Historie úprav
Odpověděl/a – 6.květen 10:46
Židovská bohoslužba má zcela jiný ráz než křesťanská.
Bohoslužba má širší význam než mše." Křesťanská církev pojem
převzala pro označení svých slavnostních shromáždění. Dnes mu rozumíme
jako označení pro veřejnou bohoslužbu církve.
Ve mši jsou odedávna spojeny dvě bohoslužby: takzvaná bohoslužba slova a
bohoslužba oběti – slavnost eucharistie, která se vztahuje k večeři
Ježíšově."
Židovská bohoslužba je jakési veřejné setkání spojené s modlitbami atd.
Křesťanská bohoslužba – liší se katolická od pravoslavné, nevím, kterou máte na myslí. Varhany doprovázejí zpěv x pouhý zpěv atd.
Pro judaismus představují modlitby a tradice nedílnou součást každodenního života.
1. Ranní bohoslužba
Modlitba Šacharit, Na počátku začíná Birchot ha-šachar, tedy jakési
ranní požehnání, .Zde si také modlící oblékají tzv. talit, tedy
modlitební plášť a navazuje si ftilin, což jsou modlitební řemínky.
Teprve poté se modlitba stává platnou.
alším bodem modlitby je takzvaný Psukej de-zimra, nazývaný také „Verše
písní“. Během této části dochází ke zpěvu souboru žalmů a
chvalozpěvů. Po dokončení zpěvů se začíná přímo vyznávat víra a
dochází k udělování příslušných požehnání. Dále následuje část,
označovaná jako Amida, tedy tichá modlitba o devatenácti požehnáních. Po
Amidě následuje modlitba označována jako Tachanun. Jedná se o kajícnou
tichou modlitbu. Zajímavostí je, že se tato modlitba recituje ve dvou
verzích a to pouze o všedních dnech! Jakmile jsou všechny tyto modlitby
dokončeny, započnou věřící čtení z Tóry. Ke čtení dochází
v pondělí a ve čtvrtek dále pak na šabat, Roš chodeš, poutní a vysoké
svátky, Chanuku, Purim a veřejné postní dny. O šabatu a půstech se Tóra
čte také při odpolední modlitbě. V závěru bohoslužby se zpívá
chvalozpěv pro Pána všemíra, který se označuje jako Alejnu. Poté je
modlitba ukončena žalmem, který je danému dni v týdnu určený. Nejdéle
k ukončení ranní modlitby dochází kolem pravého poledne."
2. Odpolední bohoslužba
„Po modlitbě ranní následuje modlitba odpolední, zvaná Mincha. Odpolední
modlitba se také dělí na několik částí a patří mezi nejkratší
židovské bohoslužby. Bohoslužbu začíná žalm Ašrej. atd.“
3. Večerní bohoslužba židovské modlitby
Tradiční židovský den zakončuje večerní bohoslužba, zvaná Ma’ariv
atd."
Lucie Niebauerová
http://www.praguecityline.cz/tematicke-trasy/zidovska-praha/jak-vypada-zidovska-bohosluzba
–
"V židovství je dnes bohoslužba chápána jako nástupce obětní
bohoslužby praktikované v Chrámu před jeho zničením. Bohoslužba se
liší podle dne, kdy se odehrává (je rozdíl mezi bohoslužbou pro všední
dny v týdnu, pro šabat a pro jednotlivé svátky), jakož i podle části
dne (ranní modlitba (šacharit), odpolední modlitba (mincha) a večerní
modlitba (ma’ariv), popř. přídavná modlitba musaf). Pro bohoslužbu je
zapotřebí, aby se sešlo deset dospělých mužů, tzv. minjan.
V liberálním judaismu se do tohoto počtu započítávají i ženy.
Bohoslužba se skládá z modlitby Amida, čtení Šema, recitace žalmů a
chvalozpěvu Kadiš. V pondělí, čtvrtek, o šabatu, svátcích a půstech
se ráno čte ze svitku Tóry, na šabat a v postní dny i odpoledne."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohoslu%C5%BEba
Odpověděl/a – 6.květen 10:49
Židovská bohoslužba má zcela jiný ráz než křesťanská.
