annas

Odpověděl/a – 15.říjen 16:03

Ale dává to smysl. Jen je třeba, abyste si uvědomila, že od letního slunovratu se den zkracuje o minutu a noc se prodlužuje.. Od zimního slunovratu zase naopak, den se o minutu prodlužuje a noce se krátí.
Při letním slunovratu je nejdelší den a nejkratší noc.
Při zimním je noc nejdelší, den nejkratší.
–
Lucie má svátek 13. prosince, to se začne pozvolna prodlužovat odpoledne. Jenže toho si málokdo všimne, že je noc o několik minut kratší a den delší. Slunce během dne déle svítit nebude, ale bude o minuty sice zapadat později, ale ráno ještě stále později vycházet, a to až do zimního slunovratu.

Takže proto Lucie noci upije – zkrátí ji o nějakou minutu, dne nepřidá – toho si nevšimneme.

Při zimním slunovratu se délka slunečního dne začne prodlužovat a krátit noc. S tím souvisejí přísloví – „Na Boží narození o bleší převalení.“

1. ledna už je opět den delší – „Na Nový rok, o slepičí krok“,„Na Tři krále, o krok dále "."Na Hromnnice, o hodinu více. “

Tak se neustále prodlužuje den, až se dostaneme do června, k letní rovnodenností a čas se začne o minutu denně krátit – vše se opakuje…

„Podle astronomů je to způsobené geometrií dráhy Země kolem Slunce a příklonem či odklonem zemské osy ke Slunci“.
–
Pověru u Lucii najdete v odkazu. Kvůli tomu se zřejmě tento den dostal do úsloví.
http://www.ty­den.cz/rubriky/ve­da/lucie-noci-upije-a-dne-neprida-stmivat-se-zacne-pozdeji_255030.html

annas

Odpověděl/a – 15.říjen 16:12

Ale dává to smysl. Jen je třeba, abyste si uvědomila, že od letního slunovratu se den zkracuje o minutu a noc se prodlužuje.. Od zimního slunovratu zase naopak, den se o minutu prodlužuje a noce se krátí.
Při letním slunovratu je nejdelší den a nejkratší noc.
Při zimním je noc nejdelší, den nejkratší.
–
Lucie má svátek 13. prosince, to se začne pozvolna prodlužovat odpoledne. Jenže toho si málokdo všimne, že je noc o několik minut kratší a den delší. Slunce během dne déle svítit nebude, ale bude o minuty sice zapadat později, ale ráno ještě stále později vycházet, a to až do zimního slunovratu.

Takže proto Lucie noci upije – zkrátí ji o nějakou minutu, dne nepřidá – toho si nevšimneme.

Při zimním slunovratu se délka slunečního dne začne prodlužovat a krátit noc. S tím souvisejí další pranostiky – „Na Boží narození o bleší převalení.“

1. ledna už je opět den delší – „Na Nový rok, o slepičí krok“,„Na Tři krále, o krok dále "."Na Hromnnice, o hodinu více. “

Tak se neustále prodlužuje den, až se dostaneme do června, k letní rovnodenností a den se začne o minutu krátit, noc priodlužovat – vše se opakuje…

„Podle astronomů je to způsobené geometrií dráhy Země kolem Slunce a příklonem či odklonem zemské osy ke Slunci“.
–
Pověru u Lucii najdete v odkazu. Kvůli tomu se tento den dostal do úsloví, navíc souvisí se starým kalendářem, kdy se 13.. prosinec uváděl jako den zimní rovnodennosti. . Toto tvrzení se ukázalo jako chybné -juliánský x gregoriánský kalendář.
http://www.ty­den.cz/rubriky/ve­da/lucie-noci-upije-a-dne-neprida-stmivat-se-zacne-pozdeji_255030.html

annas

Odpověděl/a – 15.říjen 17:22

Ale dává to smysl. Jen je třeba, abyste si uvědomila, že od letního slunovratu se den zkracuje o minutu a noc se prodlužuje.. Od zimního slunovratu zase naopak, den se o minutu prodlužuje a noce se krátí.
Při letním slunovratu je nejdelší den a nejkratší noc.
Při zimním je noc nejdelší, den nejkratší.
–
Lucie má svátek 13. prosince, to se začne pozvolna prodlužovat odpoledne. Jenže toho si málokdo všimne, že je noc o několik minut kratší a den delší. Slunce během dne déle svítit nebude, ale bude o minuty sice zapadat později, ale ráno ještě stále později vycházet, a to až do zimního slunovratu.

Takže proto Lucie noci upije – zkrátí ji o nějakou minutu, dne nepřidá – toho si nevšimneme.

Při zimním slunovratu se délka slunečního dne začne prodlužovat a krátit noc. S tím souvisejí další pranostiky – „Na Boží narození o bleší převalení.“

1. ledna už je opět den delší – „Na Nový rok, o slepičí krok“,„Na Tři krále, o krok dále "."Na Hromnice, o hodinu více. “

Tak se neustále prodlužuje den, až se dostaneme přes jarní rovnodennost do června, k letnímu slunovratu a den se začne o minutu krátit, noc prodlužovat, přes podzimní rovnodennost – vše pokračuje až k zimnímu slunovratu.

