Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 12.březen 20:32

V uzavřené kapitole nemá cenu se příliš „babrat“ a jitřit rány…
Němce sem pozval již Přemysl Otakar II.....
České a smíšené rodiny si v Sudetech opravdu užili své" :(
Nevím, co si představujete pod „odsunem Němců“ z pohraničí. Velké množství těch, kteří chtěli zůstali! Ještě v 70. letech bylo v obchodech a na ulici slyšet především NJ (Cheb, Ostrov, Sokolov, Loket, Nejdek, Kynšperk, Aš i v Karlových Varech /tam i trochu ruštiny/, Bečov, Habartov, Svatava – zde koncentrační tábor pro ženy)..
Polovina mých spolužáků mluvila s rodiči a prarodiči německy, část jich odešla kolem r. 1968. Stále je jich tady plno 🙂.
Není zač se stydět!
Před II. sv. válkou, během ní i po ní (do r. 1953 než byly zadrátované hranice),
se děla mnohá příkoří na obou stranách. Stále jsou ještě pamětníci. až nebudou , může se opět „upravovat“ historie – děje se tak po staletí.
Vězte, že příkoří a útrapy Čechů v rodné zemi byly několikanásobně vyšší.
V Německu byla po válce bída a hlad (chodili sem krást, loupit i vraždit)
Všichni (Češi nebo Němci) se shodovali v tom, že válka je swinstwo!
Často stál syn (henleinovec) proti otci, dědu. …:(
Zmedializované a zfilmované příběhy/osudy jednotlivců jsou slabý odvar toho, co se zde dělo… Těch „nespravedlivě trpících“ Němců byla menšina..
Mnoho jich zde zůstalo, spokojeně žije a neodešli ani po 68. roce 🙂…
Zůstali doma.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 12.březen 22:27

V uzavřené kapitole nemá cenu se příliš „babrat“ a jitřit rány…
Němce sem pozval již Přemysl Otakar II.....
České a smíšené rodiny si v Sudetech opravdu „užily své“ :(
Nevím, co si představujete pod „odsunem Němců“ z pohraničí. Velké množství těch, kteří chtěli zůstali! Ještě v 70. letech bylo v obchodech a na ulici slyšet především NJ (Cheb, Ostrov, Sokolov, Loket, Nejdek, Kynšperk, Aš i v Karlových Varech /tam i trochu ruštiny/, Bečov, Habartov, Svatava – zde koncentrační tábor pro ženy)..
Polovina mých spolužáků mluvila s rodiči a prarodiči německy, část jich odešla kolem r. 1968. Stále je jich tady plno 🙂.
Není zač se stydět!
Před II. sv. válkou, během ní i po ní (do r. 1953 než byly zadrátované hranice),
se děla mnohá příkoří na obou stranách. Stále jsou ještě pamětníci. až nebudou , může se opět „upravovat“ historie – děje se tak po staletí.
Vězte, že příkoří a útrapy Čechů v rodné zemi byly několikanásobně vyšší.
V Německu byla po válce bída a hlad (chodili sem krást, loupit i vraždit)
Všichni (Češi nebo Němci) se shodovali v tom, že válka je swinstwo!
Často stál syn (henleinovec) proti otci, dědu. …:(
Zmedializované a zfilmované příběhy/osudy jednotlivců jsou slabý odvar toho, co se zde dělo… Těch „nespravedlivě trpících“ Němců byla menšina..
Mnoho jich zde zůstalo, spokojeně žije a neodešli ani po 68. roce 🙂…
Zůstali doma.