Bohoslužba má širší význam než mše." Křesťanská církev pojem
převzala pro označení svých slavnostních shromáždění. Dnes mu rozumíme
jako označení pro veřejnou bohoslužbu církve.
Ve mši jsou odedávna spojeny dvě bohoslužby: takzvaná bohoslužba slova a
bohoslužba oběti – slavnost eucharistie, která se vztahuje k večeři
Ježíšově."
Židovská bohoslužba je jakési veřejné setkání spojené s modlitbami atd.
Křesťanská bohoslužba – liší se katolická od pravoslavné, nevím, kterou máte na myslí. Varhany doprovázejí zpěv x pouhý zpěv atd.
Pro judaismus představují modlitby a tradice nedílnou součást každodenního života.
1. Ranní bohoslužba
Modlitba Šacharit, Na počátku začíná Birchot ha-šachar, tedy jakési
ranní požehnání, .Zde si také modlící oblékají tzv. talit, tedy
modlitební plášť a navazuje si ftilin, což jsou modlitební řemínky.
Teprve poté se modlitba stává platnou.
Dalším bodem modlitby je takzvaný Psukej de-zimra, nazývaný také „Verše
písní“. Během této části dochází ke zpěvu souboru žalmů a
chvalozpěvů. Po dokončení zpěvů se začíná přímo vyznávat víra a
dochází k udělování příslušných požehnání. Dále následuje část,
označovaná jako Amida, tedy tichá modlitba o devatenácti požehnáních. Po
Amidě následuje modlitba označována jako Tachanun. Jedná se o kajícnou
tichou modlitbu. Zajímavostí je, že se tato modlitba recituje ve dvou
verzích a to pouze o všedních dnech! Jakmile jsou všechny tyto modlitby
dokončeny, započnou věřící čtení z Tóry. Ke čtení dochází
v pondělí a ve čtvrtek dále pak na šabat, Roš chodeš, poutní a vysoké
svátky, Chanuku, Purim a veřejné postní dny. O šabatu a půstech se Tóra
čte také při odpolední modlitbě. V závěru bohoslužby se zpívá
chvalozpěv pro Pána všemíra, který se označuje jako Alejnu. Poté je
modlitba ukončena žalmem, který je danému dni v týdnu určený. Nejdéle
k ukončení ranní modlitby dochází kolem pravého poledne."
2. Odpolední bohoslužba
„Po modlitbě ranní následuje modlitba odpolední, zvaná Mincha. Odpolední
modlitba se také dělí na několik částí a patří mezi nejkratší
židovské bohoslužby. Bohoslužbu začíná žalm Ašrej. atd.“
3. Večerní bohoslužba židovské modlitby
Tradiční židovský den zakončuje večerní bohoslužba, zvaná Ma’ariv
atd."
Lucie Niebauerová
http://www.praguecityline.cz/tematicke-trasy/zidovska-praha/jak-vypada-zidovska-bohosluzba
–
"V židovství je dnes bohoslužba chápána jako nástupce obětní
bohoslužby praktikované v Chrámu před jeho zničením. Bohoslužba se
liší podle dne, kdy se odehrává (je rozdíl mezi bohoslužbou pro všední
dny v týdnu, pro šabat a pro jednotlivé svátky), jakož i podle části
dne (ranní modlitba (šacharit), odpolední modlitba (mincha) a večerní
modlitba (ma’ariv), popř. přídavná modlitba musaf). Pro bohoslužbu je
zapotřebí, aby se sešlo deset dospělých mužů, tzv. minjan.
V liberálním judaismu se do tohoto počtu započítávají i ženy.
Bohoslužba se skládá z modlitby Amida, čtení Šema, recitace žalmů a
chvalozpěvu Kadiš. V pondělí, čtvrtek, o šabatu, svátcích a půstech
se ráno čte ze svitku Tóry, na šabat a v postní dny i odpoledne."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohoslu%C5%BEba
Odpověděl/a – 6.květen 10:54
Židovská bohoslužba má zcela jiný ráz než křesťanská.
