Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 20.květen 10:18

Vaše otázka je složitá, dá se brát např. z pohledu filozofie, filozofických kategorií, tedy zákonitostí vývoje přírody, společnosti a myšlení.

Vycházím z definice zákona – " objektivně existující řád věcí (neměnné zákonitosti přírody a společnosti): přírodní, fyzikální zákony; ekonomický zákon; zákon nabídky a poptávky; gravitační zákon; zákon zachování hmoty a energie princip "
http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=z%C3%A1kon

1. Vezmeme-li, že Bůh stvořil svět, tak nejdříve byly události a teprve později Bůh předal Mojžíšovi Starý zákon, kde v knize Genesis je zachycena historie.
2. Jinak naše planeta se stala součástí vesmíru, který vznikl na základě určitých jevů, tedy zákonitostí – např. vlastností plynu, vody, půdy atd.

.
3. Svět má své zákonitosti, nikdo je nevytvořil, jsou dané a zkoumají se z různých úhlu pohledů. Zákonitosti vznikají působením různých zákonů.

Člověk začal používat oheň, protože potřeboval jeho teplo. Ale uvědomil si, že musí oheň udržovat, že mokré dřevo nehoří, když zhasíná oheň, stačí rozfoukat, ale opatrně, aby oheň nezhasl. To všechno jsou zákonitosti, které člověk poznal a staly se jakými zákonem.

Některé zákony platí jen v přírodě, jiné ve společnosti – ale zde jde o jiné pojetí zákona ve významu právních norem..

Zákon je tedy to, co je obecné, nutné, má určitou příčinu. Přírodní zákony jsou prvotní, zatímco společenské jsou druhotné, i když vyplynuly ze zákonitostí života ve společnosti.

4. Teď k filozofii, která se zabývá zákony vývoje, které platí při vývoji přírody, společnosti i myšlení.

Např. Zákon dialektiky objevuje příčiny vývoje. Vychází z poznání, že vše v přírodě, společnosti i v myšlení je vlastně rozporné / – existuje v protikladech, které ale tvoří jednotu – (školu tvoří učitelé a žáci, jinak den jako celek – den a noc, světlo a tma atd.
Všechno má svou podstatu, která se nějak jeví, stejně tak jako obsah má určitou formu atd.

Z toho plyne, že nejdříve se objevily určité jevy, události, které se vyvíjely obecně podle určitých zákonitostí a podle nich byly vytvořeny zákony

Vl. v. z filozofie.

annas

Odpověděl/a – 20.květen 10:29

Vaše otázka je složitá, dá se brát např. z pohledu filozofie, filozofických kategorií, tedy zákonitostí vývoje přírody, společnosti a myšlení.

Jenže je třeba rozlišit pojem zákon a zákonitost.

Vycházím z definice zákona – " objektivně existující řád věcí (neměnné zákonitosti přírody a společnosti): přírodní, fyzikální zákony; ekonomický zákon; zákon nabídky a poptávky; gravitační zákon; zákon zachování hmoty a energie princip "
http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=z%C3%A1kon

1. Vezmeme-li, že Bůh stvořil svět, tak nejdříve byly události a teprve později Bůh předal Mojžíšovi Starý zákon, kde v knize Genesis je zachycena historie.
2. Jinak naše planeta se stala součástí vesmíru, který vznikl na základě určitých jevů, tedy zákonitostí – např. vlastností plynu, vody, půdy atd.

.
3. Svět má své zákonitosti, nikdo je nevytvořil, jsou dané a zkoumají se z různých úhlu pohledů. Zákonitosti vznikají působením různých zákonů.

Člověk začal používat oheň, protože potřeboval jeho teplo. Ale uvědomil si, že musí oheň udržovat, že mokré dřevo nehoří, když zhasíná oheň, stačí rozfoukat, ale opatrně, aby oheň nezhasl. To všechno jsou zákonitosti, které člověk poznal a staly se jakými zákonem.

Některé zákony platí jen v přírodě, jiné ve společnosti – ale zde jde o jiné pojetí zákona ve významu právních norem..

