Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 19.květen 16:40

Skutek je opravdu dobrý jen tehdy, pokud přináší dobro oběma stranám, nemá záporné důsledky pro toho, kdo koná a kdo přijímá

.Každý člověk má pro dobrý skutek určité měřítko.

Dobrý skutek záleží tedy na tom, kdo komu něco poskytl, vykonal pro něho, při jaké či které příležitosti, příležitosti, za jakých okolností a zda dotyčný měl či neměl vedlejší úmysly – třeba snaha se pochlubit a předvést se.

Je rozdíl mezi dobrými skutky. Např. když někdo bohatý přispěje na charitu na rozdíl od toho, kdo dává z nedostatku. Druhý sktutek má vyšší mravní hodnotu
.
Jsou ale skutky, které jsou špatné, i když se dělají s dobrým úmyslem. Napadá mně, když někdo má málo peněz a ukradne jídlo třeba za přičinění druhého.. Polehčující okolnost, ale krást je špatné.

Kdo hodnotí? Měli by to být oba – dárce i příjemce, jejich morální zásady svoboda rozhodnout se něco dobrovolně udělat a svoboda druhého s díky přija s tím,, že šlo o dobrý úmysl. Zkrátka na obou stranách jde o činy, které neodporují mravním hodnotám či morálce společnosti.

annas

Odpověděl/a – 19.květen 17:03

Skutek je opravdu dobrý jen tehdy, pokud přináší dobro oběma stranám, nemá záporné důsledky pro toho, kdo koná a kdo přijímá

.Každý člověk má pro dobrý skutek určité měřítko.

Dobrý skutek záleží tedy na tom, kdo komu něco poskytl, vykonal pro něho, při jaké či které příležitosti, příležitosti, za jakých okolností a zda dotyčný měl či neměl vedlejší úmysly – třeba snaha se pochlubit a předvést se.

Je rozdíl mezi dobrými skutky. Např. když někdo bohatý přispěje na charitu na rozdíl od toho, kdo dává z nedostatku. Druhý sktutek má vyšší mravní hodnotu
.
Jsou ale skutky, které jsou špatné, i když se dělají s dobrým úmyslem. Napadá mně, když někdo má málo peněz a ukradne jídlo třeba za přičinění druhého.. Polehčující okolnost, ale krást je špatné.

Kdo hodnotí? Především dárce, ale často dárce i příjemce, pokud jsou oba známí. Samozřejmě jejich morální zásady svoboda rozhodnout se něco dobrovolně udělat a svoboda druhého s díky přija s tím,, že šlo o dobrý úmysl. Zkrátka na obou stranách jde o činy, které neodporují mravním hodnotám či morálce společnosti.
–
Známý je v tomto směru kategorický imeoprativa Imanuela Kanta a známý citát
„Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně“

Z něho vyplývá, že nejdůležitějí pro vykonávní dobrého skutku je mravní zákon v dárci …Poděkování ale určitě potěší …

annas

Odpověděl/a – 19.květen 17:17

Skutek je opravdu dobrý jen tehdy, pokud přináší dobro oběma stranám, nemá záporné důsledky pro toho, kdo koná a kdo přijímá

.Každý člověk má pro dobrý skutek určité měřítko.

Dobrý skutek záleží tedy na tom, kdo komu něco poskytl, vykonal pro něho, při jaké či které příležitosti, příležitosti, za jakých okolností a zda dotyčný měl či neměl vedlejší úmysly – třeba snaha se pochlubit a předvést se.

Je rozdíl mezi dobrými skutky. Např. když někdo bohatý přispěje na charitu na rozdíl od toho, kdo dává z nedostatku. Druhý sktutek má vyšší mravní hodnotu
.
Jsou ale skutky, které jsou špatné, i když se dělají s dobrým úmyslem. Napadá mně, když někdo má málo peněz a ukradne jídlo třeba za přičinění druhého.. Polehčující okolnost, ale krást je špatné.

Kdo hodnotí? Především dárce, ale často dárce i příjemce, pokud jsou oba známí. Samozřejmě důležitou roli hrají jejich morální zásady, svoboda rozhodnout se něco dobrovolně udělat a svoboda druhého s díky přijat s tím, že šlo o dobrý úmysl. Zkrátka na obou stranách jde o činy, které neodporují mravním hodnotám či morálce společnosti.
–
Známý je v tomto směru kategorický imeoprativ Imanuela Kanta a známý citát

„Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně“

Z něho vyplývá, že nejdůležitějí pro vykonávní dobrého skutku je mravní zákon v dárci …Poděkování ale určitě potěší …