Historie úprav
Odpověděl/a – 4.únor 12:20
Jsem z Hané. To co platilo v minulosti, neplatí.
Hanácí bývali pomalí, než se „rozkévale , belo ož pozdě“. Je to vidět i z pomalých hanáckých písní.
Protože Haná je „šeroká órodná zem“, odpovidá tomu i její nářečí – široké e, o, a způsobuje významové rozdíly mezi slovy – šil x šel, kde x kdy, kde x kam, jimiž mnozí nerozumí.
Bylo zde hodně sedláků či zemědělců, pěstovalo se obilí, cukrovka, choval se dobytek. ˇAle tvrdilo se, že čím víc se Hanákům urodilo, tím více šetřili a neradi se dělili – bylo lakomí.
Opět minulost, i když mnozí se stali farmáři, kteří prodávají své výrobky na trzích. „Co belo, ož néni“.
Hanačky nosily krásné kroje, patřily výzdobou jedny k nejhezčím. Někde je v archivu srovnání a jejich popis.
Z Hané pocházejí i významní vypravěči – tréček Křópal a
Jozéfek Melhoba. Můžete si o nich přečíst.
http://brno.idnes.cz/kdyz-strecek-kropal-a-jozefek-melhoba-rozdavali-smich-pd9-/brno-zpravy.aspx?c=A090626_1214555_brno_krc
Jedná známá hanácká píseň, která je i o tom, že hanácké selky bývaly tlusté, přece měly dost jídla…
Odpověděl/a – 4.únor 12:26
Jsem z Hané. To co platilo v minulosti, neplatí.
Hanácí bývali pomalí, než se „rozkévale , belo ož pozdě“. Je to vidět i z pomalých hanáckých písní.
Protože Haná je „šeroká órodná zem“, odpovidá tomu i její nářečí – široké e, o, a způsobuje významové rozdíly mezi slovy – „šil (šel domů) x šêl (šil šaty), gde (kam) deš x gde (kdy) přendeš“, jimiž mnozí nerozumí.
Bylo zde hodně sedláků či zemědělců, pěstovalo se obilí, cukrovka, choval se dobytek. ˇAle tvrdilo se, že čím víc se Hanákům urodilo, tím více šetřili a neradi se dělili – byli lakomí.
Opět minulost, i když mnozí se stali farmáři, kteří prodávají své výrobky na trzích. „Co bêlo, ož néni“.
Hanačky nosily krásné kroje, patřily výzdobou jedny k nejhezčí u nás. Někde je v archivu srovnání a jejich popis.
Z Hané pocházejí i významní vypravěči – atréček Křópal a Jozéfek Melhoba. Můžete si o nich přečíst.
Jedná známá hanácká píseň, která je i o tom, že hanácké selky bývaly tlusté, přece měly dost jídla…
Odpověděl/a – 4.únor 12:42
Jsem z Hané. To co platilo v minulosti, neplatí. „Co bêlo,ôž néni“.
Hanácí bývali pomalí, než se „rozkévalê , bêlo ôž pozdě“. Je to vidět i z pomalých hanáckých písní.
Protože Haná je „šerôká órodná zem“, odpovidá tomu i její nářečí – široké ê, ô – a jiné jevy, takže vše způsobuje i významové rozdíly mezi slovy – „šil (šel domů) x šêl (šil šaty), gde (kam) deš x gde (kdy) přêndeš“, jimž mnozí nerozumí.
Bylo zde hodně sedláků či zemědělců, pěstovalo se obilí, cukrovka a jiné plodiny, choval se dobytek. ˇAle tvrdilo se, že čím víc se Hanákům urodilo, tím více šetřili a neradi se dělili – byli lakomí.
Opět minulost, i když mnozí se dnes stali farmáři, kteří prodávají své výrobky na trzích.
Hanačky nosily krásné kroje, patřily výzdobou jedny k nejhezčí
u nás.
„Hanácký kroj jest vůbec královský oděv mezi ostatními kroji,
zvláště šat nevěsty, ozdobí-li se nevěstinou korunou, pantlíkem a
úvodnicí“.
http://www.odpovedi.cz/otazky/co-myslite-ktery
Z Hané pocházejí i významní vypravěči – atréček Křópal a Jozéfek Melhoba. Můžete si o nich přečíst.
Jedná známá hanácká píseň, která je i o tom, že hanácké selky bývaly tlusté, přece měly dost jídla…
https://www.youtube.com/watch?v=vMLbeckQLCY
--
Ještě jsem si vzpomněla na jednoho „rekordmana“, „hanáckyho“ obra
Drásala, který byl nejen „névěčim“ Hanákem, ale ve své době
i nejvyšším Čechem.
http://olomouc.idnes.cz/muzeum-shani-penize-na-obnovu-kroje-obra-drasala-fuu-/olomouc-zpravy.aspx?c=A140326_2049773_olomouc-zpravy_stk
–
Pro označní širokých hanáckých samohlásek jsem použila vokáň, pomocí
nehož se široké samohlásky často označují i v tisku.
Odpověděl/a – 7.únor 7:21
Jsem z Hané. To co platilo v minulosti, neplatí. „Co bêlo,ôž néni“.
Hanácí bývali pomalí, než se „rozkévalê , bêlo ôž pozdě“. Je to vidět i z pomalých hanáckých písní.
Protože Haná je „šerôká órodná zem“, odpovidá tomu i její nářečí – široké ê, ô – a jiné jevy, takže vše způsobuje i významové rozdíly mezi slovy – „šil (šel domů) x šêl (šil šaty), gde (kam) deš x gde (kdy) přêndeš“, jimž mnozí nerozumí.
Bylo zde hodně sedláků či zemědělců, pěstovalo se obilí, cukrovka a jiné plodiny, choval se dobytek. ˇ
Ale tvrdilo se, že čím víc se Hanákům urodilo, tím více šetřili a neradi se dělili – byli lakomí, zkrátka „držgrešla“.
Opět minulost, i když mnozí se dnes stali farmáři, kteří prodávají své výrobky na trzích.
Hanačky nosily krásné kroje, patřily výzdobou jedny k nejhezčí
u nás.
„Hanácký kroj jest vůbec královský oděv mezi ostatními kroji,
zvláště šat nevěsty, ozdobí-li se nevěstinou korunou, pantlíkem a
úvodnicí“.
http://www.odpovedi.cz/otazky/co-myslite-ktery
Z Hané pocházejí i významní vypravěči – atréček Křópal a Jozéfek Melhoba. Můžete si o nich přečíst.
Jedná známá hanácká píseň, která je i o tom, že hanácké selky bývaly tlusté, přece měly dost jídla…
https://www.youtube.com/watch?v=vMLbeckQLCY
--
Ještě jsem si vzpomněla na jednoho „rekordmana“, „hanáckyho“ obra
Drásala, který byl nejen „névěčim“ Hanákem, ale ve své době
i nejvyšším Čechem.
http://olomouc.idnes.cz/muzeum-shani-penize-na-obnovu-kroje-obra-drasala-fuu-/olomouc-zpravy.aspx?c=A140326_2049773_olomouc-zpravy_stk
–
Pro označní širokých hanáckých samohlásek jsem použila vokáň, pomocí
nehož se široké samohlásky často označují i v tisku.