Historie úprav
Odpověděl/a – 2.červen 8:13
Vyjdu z původu rčení.
"Historku o Mohamedov i uvádí anglický filozof F. Bacon v první polovině 17. století v jednom ze svých esejů, nazvaném Esej o odvaze. Chce jím ilustrovat právě troufalou až drzou odvahu lidí, kteří různá zahanbení a nesplněné sliby suverénně přejdou a ještě svým neotřeseným postojem imponují.
Historka sama se však zakládá na východní anekdotě zapsané rovněž
již v první polovině 17. století a vztahující se k nesplněnému
proroctví 52. súry koránu, tzv. Súry hory mecké. Tam se praví:
„V den, kdy valiti se budou nebesa valem a hýbati se budou hory hybem, běda
v den onen těm, kdož (proroka) lhářem zvali…!“ Mohamedovi se však hora
nehýbala, a tak si musel pomoct chytrostí. Díky tomu vešel do lidového
ústního podání nejen jako vznešený prorok, nýbrž i jako chytrý
člověk, který si ví v každé situaci rady.
V češtině smysl troufalé chytrosti (na rozdíl od angličtiny) z tohoto rčení úplně zmizel a byl nahrazen protikladným významem jakési rezignující pokory.
Člověk společensky nebo jinak výše postavený musí přijít, poddat se člověku níže postavenému, bezvýznamnějšímu: když nezačne jeden, musí začít druhý."
Podle toho by šlo vzdáleněji např.
„Čí chléb jíš, toho píseň zpívej.
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti..
Kdo hledá, najde.
Z nouze čert i mouchy lapá.
Kdo si počká, ten se dočká. “
Zkuste si vybrat sama.
https://cs.wikiquote.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_p%C5%99%C3%ADslov%C3%AD
Odpověděl/a – 2.červen 17:07
Vyjdu z původu rčení.
"Historku o Mohamedov i uvádí anglický filozof F. Bacon v první polovině 17. století v jednom ze svých esejů, nazvaném Esej o odvaze. Chce jím ilustrovat právě troufalou až drzou odvahu lidí, kteří různá zahanbení a nesplněné sliby suverénně přejdou a ještě svým neotřeseným postojem imponují.
Historka sama se však zakládá na východní anekdotě zapsané rovněž
již v první polovině 17. století a vztahující se k nesplněnému
proroctví 52. súry koránu, tzv. Súry hory mecké. Tam se praví:
„V den, kdy valiti se budou nebesa valem a hýbati se budou hory hybem, běda
v den onen těm, kdož (proroka) lhářem zvali…!“ Mohamedovi se však hora
nehýbala, a tak si musel pomoct chytrostí. Díky tomu vešel do lidového
ústního podání nejen jako vznešený prorok, nýbrž i jako chytrý
člověk, který si ví v každé situaci rady.
V češtině smysl troufalé chytrosti (na rozdíl od angličtiny) z tohoto rčení úplně zmizel a byl nahrazen protikladným významem jakési rezignující pokory.
Člověk společensky nebo jinak výše postavený musí přijít, poddat se
člověku níže postavenému, bezvýznamnějšímu: když nezačne jeden, musí
začít druhý."
Z dokumentu, který vypacovala doc. PhDr. Milena Krobotová, CSc
Podle definice by šlo vzdáleněji použít např.
„Čí chléb jíš, toho píseň zpívej.
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti..
Kdo hledá, najde.
Z nouze čert i mouchy lapá.
Kdo si počká, ten se dočká. “
Zkuste si vybrat sama.
https://cs.wikiquote.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_p%C5%99%C3%ADslov%C3%AD
Odpověděl/a – 4.červen 8:51
Vyjdu z původu rčení.
"Historku o Mohamedov i uvádí anglický filozof F. Bacon v první polovině 17. století v jednom ze svých esejů, nazvaném Esej o odvaze. Chce jím ilustrovat právě troufalou až drzou odvahu lidí, kteří různá zahanbení a nesplněné sliby suverénně přejdou a ještě svým neotřeseným postojem imponují.
Historka sama se však zakládá na východní anekdotě zapsané rovněž
již v první polovině 17. století a vztahující se k nesplněnému
proroctví 52. súry koránu, tzv. Súry hory mecké. Tam se praví:
„V den, kdy valiti se budou nebesa valem a hýbati se budou hory hybem, běda
v den onen těm, kdož (proroka) lhářem zvali…!“ Mohamedovi se však hora
nehýbala, a tak si musel pomoct chytrostí. Díky tomu vešel do lidového
ústního podání nejen jako vznešený prorok, nýbrž i jako chytrý
člověk, který si ví v každé situaci rady.