Zákon je tedy to, co je obecné, nutné, má určitou příčinu. Přírodní zákony jsou prvotní, zatímco společenské jsou druhotné, i když vyplynuly ze zákonitostí života ve společnosti.

4. Teď k filozofii, která se zabývá zákony vývoje, které platí při vývoji přírody, společnosti i myšlení.

Např. Zákon dialektiky objevuje příčiny vývoje. Vychází z poznání, že vše v přírodě, společnosti i v myšlení je vlastně rozporné / – existuje v protikladech, které ale tvoří jednotu – (školu tvoří učitelé a žáci, jinak den jako celek – den a noc, světlo a tma atd.
Všechno má svou podstatu, která se nějak jeví, stejně tak jako obsah má určitou formu atd.

Záleží na úhlu pohledu – jsou dvě možnosti

1. Z toho plyne, že podle oblasti filozofie se nejdříve se objevily určité jevy, události, které se vyvíjely obecně podle určitých zákonitostí a podle nich byly vytvořeny zákony
2. z pohledu jihých věd o vzniku světa existovaly určité vlastnosti jevů, jejich zákonitosti, které se dají názvat zákonem. Takže něco se dělo podle určitých zákonitostí fyziky, chemie, bilologie atd., takže podle přírodních zákonů.

Vl. v. z filozofie.

annas

Odpověděl/a – 20.květen 10:43

Vaše otázka je složitá, dá se brát např. z pohledu filozofie, filozofických kategorií, tedy zákonitostí vývoje přírody, společnosti a myšlení.

Jenže je třeba rozlišit pojem zákon a zákonitost. Původní zákon, který vznikl nezávisle na člověku, nebo zákon, který vznikl na základě zákona prvotního a jeho působení. Takže se nedá jednoznačně odpovědět.

Vycházím z definice zákona – " objektivně existující řád věcí (neměnné zákonitosti přírody a společnosti): přírodní, fyzikální zákony; ekonomický zákon; zákon nabídky a poptávky; gravitační zákon; zákon zachování hmoty a energie princip "
http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=z%C3%A1kon

1. Vezmeme-li, že Bůh stvořil svět, tak nejdříve byly události a teprve později Bůh předal Mojžíšovi Starý zákon, kde v knize Genesis je zachycena historie.
2. Jinak naše planeta se stala součástí vesmíru, který vznikl na základě určitých jevů, tedy zákonitostí – např. vlastností plynu, vody, půdy atd.

.
3. Svět má své zákonitosti, nikdo je nevytvořil, jsou dané a zkoumají se z různých úhlu pohledů. Zákonitosti vznikají působením různých zákonů.

Člověk začal používat oheň, protože potřeboval jeho teplo. Ale uvědomil si, že musí oheň udržovat, že mokré dřevo nehoří, když zhasíná oheň, stačí rozfoukat, ale opatrně, aby oheň nezhasl. To všechno jsou zákonitosti, které člověk poznal a staly se jakými zákonem.

Některé zákony platí jen v přírodě, jiné ve společnosti – ale zde jde o jiné pojetí zákona ve významu právních norem..

Zákon je tedy to, co je obecné, nutné, má určitou příčinu. Přírodní zákony jsou prvotní, zatímco společenské jsou druhotné, i když vyplynuly ze zákonitostí života ve společnosti.

4. Teď k filozofii, která se zabývá zákony vývoje, které platí při vývoji přírody, společnosti i myšlení.

Např. Zákon dialektiky objevuje příčiny vývoje. Vychází z poznání, že vše v přírodě, společnosti i v myšlení je vlastně rozporné / – existuje v protikladech, které ale tvoří jednotu – (školu tvoří učitelé a žáci, jinak den jako celek – den a noc, světlo a tma atd.
Všechno má svou podstatu, která se nějak jeví, stejně tak jako obsah má určitou formu atd.

Záleží na úhlu pohledu – jsou dvě možnosti

1. Z toho plyne, že podle oblasti filozofie se nejdříve objevily určité jevy, události, které se vyvíjely obecně podle určitých zákonitostí či zákonů předem daných, tedy apriorních. Ty existovaly, nikdo je nevytvořil.

