, je to dané výchovou, nezabývají se tím, zda bude či nebude jejich duše spasena., tedy bez hlubšího zájmu, hřeší proti přikázáním atd.
Někdy z povrchní víry v boha může vzniknout pověra – různé mody, démoni, blůžkové, skleněná koule atd.
Ale jsou i jiné druhy pověr, které vznikly v době předkřesťanské, .kvůli tomu, že si lidé nedovedli vysvětlit, proč se něco stalo, všimli si třeba, že jim kočka přeběhla přes cestu a smůlu dali do souvislostí s ní.
Někdy mohou pověry vyvolat obavy. Ale třeba pověra vykročit pravou rukou vede ke zvýšení jistoty. člověka.
Ale pověry by neměly člověka ovládat.
Mnozí nevěří v existenci boha, který stvořil svět atd. Je to neprokazatelné. Ale vezměme si pana Grygara – u něho se víra nevylučuje s vědou.
Anglický spisovatel G. K. Chesterton jednou napsal: „Je velký omyl domnívat se, že když lidé přestanou věřit v Boha, nebudou věřit v nic. Naopak. Budou věřit v cokoliv.“
Víra i pověra mají stejný původ – odpovídá to starohornoněmeckému věrnost, smlouva, záštita, případně německému wahr – pravdivý , pravý – vše z indoevropského *u̯ēro. Původní význam byl tedy pravdivá věc, věrnost.
Víra tedy měla dva významy
- pravda, opravdovost, spolehlivost , věrnost.
- pevné přesvědčení – odtud náboženská víra. Scestná víra ´pověra.
V. Machek Etymologický slovník
Z toho plyne, že pověra, tedy scestná víra, v současnosti někdy nesouví, jindy souvisí s povrchní, „vlažnou“ vírou, která nejde do hloubky.
Nechme každého, co jeho je, čemu věří, vyhovuje. Ale neměl by nikoho ovlivňovat svými názory a přesvědčovat o tom, že jedině ta či ona víra je ta pravá. Myslím oblast náboženství.
Odpověděl/a – 22.březen 18:36
Povrchní je člověk ten, který nejde do hloubky, k podstatě věci. Nebo něco zná, ale jen obecně, bez detailů.
Tak to může být i s povrchní vírou. Lidé je přijímají jako tradici, je to dané výchovou, nezabývají se tím, zda bude či nebude jejich duše spasena., tedy bez hlubšího zájmu, hřeší proti přikázáním atd.
Někdy z povrchní víry v boha může vzniknout pověra – různé modly, démoni, bůžkové, skleněná koule atd.
Ale jsou i jiné druhy pověr, které vznikly v době předkřesťanské, .kvůli tomu, že si lidé nedovedli vysvětlit, proč se něco stalo, všimli si třeba, že jim kočka přeběhla přes cestu a smůlu dali do souvislostí s ní.
Někdy mohou pověry vyvolat obavy. Ale třeba pověra vykročit pravou rukou vede ke zvýšení jistoty. člověka.
Ale pověry by neměly člověka ovládat.
Mnozí nevěří v existenci boha, který stvořil svět atd. Je to neprokazatelné. Ale vezměme si pana Grygara – u něho se víra nevylučuje s vědou.
Anglický spisovatel G. K. Chesterton jednou napsal: „Je velký omyl domnívat se, že když lidé přestanou věřit v Boha, nebudou věřit v nic. Naopak. Budou věřit v cokoliv.“
Víra i pověra mají stejný původ – odpovídá to starohornoněmeckému věrnost, smlouva, záštita, případně německému wahr – pravdivý , pravý – vše z indoevropského *u̯ēro. Původní význam byl tedy pravdivá věc, věrnost.
Víra tedy měla dva významy
- pravda, opravdovost, spolehlivost , věrnost.
- pevné přesvědčení – odtud náboženská víra. Scestná víra ´pověra.
V. Machek Etymologický slovník
Z toho plyne, že pověra, tedy scestná víra, v současnosti někdy nesouví, jindy souvisí s povrchní, „vlažnou“ vírou, která nejde do hloubky.
Nechme každého, co jeho je, čemu věří, vyhovuje. Ale neměl by nikoho ovlivňovat svými názory a přesvědčovat o tom, že jedině ta či ona víra je ta pravá. Myslím oblast náboženství.