Odpověděl/a – 22.březen 16:54
V roce 2008 se objevilo putování s názvem Baťův dřevák.
"„Rčení "Dopadls jak Baťa s dřevákama“ se stalo synonymem neúspěchu,“ vysvětluje Mgr. Miroslava Štýbrová, ředitelka Obuvnického muzea ve Zlíně. „Pan Baťa skutečně za první světové války vyráběl levné, ale nepohodlné dřeváky s lomenou podešví. Lidé v nich neradi chodili, raději do nekonečna opravovali své staré boty. Dřeváky končily většinou v kamnech,“ doplňuje paní ředitelka, která je na pochod také pozvaná.
O tom, že dílčí neúspěch nemusí konečný výsledek práce podstatně ovlivnit, nikdo z nás jistě nepochybuje."
http://www.samari.cz/samari/?page=pochod-batuv-drevak-2008
Odpověděl/a – 22.březen 17:00
V roce 2008 se objevilo putování s názvem Baťův dřevák.
"„Rčení "Dopadls jak Baťa s dřevákama“ se stalo synonymem neúspěchu,“ vysvětluje Mgr. Miroslava Štýbrová, ředitelka Obuvnického muzea ve Zlíně. „Pan Baťa skutečně za první světové války vyráběl levné, ale nepohodlné dřeváky s lomenou podešví. Lidé v nich neradi chodili, raději do nekonečna opravovali své staré boty. Dřeváky končily většinou v kamnech,“ doplňuje paní ředitelka, která je na pochod také pozvaná.
O tom, že dílčí neúspěch nemusí konečný výsledek práce podstatně ovlivnit, nikdo z nás jistě nepochybuje."
http://www.samari.cz/samari/?page=pochod-batuv-drevak-2008
depozitáři valašskomeziříčského muzea najdeme například krásné dámské dřeváčky vyrobené na počátku 40. let 20. století ve firmě Baťa.
Byl to ve své době opravdový módní hit ! Snad každá žena toužila po takových střevíčcích, neboť byly líbivé, elegantní, pohodlné a hlavně cenově dostupné.
Jednoduchá dřeváková obuv samozřejmě nebyla nic nového. Používala se po staletí v řadě evropských národů a nosila se zejména na venkově.
I Baťa v době 1. světové války zaplavil trh nepohodlnými dřeváky, které se i přes nízkou cenu málo prodávaly a zůstaly mu na skladě. Zbylo po nich jen známé a dodnes používané pořekadlo: „ dopadl jak Baťa s dřevákama". Ovšem dřeváčky z konce 30. let vyrobené ve firmě Baťa už byly něco zcela jiného. Byly propracované týmem návrhářů, konstruktérů, modelářů a designérů do nejmenších detailů, aby splňovaly všechny kritéria na pohodlnou a módní obuv.
Je nutné připomenout, že k jejich výrobě se přikročilo hlavně
z důvodu nedostatku kvalitního usňového materiálu, neboť byla válka.
U Baťů si však s takovýmto problém dovedli poradit. Využili, jako už
nejednou, náhražkových levnějších materiálů: dřeva a textilu.
Podešev střevíčku se vyráběla ze suchého, propařeného bukového dřeva, svršek byl z pevné textilie nebo u letních modelů z potištěného plátna, na kterém vítězily veselé květinové vzory. Aby byla zajištěna vyšší trvanlivost dřeva na podešvi, opatřovaly se zespodu dřeváčky koženými floky a kovovými plíšky.
Reklamní slogan hlásal, že tyto střevíčky jsou „pestré jako květy, plné nového, svěžího půvabu…"
V r. jich bylo prodáno už 1 milión! Dřeváčky zůstaly nezbytnou součástí výrobního programu firmy Baťa po celou válku, neboť poptávka po nich neklesala. Jak by ne, když se daly se pořídit za 55 – 70 korun a letní modely byly ještě levnější.
Staly se tak oblíbeným typem obuvi širokých vrstev obyvatelstva.