Podle nich byly vytvořeny filozofické zákony jako druhotné, dá se říct posteriorní, které vycházely z poznání událostí, jevů, které projevily vlivem zákonitostí.

2. z pohledu jihých věd o vzniku světa existovaly určité vlastnosti jevů, jejich zákonitosti, které se dají názvat zákonem. Takže něco se dělo podle určitých zákonitostí fyziky, chemie, bilologie atd., takže podle přírodních zákonů, které nikdo nevytvořil, takže byly dříve než události.

Vl. v. z filozofie.

annas

Odpověděl/a – 20.květen 11:49

Vaše otázka je složitá, dá se brát např. z pohledu filozofie, filozofických kategorií, tedy zákonitostí vývoje přírody, společnosti a myšlení.

Jenže je třeba rozlišit pojem zákon a zákonitost. Původní zákon, který vznikl nezávisle na člověku, nebo zákon, který vznikl na základě zákona prvotního a jeho působení. Takže se nedá jednoznačně odpovědět.

Vycházím z definice zákona – " objektivně existující řád věcí (neměnné zákonitosti přírody a společnosti): přírodní, fyzikální zákony; ekonomický zákon; zákon nabídky a poptávky; gravitační zákon; zákon zachování hmoty a energie princip "
http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=z%C3%A1kon

1. Vezmeme-li, že Bůh stvořil svět, tak nejdříve byly události a teprve později Bůh předal Mojžíšovi Desatero, část Starého zákona,v němž je později v knize Genesis zachycena historie.
2. Jinak naše planeta se stala součástí vesmíru, který vznikl na základě určitých jevů, tedy zákonitostí – např. vlastností plynu, vody, půdy atd.

.
3. Svět má své zákonitosti, nikdo je nevytvořil, jsou dané a zkoumají se z různých úhlu pohledů. Zákonitosti vznikají působením různých zákonů.

Člověk začal používat oheň, protože potřeboval jeho teplo. Ale uvědomil si, že musí oheň udržovat, že mokré dřevo nehoří, když zhasíná oheň, stačí rozfoukat, ale opatrně, aby oheň nezhasl. To všechno jsou zákonitosti, které člověk poznal a staly se jakými zákonem.

Některé zákony platí jen v přírodě, jiné ve společnosti – ale zde jde o jiné pojetí zákona ve významu právních norem..

Zákon je tedy to, co je obecné, nutné, má určitou příčinu. Přírodní zákony jsou prvotní, zatímco společenské jsou druhotné, i když vyplynuly ze zákonitostí života ve společnosti.

4. Teď k filozofii, která se zabývá zákony vývoje, které platí při vývoji přírody, společnosti i myšlení.

Např. Zákon dialektiky objevuje příčiny vývoje. Vychází z poznání, že vše v přírodě, společnosti i v myšlení je vlastně rozporné / – existuje v protikladech, které ale tvoří jednotu – (školu tvoří učitelé a žáci, jinak den jako celek – den a noc, světlo a tma atd.
Všechno má svou podstatu, která se nějak jeví, stejně tak jako obsah má určitou formu atd.

Záleží na úhlu pohledu – jsou dvě možnosti

1. Z toho plyne, že podle oblasti filozofie se nejdříve objevily určité jevy, události, které se vyvíjely obecně podle určitých zákonitostí či zákonů předem daných, tedy apriorních. Ty existovaly, nikdo je nevytvořil.

Podle nich byly vytvořeny filozofické zákony jako druhotné, dá se říct posteriorní, které vycházely z poznání událostí, jevů, které projevily vlivem zákonitostí.

2. z pohledu jihých věd o vzniku světa existovaly určité vlastnosti jevů, jejich zákonitosti, které se dají názvat zákonem. Takže něco se dělo podle určitých zákonitostí fyziky, chemie, bilologie atd., takže podle přírodních zákonů, které nikdo nevytvořil, takže byly dříve než události.

Vl. v. z filozofie.