Historie úprav
Odpověděl/a – 19.září 11:43
Trocha vědy:
Pohádky pojednávají o všeobecných lidských problémech a
zejména těch, které zaměstnávají dětskou mysl, obracejí se
k pučícímu Já, podněcují jeho
rozvoj a přitom ulevují předvědomým a nevědomým tlakům. Děj příběhů
dodává těmto
pudovým tlakům přesvědčivou důvěryhodnost i podobu a současně ukazuje,
jak je uspokojit
v souladu s požadavky Já a Nadjá. Dítě při naslouchání pohádce v ní
nachází podněty a
příklady k urovnání svého chaotického duševního života.
Tak třeba Červená Karkulka
Červená Karkulka se stala zralou ženou (červená čepička je
symbolem
menstruace) a je konfrontována se sexualitou. Varování, aby „nesešla
z cesty“ je zřetelným
varováním před nebezpečím sexuality a ztrátou panenství. Muž je
představen jako bezohledné
lstivé zvíře a pohlavní akt jako kanibalský čin – je to výraz
hlubokého nepřátelství
vůči mužům a sexualitě, který nesdílejí ženy, které muže milují a ze
sexuality se těší.
Nenávist vůči mužům vystupuje ještě zřetelněji na konci pohádky, kdy
je vlk zesměšněn tím,
že je nucen hrát roli těhotné ženy, která má v břiše živou bytost.
Karkulka nastrká kameny do
jeho břicha a vlk se zhroutí a zemře – je zahuben kameny (symbolem
neplodnosti), čímž je
zesměšněna jeho opovážlivost hrát roli těhotné ženy
Kdo se domnívá,že pohádky jsou příběhy,vyprávěné laskavými a pokud
možno i moudrými babičkami dětem,aby v klidu usnuly,plete se.
V každém z nás se skrývá krvelačná šelma.
Proto – bacha na babičky!
Odpověděl/a – 19.září 11:43
Trocha vědy:
Pohádky pojednávají o všeobecných lidských problémech a
zejména těch, které zaměstnávají dětskou mysl, obracejí se
k pučícímu Já, podněcují jeho
rozvoj a přitom ulevují předvědomým a nevědomým tlakům. Děj příběhů
dodává těmto
pudovým tlakům přesvědčivou důvěryhodnost i podobu a současně ukazuje,
jak je uspokojit
v souladu s požadavky Já a Nadjá. Dítě při naslouchání pohádce v ní
nachází podněty a
příklady k urovnání svého chaotického duševního života.
Tak třeba Červená Karkulka
Červená Karkulka se stala zralou ženou (červená čepička je
symbolem
menstruace) a je konfrontována se sexualitou. Varování, aby „nesešla
z cesty“ je zřetelným
varováním před nebezpečím sexuality a ztrátou panenství. Muž je
představen jako bezohledné
lstivé zvíře a pohlavní akt jako kanibalský čin – je to výraz
hlubokého nepřátelství
vůči mužům a sexualitě, který nesdílejí ženy, které muže milují a ze
sexuality se těší.
Nenávist vůči mužům vystupuje ještě zřetelněji na konci pohádky, kdy
je vlk zesměšněn tím,
že je nucen hrát roli těhotné ženy, která má v břiše živou bytost.
Karkulka nastrká kameny do
jeho břicha a vlk se zhroutí a zemře – je zahuben kameny (symbolem
neplodnosti), čímž je
zesměšněna jeho opovážlivost hrát roli těhotné ženy
Kdo se domnívá,že pohádky jsou příběhy,vyprávěné laskavými a pokud
možno i moudrými babičkami dětem,aby v klidu usnuly,plete se.
V každém z nás se skrývá krvelačná šelma.
Proto – bacha na babičky!
Zdroj: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/11661/bencov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1