Autor: Jiřina Fabiánová, historička MRV
Zdroj: http://valassky.denik.cz/zpravy_region/klapajici-drevacky-hit-na-prelomu-30-a-40-let-20120709.html
Zdroj: http://valassky.denik.cz/zpravy_region/klapajici-drevacky-hit-na-prelomu-30-a-40-let-20120709.html
Zřejmě Baťa neuspěl s určitým typem dřeváků, ty dámské vypadají moc hezky. Třeba se hodily ke krojům, narozdíl od těch „běžných“.
.
Odpověděl/a – 22.březen 17:08
1. V roce 2008 se objevilo putování s názvem Baťův dřevák.
"„Rčení "Dopadls jak Baťa s dřevákama“ se stalo synonymem neúspěchu,“ vysvětluje Mgr. Miroslava Štýbrová, ředitelka Obuvnického muzea ve Zlíně. „Pan Baťa skutečně za první světové války vyráběl levné, ale nepohodlné dřeváky s lomenou podešví. Lidé v nich neradi chodili, raději do nekonečna opravovali své staré boty. Dřeváky končily většinou v kamnech,“ doplňuje paní ředitelka, která je na pochod také pozvaná.
O tom, že dílčí neúspěch nemusí konečný výsledek práce podstatně ovlivnit, nikdo z nás jistě nepochybuje."
http://www.samari.cz/samari/?page=pochod-batuv-drevak-2008
2. V depozitáři valašskomeziříčského muzea najdeme například krásné dámské dřeváčky vyrobené na počátku 40. let 20. století ve firmě Baťa.
Byl to ve své době opravdový módní hit ! Snad každá žena toužila po takových střevíčcích, neboť byly líbivé, elegantní, pohodlné a hlavně cenově dostupné.
Jednoduchá dřeváková obuv samozřejmě nebyla nic nového. Používala se po staletí v řadě evropských národů a nosila se zejména na venkově.
I Baťa v době 1. světové války zaplavil trh nepohodlnými dřeváky, které se i přes nízkou cenu málo prodávaly a zůstaly mu na skladě. Zbylo po nich jen známé a dodnes používané pořekadlo: „ dopadl jak Baťa s dřevákama". Ovšem dřeváčky z konce 30. let vyrobené ve firmě Baťa už byly něco zcela jiného. Byly propracované týmem návrhářů, konstruktérů, modelářů a designérů do nejmenších detailů, aby splňovaly všechny kritéria na pohodlnou a módní obuv.
Je nutné připomenout, že k jejich výrobě se přikročilo hlavně
z důvodu nedostatku kvalitního usňového materiálu, neboť byla válka.
U Baťů si však s takovýmto problém dovedli poradit. Využili, jako už
nejednou, náhražkových levnějších materiálů: dřeva a textilu.
Podešev střevíčku se vyráběla ze suchého, propařeného bukového dřeva, svršek byl z pevné textilie nebo u letních modelů z potištěného plátna, na kterém vítězily veselé květinové vzory. Aby byla zajištěna vyšší trvanlivost dřeva na podešvi, opatřovaly se zespodu dřeváčky koženými floky a kovovými plíšky.
Reklamní slogan hlásal, že tyto střevíčky jsou „pestré jako květy, plné nového, svěžího půvabu…"
V této době jich bylo prodáno už 1 milión! Dřeváčky zůstaly nezbytnou součástí výrobního programu firmy Baťa po celou válku, neboť poptávka po nich neklesala. Jak by ne, když se daly se pořídit za 55 – 70 korun a letní modely byly ještě levnější.
Staly se tak oblíbeným typem obuvi širokých vrstev obyvatelstva.
Autor: Jiřina Fabiánová, historička MRV
Baťa neuspěl, dřeváky zavedl v nevhodnou domu, u nás jna ně lidé nebyli zvyklí, na rozdil od Amsterodamu.
Ty později vyrobené vypadají moc hezky. Určitě se hodily nejen ke krojům, ale i k jinému oblečení, takže s nimi uspěl.
Záleží vždy na načasování či jiných okolnostech, kdy se nový výrobek objeví a zaujme.
.