„Podle astronomů je to způsobené geometrií dráhy Země kolem Slunce a příklonem či odklonem zemské osy ke Slunci“.
–
Pověru u Lucii najdete v odkazu. Kvůli tomu se tento den dostal do pranostik a pověr, , navíc souvisí se starým kalendářem, kdy se 13.. prosinec uváděl jako den zimního slunovratu. Toto tvrzení se ukázalo jako chybné -juliánský x gregoriánský kalendář.
http://www.ty­den.cz/rubriky/ve­da/lucie-noci-upije-a-dne-neprida-stmivat-se-zacne-pozdeji_255030.html

annas

Odpověděl/a – 15.říjen 19:51

Ale dává to smysl. Jen je třeba, abyste si uvědomila, že od letního slunovratu se den zkracuje o minutu a noc se prodlužuje.. Od zimního slunovratu zase naopak, den se o minutu prodlužuje a noce se krátí.
Při letním slunovratu je nejdelší den a nejkratší noc.
Při zimním je noc nejdelší, den nejkratší.
–
Lucie má svátek 13. prosince, to se začne pozvolna prodlužovat odpoledne. Jenže toho si málokdo všimne, že je noc o několik minut kratší a den delší. Slunce během dne déle svítit nebude, ale bude o minuty sice zapadat později, ale ráno ještě stále později vycházet, a to až do zimního slunovratu.

Takže proto Lucie noci upije – zkrátí ji o nějakou minutu, dne nepřidá – toho si nevšimneme.

Při zimním slunovratu se délka slunečního dne začne prodlužovat a krátit noc. S tím souvisejí další pranostiky – „Na Boží narození o bleší převalení.“

1. ledna už je opět den delší – „Na Nový rok, o slepičí krok“,„Na Tři krále, o krok dále "."Na Hromnice, o hodinu více. “

Tak se neustále prodlužuje den, až se dostaneme přes jarní rovnodennost do června, k letnímu slunovratu a den se začne o minutu krátit, noc prodlužovat, přes podzimní rovnodennost – vše pokračuje až k zimnímu slunovratu.

„Podle astronomů je to způsobené geometrií dráhy Země kolem Slunce a příklonem či odklonem zemské osy ke Slunci“.
–
Pověru u Lucii najdete v odkazu. Kvůli tomu se tento den dostal do pranostik a pověr, , navíc souvisí se starým kalendářem, kdy se 13.. prosinec uváděl jako den zimního slunovratu. Toto tvrzení se ukázalo jako chybné -juliánský x gregoriánský kalendář.
http://www.ty­den.cz/rubriky/ve­da/lucie-noci-upije-a-dne-neprida-stmivat-se-zacne-pozdeji_255030.html

annas

Odpověděl/a – 16.říjen 12:18

Ale dává to smysl. Jen je třeba, abyste si uvědomila, že od letního slunovratu se den zkracuje o minutu a noc se prodlužuje.. Od zimního slunovratu zase naopak, den se o minutu prodlužuje a noce se krátí.
Při letním slunovratu je nejdelší den a nejkratší noc.
Při zimním je noc nejdelší, den nejkratší.
–
Lucie má svátek 13. prosince, to se začne pozvolna prodlužovat odpoledne. Jenže toho si málokdo všimne, že je noc o několik minut kratší a den delší. Slunce během dne déle svítit nebude, ale bude o minuty sice zapadat později, ale ráno ještě stále později vycházet, a to až do zimního slunovratu.

Takže proto Lucie noci upije – zkrátí ji o nějakou minutu, dne nepřidá – toho si nevšimneme.

Při zimním slunovratu se délka slunečního dne začne prodlužovat a krátit noc. S tím souvisejí další pranostiky – „Na Boží narození o bleší převalení.“

1. ledna už je opět den delší – „Na Nový rok, o slepičí krok“,„Na Tři krále, o krok dále "."Na Hromnice, o hodinu více. “

Tak se neustále prodlužuje den, až se dostaneme přes jarní rovnodennost do června, k letnímu slunovratu a den se začne o minutu krátit, noc prodlužovat, přes podzimní rovnodennost – vše pokračuje až k zimnímu slunovratu.

„Podle astronomů je to způsobené geometrií dráhy Země kolem Slunce a příklonem či odklonem zemské osy ke Slunci“.
http://www.ty­den.cz/rubriky/ve­da/lucie-noci-upije-a-dne-neprida-stmivat-se-zacne-pozdeji_255030.html
–
Pověru u Lucii najdete v odkazu výš.. Sv. Lucie je uctívána jako patronka švadlen a kočích, český lid ji v minulosti považoval za ochránkyni proti čarodějnicím, a proto v tento den docházelo k „pálení čarodějnic“ (např. na Radhošti)."

Kvůli tomu se tento den dostal do pranostik a pověr,, navíc souvisí se starým kalendářem, kdy se 13.. prosinec uváděl jako den zimního slunovratu. Toto tvrzení se ukázalo jako chybné -juliánský x gregoriánský kalendář.

"Víme, že zimní slunovrat, (okamžik, kdy Slunce vstupuje ze souhvězdí Střelce do souhvězdí Kozoroha) nastává 21. nebo 22. prosince.
Jak s tím ale souvisí pranostika vztahující se k 13. prosinci: „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“? Při vysvětlení se musíme obrátit zpět k reformám kalendáře a zavedení přestupných roků.

Protože juliánský kalendář, v němž juliánský rok trval 365,25 dne, se proti skutečné době rotace se lišil o 11 minut a 14 sekund. Ve středověku se už sluneční a zavedený juliánský kalendář rozcházely natolik, že zimní slunovrat připadl na sv. Lucii (13.12.). Když se v 16. století provedla změna kalendáře a zavedl se tzv. gregoriánský (papež Řehoř XIII, r. 1582) a provedlo se vypuštěním 10 dnů z kalendáře původního (5. až 14. 10.), zimní slunovrat se posunul na 21. prosince.

Ale přísloví, i když zdánlivě neopodstatněné, zůstalo a cituje se s oblibou dodnes" atd..
http://old.zsdo­brichovice.cz/pro­gramy/dejepis/ka­lendare/soubo­ry/gregor.htm