Bohoslužba má širší význam než mše." Křesťanská církev pojem
převzala pro označení svých slavnostních shromáždění. Dnes mu rozumíme
jako označení pro veřejnou bohoslužbu církve.
Ve mši jsou odedávna spojeny dvě bohoslužby: takzvaná bohoslužba slova a
bohoslužba oběti – slavnost eucharistie, která se vztahuje k večeři
Ježíšově."
http://www.vira.cz/otazky/Bohosluzba-a-mse-rozdil.html
Židovská bohoslužba je jakési veřejné setkání spojené s modlitbami atd.
Křesťanská bohoslužba – liší se katolická od pravoslavné, nevím, kterou máte na myslí. Varhany doprovázejí zpěv x pouhý zpěv atd.
Pro judaismus představují modlitby a tradice nedílnou součást každodenního života.
1. Ranní bohoslužba
Modlitba Šacharit, Na počátku začíná Birchot ha-šachar, tedy jakési
ranní požehnání, .Zde si také modlící oblékají tzv. talit, tedy
modlitební plášť a navazuje si ftilin, což jsou modlitební řemínky.
Teprve poté se modlitba stává platnou.
Dalším bodem modlitby je takzvaný Psukej de-zimra, nazývaný také „Verše písní“. Během této části dochází ke zpěvu souboru žalmů a chvalozpěvů. Po dokončení zpěvů se začíná přímo vyznávat víra a dochází k udělování příslušných požehnání.
Dále následuje část, označovaná jako Amida, tedy tichá modlitba o devatenácti požehnáních. Po Amidě následuje modlitba označována jako Tachanun. Jedná se o kajícnou tichou modlitbu.
Jakmile jsou všechny tyto modlitby dokončeny, započnou věřící čtení z Tóry. Ke čtení dochází v pondělí a ve čtvrtek dále pak na šabat, Roš chodeš, poutní a vysoké svátky, Chanuku, Purim a veřejné postní dny.
O šabatu a půstech se Tóra čte také při odpolední modlitbě. V závěru bohoslužby se zpívá chvalozpěv pro Pána všemíra, který se označuje jako Alejnu. Poté je modlitba ukončena žalmem, který je danému dni v týdnu určený. Nejdéle k ukončení ranní modlitby dochází kolem pravého poledne."
2. Odpolední bohoslužba
„Po modlitbě ranní následuje modlitba odpolední, zvaná Mincha. Odpolední
modlitba se také dělí na několik částí a patří mezi nejkratší
židovské bohoslužby. Bohoslužbu začíná žalm Ašrej. atd.“
3. Večerní bohoslužba židovské modlitby
Tradiční židovský den zakončuje večerní bohoslužba, zvaná Ma’ariv
atd."
Lucie Niebauerová
http://www.praguecityline.cz/tematicke-trasy/zidovska-praha/jak-vypada-zidovska-bohosluzba
–
"V židovství je dnes bohoslužba chápána jako nástupce obětní
bohoslužby praktikované v Chrámu před jeho zničením. Bohoslužba se
liší podle dne, kdy se odehrává (je rozdíl mezi bohoslužbou pro všední
dny v týdnu, pro šabat a pro jednotlivé svátky), jakož i podle části
dne (ranní modlitba (šacharit), odpolední modlitba (mincha) a večerní
modlitba (ma’ariv), popř. přídavná modlitba musaf). Pro bohoslužbu je
zapotřebí, aby se sešlo deset dospělých mužů, tzv. minjan.
V liberálním judaismu se do tohoto počtu započítávají i ženy.
Bohoslužba se skládá z modlitby Amida, čtení Šema, recitace žalmů a
chvalozpěvu Kadiš. V pondělí, čtvrtek, o šabatu, svátcích a půstech
se ráno čte ze svitku Tóry, na šabat a v postní dny i odpoledne."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohoslu%C5%BEba