Historie úprav

mosoj

Odpověděl/a – 6.květen 13:11

Článek psala osoba, které jsou fyzikální jednotky zcela neznámé.

Na povrchu Venuše je tlak cca 80 x vyšší než na povrchu Země. Tedy 80 kg na cm čtvereční. Jaký tlak by působil na člověka nevím, neznám velikost povrchu člověka a mořit se s tím nebudu. Nicméně je to tlak který působí na těleso v hloubce cca 800 m pod hladinou vody. Což není zase tak nepřekonatelná překážka. Horší je ta teplota 400–500 oC !!!!

Co se týká batyskafu, tak upozorňuji, že uvedeným tlakem na dně Mariánského příkopu je namáhána pouze kabina, která je z tohoto důvodu kulovitého tvaru.
Samotný plovák batyskafu je podélného tvaru a je naplněn do posledního místečka kapalinou o stejné hustotě jako je mořská voda. Z tohoto důvodu se tlak působící na jeho vnější stěny vyruší a plovák není ani v této hloubce tlakově namáhán !!!!! To je ten fígl batyskafu.

mosoj

Odpověděl/a – 6.květen 13:15

Článek psala osoba, které jsou fyzikální jednotky zcela neznámé.

Na povrchu Venuše je tlak cca 80 x vyšší než na povrchu Země. Tedy 80 kg na cm čtvereční. Jaký tlak by působil na člověka nevím, neznám velikost povrchu člověka a mořit se s tím nebudu. Nicméně je to tlak který působí na těleso v hloubce cca 800 m pod hladinou vody. Což není zase tak nepřekonatelná překážka. Horší je ta teplota 400–500 oC !!!!

Co se týká batyskafu, tak upozorňuji, že uvedeným tlakem na dně Mariánského příkopu je namáhána pouze kabina, která je z tohoto důvodu kulovitého tvaru.
Samotný plovák batyskafu je podélného tvaru a je naplněn do posledního místečka kapalinou o hustotě menší než voda ( je to důležité pro možnost vynoření se!!). Z tohoto důvodu se tlak působící na jeho vnější stěny vyruší a plovák není ani v této hloubce tlakově namáhán !!!!! To je ten fígl batyskafu.