V češtině smysl troufalé chytrosti (na rozdíl od angličtiny) z tohoto rčení úplně zmizel a byl nahrazen protikladným významem jakési rezignující pokory.
Člověk společensky nebo jinak výše postavený musí přijít, poddat se
člověku níže postavenému, bezvýznamnějšímu: když nezačne jeden, musí
začít druhý."
Z dokumentu, který vyptacovala doc. PhDr. Milena Krobotová, CSc.
Volněji se vysvětluje, že každý člověk si musí najít svou vlastní cestu, pokud to nejde, tak zvolit alternativu.
Takže podle tohoto výkladu je možné vzdáleněji použít např.
„Čí chléb jíš, toho píseň zpívej.
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Kdo hledá, najde.
Z nouze čert i mouchy lapá.
Kdo si počká, ten se dočká. “
Zkuste si vybrat sama.
https://cs.wikiquote.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_p%C5%99%C3%ADslov%C3%AD
Používá se přetransformované: Když neuhne Mohamed hoře, uhne hora Mohamedovi.
Odpověděl/a – 15.červen 18:54
Vyjdu z původu rčení.
"Historku o Mohamedov i uvádí anglický filozof F. Bacon v první polovině 17. století v jednom ze svých esejů, nazvaném Esej o odvaze. Chce jím ilustrovat právě troufalou až drzou odvahu lidí, kteří různá zahanbení a nesplněné sliby suverénně přejdou a ještě svým neotřeseným postojem imponují.
Historka sama se však zakládá na východní anekdotě zapsané rovněž
již v první polovině 17. století a vztahující se k nesplněnému
proroctví 52. súry koránu, tzv. Súry hory mecké. Tam se praví:
„V den, kdy valiti se budou nebesa valem a hýbati se budou hory hybem, běda
v den onen těm, kdož (proroka) lhářem zvali…!“ Mohamedovi se však hora
nehýbala, a tak si musel pomoct chytrostí. Díky tomu vešel do lidového
ústního podání nejen jako vznešený prorok, nýbrž i jako chytrý
člověk, který si ví v každé situaci rady.
V češtině smysl troufalé chytrosti (na rozdíl od angličtiny) z tohoto rčení úplně zmizel a byl nahrazen protikladným významem jakési rezignující pokory.
Člověk společensky nebo jinak výše postavený musí přijít, poddat se
člověku níže postavenému, bezvýznamnějšímu: když nezačne jeden, musí
začít druhý."
Z dokumentu, který vyptacovala doc. PhDr. Milena Krobotová, CSc.
Volněji se vysvětluje, že každý člověk si musí najít svou vlastní cestu, pokud to nejde, tak zvolit alternativu.
Takže podle tohoto výkladu je možné vzdáleněji použít např.
„Čí chléb jíš, toho píseň zpívej.
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Kdo hledá, najde.
Z nouze čert i mouchy lapá.
Kdo si počká, ten se dočká. “
Zkuste si vybrat sama.
https://cs.wikiquote.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_p%C5%99%C3%ADslov%C3%AD
Používá se přetransformované: Když neuhne Mohamed hoře, uhne hora Mohamedovi.
Odpověděl/a – 15.červen 18:54
Vyjdu z původu rčení.
"Historku o Mohamedov i uvádí anglický filozof F. Bacon v první polovině 17. století v jednom ze svých esejů, nazvaném Esej o odvaze. Chce jím ilustrovat právě troufalou až drzou odvahu lidí, kteří různá zahanbení a nesplněné sliby suverénně přejdou a ještě svým neotřeseným postojem imponují.
Historka sama se však zakládá na východní anekdotě zapsané rovněž
již v první polovině 17. století a vztahující se k nesplněnému
proroctví 52. súry koránu, tzv. Súry hory mecké. Tam se praví:
„V den, kdy valiti se budou nebesa valem a hýbati se budou hory hybem, běda
v den onen těm, kdož (proroka) lhářem zvali…!“ Mohamedovi se však hora
nehýbala, a tak si musel pomoct chytrostí. Díky tomu vešel do lidového
ústního podání nejen jako vznešený prorok, nýbrž i jako chytrý
člověk, který si ví v každé situaci rady.
V češtině smysl troufalé chytrosti (na rozdíl od angličtiny) z tohoto rčení úplně zmizel a byl nahrazen protikladným významem jakési rezignující pokory.
Člověk společensky nebo jinak výše postavený musí přijít, poddat se
člověku níže postavenému, bezvýznamnějšímu: když nezačne jeden, musí
začít druhý."
Z dokumentu, který vyptacovala doc. PhDr. Milena Krobotová, CSc.
Volněji se vysvětluje, že každý člověk si musí najít svou vlastní cestu, pokud to nejde, tak zvolit alternativu.
