Historie úprav
Odpověděl/a – 18.duben 18:46
Kopec má sprostý název Pičulín stejně jako některé jiné obce.
Pokud někoho původ zajímá, tak si může přečíst.
Hraběnka bez Pičulína
"Na Českomoravské vysočině mezi Lhotou, Bohuňovem a Rovným u Bystřice nad Pernštejnem se rozkládá hustý temný les. Nazývá se Pičulín a je pozůstatkem dávno zaniklé stejnojmenné vesnice, která podle četných dochovaných pramenů stávala právě v místech dnešní Lhoty a přilehlého Lísku.
Starousedlíci sice tvrdí, že to není pravda a že Pičulín byl odjakživa jenom les, ale zápisy v historických zemských deskách svědčí o opaku. První záznam o Pičulínu a dalších obcích bystřického panství pochází z roku 1348, kdy náležel k hradu Kameni, známému také jako Zubštejn. V časech následujících přecházela vesnice od jednoho vlastníka ke druhému, vyjmenovat všechny by zabralo celou stránku.
Jeden zápis ale přece stojí za zmínku. Vypovídá o měnících se zálibách tehdejších mužů. Vlastivědný věstník moravský praví, že markrabí Jan Jindřich připsal v roce 1358 obec Pičulín Janovi z Boskovic výměnou za ves Pivín. V roce 1392 je Pičulín poprvé zmíněn v souvislosti se Lhotou. Heralt z Kunštátu prodal Vaňkovi ze Zvole Lhotu řečenou Pičulín. V zápise z roku 1464 se pro změnu hovoří o Pičulínu řečeném Lhota. Poslední zpráva je z roku 1483, kdy šest obyvatel Pičulína odevzdalo finanční příspěvek na kata do Bystřice. Záhy ves zanikla a název zůstal jen lesu.
Na rozdíl od podobně znějícího jména Pičín se původ Pičulína klade v odborné literatuře do souvislosti s dnes pejorativním výrazem pro ženské vnější pohlavní orgány. Slovník Místní jména na Moravě a ve Slezsku praví: "Místní jméno vzniklo příponou -ín k osobnímu jménu Pičula, jež vzniklo příponou -ula k piča neboli vagina .
Staročeská osobní jména byla odvozována i od názvů tělesných částí stydkých, např. Piček, Pičal či Prdlík." Zda měl tyto poznatky už hrabě Mitrovský, který les Pičulín za první republiky vlastnil, není jasné. „Hrabě byl známý sukničkář, který v kraji zanechal mnoho potomků,“ říká Vladimír Cisár, ředitel městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem. Místní sedláci podle něj šlechtice žádali, aby les rozparceloval a prodal jim jej po kouskách. Odvětil, že by prodal všechno, jen ne Pičulín. Dotírající sedláky prý odzbrojil slovy: „Dovedete si představit hraběnku Mitrovskou bez Pičulína?“
Odpověděl/a – 18.duben 18:54
Kopec má sprostý název Pičulín stejně jako jména jiných obcí.
„Za vrcholem Pičulín (664 m) se vypravíme na Českomoravskou vrchovinu.
Vypíná se na samotném okraji nejzazšího jihovýchodního výběžku
Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy nad obcemi Rovné a
Divišov.“
Existovala i vesnice Pičulín, která bude mít stejný původ názvu jako kopec.
Hraběnka bez Pičulína
"Na Českomoravské vysočině mezi Lhotou, Bohuňovem a Rovným u Bystřice nad Pernštejnem se rozkládá hustý temný les. Nazývá se Pičulín a je pozůstatkem dávno zaniklé stejnojmenné vesnice, která podle četných dochovaných pramenů stávala právě v místech dnešní Lhoty a přilehlého Lísku.
Starousedlíci sice tvrdí, že to není pravda a že Pičulín byl odjakživa jenom les, ale zápisy v historických zemských deskách svědčí o opaku. První záznam o Pičulínu a dalších obcích bystřického panství pochází z roku 1348, kdy náležel k hradu Kameni, známému také jako Zubštejn. V časech následujících přecházela vesnice od jednoho vlastníka ke druhému, vyjmenovat všechny by zabralo celou stránku.
Jeden zápis ale přece stojí za zmínku. Vypovídá o měnících se zálibách tehdejších mužů. Vlastivědný věstník moravský praví, že markrabí Jan Jindřich připsal v roce 1358 obec Pičulín Janovi z Boskovic výměnou za ves Pivín. V roce 1392 je Pičulín poprvé zmíněn v souvislosti se Lhotou. Heralt z Kunštátu prodal Vaňkovi ze Zvole Lhotu řečenou Pičulín. V zápise z roku 1464 se pro změnu hovoří o Pičulínu řečeném Lhota. Poslední zpráva je z roku 1483, kdy šest obyvatel Pičulína odevzdalo finanční příspěvek na kata do Bystřice. Záhy ves zanikla a název zůstal jen lesu.
Na rozdíl od podobně znějícího jména Pičín se původ Pičulína klade v odborné literatuře do souvislosti s dnes pejorativním výrazem pro ženské vnější pohlavní orgány. Slovník Místní jména na Moravě a ve Slezsku praví: "Místní jméno vzniklo příponou -ín k osobnímu jménu Pičula, jež vzniklo příponou -ula k piča neboli vagina .
Staročeská osobní jména byla odvozována i od názvů tělesných částí stydkých, např. Piček, Pičal či Prdlík." Zda měl tyto poznatky už hrabě Mitrovský, který les Pičulín za první republiky vlastnil, není jasné. „Hrabě byl známý sukničkář, který v kraji zanechal mnoho potomků,“ říká Vladimír Cisár, ředitel městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem. Místní sedláci podle něj šlechtice žádali, aby les rozparceloval a prodal jim jej po kouskách. Odvětil, že by prodal všechno, jen ne Pičulín. Dotírající sedláky prý odzbrojil slovy: „Dovedete si představit hraběnku Mitrovskou bez Pičulína?“