Takže podle tohoto výkladu je možné vzdáleněji použít např.
„Čí chléb jíš, toho píseň zpívej.
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Kdo hledá, najde.
Z nouze čert i mouchy lapá.
Kdo si počká, ten se dočká. “
Zkuste si vybrat sama.
https://cs.wikiquote.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_p%C5%99%C3%ADslov%C3%AD
Používá se přetransformované: Když neuhne Mohamed hoře, uhne hora Mohamedovi.
Odpověděl/a – 15.červen 18:54
Vyjdu z původu rčení.
"Historku o Mohamedov i uvádí anglický filozof F. Bacon v první polovině 17. století v jednom ze svých esejů, nazvaném Esej o odvaze. Chce jím ilustrovat právě troufalou až drzou odvahu lidí, kteří různá zahanbení a nesplněné sliby suverénně přejdou a ještě svým neotřeseným postojem imponují.
Historka sama se však zakládá na východní anekdotě zapsané rovněž
již v první polovině 17. století a vztahující se k nesplněnému
proroctví 52. súry koránu, tzv. Súry hory mecké. Tam se praví:
„V den, kdy valiti se budou nebesa valem a hýbati se budou hory hybem, běda
v den onen těm, kdož (proroka) lhářem zvali…!“ Mohamedovi se však hora
nehýbala, a tak si musel pomoct chytrostí. Díky tomu vešel do lidového
ústního podání nejen jako vznešený prorok, nýbrž i jako chytrý
člověk, který si ví v každé situaci rady.
V češtině smysl troufalé chytrosti (na rozdíl od angličtiny) z tohoto rčení úplně zmizel a byl nahrazen protikladným významem jakési rezignující pokory.
Člověk společensky nebo jinak výše postavený musí přijít, poddat se
člověku níže postavenému, bezvýznamnějšímu: když nezačne jeden, musí
začít druhý."
Z dokumentu, který vyptacovala doc. PhDr. Milena Krobotová, CSc.
Volněji se vysvětluje, že každý člověk si musí najít svou vlastní cestu, pokud to nejde, tak zvolit alternativu.
Takže podle tohoto výkladu je možné vzdáleněji použít např.
„Čí chléb jíš, toho píseň zpívej.
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Kdo hledá, najde.
Z nouze čert i mouchy lapá.
Kdo si počká, ten se dočká. “
Zkuste si vybrat sama.
https://cs.wikiquote.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_p%C5%99%C3%ADslov%C3%AD
Používá se přetransformované: Když neuhne Mohamed hoře, uhne hora Mohamedovi.
Odpověděl/a – 15.červen 18:56
Vyjdu z původu rčení.
"Historku o Mohamedov i uvádí anglický filozof F. Bacon v první polovině 17. století v jednom ze svých esejů, nazvaném Esej o odvaze. Chce jím ilustrovat právě troufalou až drzou odvahu lidí, kteří různá zahanbení a nesplněné sliby suverénně přejdou a ještě svým neotřeseným postojem imponují.
Historka sama se však zakládá na východní anekdotě zapsané rovněž
již v první polovině 17. století a vztahující se k nesplněnému
proroctví 52. súry koránu, tzv. Súry hory mecké. Tam se praví:
„V den, kdy valiti se budou nebesa valem a hýbati se budou hory hybem, běda
v den onen těm, kdož (proroka) lhářem zvali…!“ Mohamedovi se však hora
nehýbala, a tak si musel pomoct chytrostí. Díky tomu vešel do lidového
ústního podání nejen jako vznešený prorok, nýbrž i jako chytrý
člověk, který si ví v každé situaci rady.
V češtině smysl troufalé chytrosti (na rozdíl od angličtiny) z tohoto rčení úplně zmizel a byl nahrazen protikladným významem jakési rezignující pokory.
Člověk společensky nebo jinak výše postavený musí přijít, poddat se
člověku níže postavenému, bezvýznamnějšímu: když nezačne jeden, musí
začít druhý."
Z dokumentu, který vyptacovala doc. PhDr. Milena Krobotová, CSc.
Volněji se vysvětluje, že každý člověk si musí najít svou vlastní cestu, pokud to nejde, tak zvolit alternativu.
Takže podle tohoto výkladu je možné vzdáleněji použít např.
„Čí chléb jíš, toho píseň zpívej.
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Kdo hledá, najde.
Z nouze čert i mouchy lapá.
Kdo si počká, ten se dočká. “
Zkuste si vybrat sama.
https://cs.wikiquote.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_p%C5%99%C3%ADslov%C3%AD
Hledala jsem něco a objevila toto:
„Proč letí pták k lesu? Protože les k ptáku nepřiletí“
http://www.beruna.cz/text-prislovi-a-porekadla/