Historie úprav
Odpověděl/a – 16.září 11:31
V odkazu, který jste uvedl, jsou některá podobenství vysvětlena.
Tak jako o každé knize, i o Bibli je třeba přemýšlet, chceme-li textu rozumět. Čtení nestačí, je nutné rozvíjet své myšlení. Přece jsme „naprogramovaní“ nejen na rozum, ale používáme i city, fantazii atd. Snažíme se pochopit význam asociac, obrazů, tedy i vysvětlení různých podobenství.
Proto Ježíš používal konkrétní obrazy, které převzal z každodenního života, z toho, co viděl kolem seb.. Oslovil lidi tam, kde se nacházeli, pomocí metafor, příkladů z přírody atd. jim vysvětloval pojmy např. spravedlnost, Boží soud, milost atd.
"Přej a bude Ti přáno, dej a bude Ti dáno, klepej, bude Ti otevřeno“.
Dnes už toliík neplatí, ale tehdejší věřící třeba vycházeli z toho, že budou-li umět přát sami sobě, budou se sami milovat, budou umět přát i ostatním a milovat je atd.
Jak lze toto podobenství chápat? Dá se stále použít při každé
příležitosti? Jak si je zdůvodnit? atd.
O lásce k nepřátelům Pán Ježíš řekl: „Milujte nepřátele své,
dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí a modlete se za ty, kteří vás
pronásledují a pomlouvají, abyste byli dětmi svého nebeského Otce, jenž
velí svému slunci vycházeti na dobré i na zlé a déšť sesílá na
spravedlivé i nespravedlivé.“ (Mat. 5, 44–45).
http://katolicky-katechismus.cz/246-co-rekl-pan-jezis-o-lasce-k-nepratelum/#.V9u6rzVlGlc
Odpověděl/a – 16.září 11:48
V odkazu, který jste uvedl, jsou některá podobenství vysvětlena.
Tak jako o každé knize, i o Bibli je třeba přemýšlet, chceme-li textu rozumět. Čtení nestačí, je nutné rozvíjet své myšlení. Přece jsme „naprogramovaní“ nejen na rozum, ale používáme i city, fantazii atd. Snažíme se pochopit význam asociac, obrazů, tedy i vysvětlení různých podobenství.
Proto Ježíš používal konkrétní obrazy, které převzal z každodenního života, z toho, co viděl kolem seb.. Oslovil lidi tam, kde se nacházeli, pomocí metafor, příkladů z přírody atd. jim vysvětloval pojmy např. spravedlnost, Boží soud, milost atd.
Jak lze toto podobenství chápat? Dá se stále použít při každé příležitosti? Jak je zdůvodnit? atd.
O lásce k nepřátelům Pán Ježíš řekl: „Milujte nepřátele své, dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí a modlete se za ty, kteří vás pronásledují a pomlouvají, abyste byli dětmi svého nebeského Otce, jenž velí svému slunci vycházeti na dobré i na zlé a déšť sesílá na spravedlivé i nespravedlivé.“ (Mat. 5, 44–45).
http://katolicky-katechismus.cz/246-co-rekl-pan-jezis-o-lasce-k-nepratelum/#.V9u6rzVlGlc
Třeba Ježíšova slova – Lukáš 11
„Kdo prosí, obdrží; kdo hledá, nalezne; kdo klepe, bude mu
otevřeno“
https://www.biblegateway.com/passage/?search=Luk%C3%A1%C5%A1+11&version=SNC
Platí stále podobně jako starozákonní "Přej … ? Věřící třeba
vycházeli z toho, že budou-li umět přát sami sobě, budou se sami milovat,
budou umět přát i ostatním a milovat je atd.
Navíc slova prosím a děkuji považuji za samozřejmá.
Odpověděl/a – 16.září 12:17
V odkazu, který jste uvedl, jsou některá podobenství vysvětlena.
Tak jako o každé knize, i o Bibli je třeba přemýšlet, chceme-li textu rozumět. Čtení nestačí, je nutné rozvíjet své myšlení. Přece jsme „naprogramovaní“ nejen na rozum, ale používáme i city, fantazii atd. Snažíme se pochopit význam asociací, obrazů, tedy i vysvětlení různých podobenství.
Proto Ježíš používal konkrétní obrazy, které převzal z každodenního života, z toho, co viděl kolem sebe.. Oslovil lidi tam, kde se nacházeli, pomocí metafor, příkladů z přírody atd. jim vysvětloval pojmy např. spravedlnost, Boží soud, milost atd.
Jak lze toto podobenství chápat? Dá se stále použít při každé příležitosti? Jak je zdůvodnit? atd.
O lásce k nepřátelům Pán Ježíš řekl: „Milujte nepřátele své, dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí a modlete se za ty, kteří vás pronásledují a pomlouvají, abyste byli dětmi svého nebeského Otce, jenž velí svému slunci vycházeti na dobré i na zlé a déšť sesílá na spravedlivé i nespravedlivé.“ (Mat. 5, 44–45).
http://katolicky-katechismus.cz/246-co-rekl-pan-jezis-o-lasce-k-nepratelum/#.V9u6rzVlGlc
Třeba Ježíšova slova – Lukáš 11
„Kdo prosí, obdrží; kdo hledá, nalezne; kdo klepe, bude mu
otevřeno“
https://www.biblegateway.com/passage/?search=Luk%C3%A1%C5%A1+11&version=SNC
Platí stále podobně jako starozákonní "Přej … ? Věřící třeba
vycházeli z toho, že budou-li umět přát sami sobě, budou se sami milovat,
budou umět přát i ostatním a milovat je atd.
Navíc slova prosím a děkuji považuji za samozřejmá.
Odpověděl/a – 16.září 13:13
V odkazu, který jste uvedl, jsou některá podobenství vysvětlena.
Tak jako o každé knize, i o Bibli je třeba přemýšlet, chceme-li textu rozumět. Čtení nestačí, je nutné rozvíjet své myšlení. Přece jsme „naprogramovaní“ nejen na rozum, ale používáme i city, fantazii atd. Snažíme se pochopit význam asociací, obrazů, tedy i vysvětlení různých podobenství.
Proto Ježíš používal konkrétní obrazy, které převzal z každodenního života, z toho, co viděl kolem sebe.. Oslovil lidi tam, kde se nacházeli, pomocí metafor, příkladů z přírody atd. jim vysvětloval pojmy např. spravedlnost, Boží soud, milost atd.
Jak lze toto podobenství chápat? Dá se stále použít při každé příležitosti? Jak je zdůvodnit? atd.
O lásce k nepřátelům Pán Ježíš řekl: „Milujte nepřátele své, dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí a modlete se za ty, kteří vás pronásledují a pomlouvají, abyste byli dětmi svého nebeského Otce, jenž velí svému slunci vycházeti na dobré i na zlé a déšť sesílá na spravedlivé i nespravedlivé.“ (Mat. 5, 44–45).
http://katolicky-katechismus.cz/246-co-rekl-pan-jezis-o-lasce-k-nepratelum/#.V9u6rzVlGlc
Třeba Ježíšova slova – Lukáš 11
„Kdo prosí, obdrží; kdo hledá, nalezne; kdo klepe, bude mu
otevřeno“
https://www.biblegateway.com/passage/?search=Luk%C3%A1%C5%A1+11&version=SNC
Platí stále podobně jako starozákonní „Přej … ? Věřící třeba
vycházeli z toho, že budou-li umět přát sami sobě, budou se sami milovat,
budou umět přát i ostatním a milovat je atd.
Navíc slova prosím a děkuji považuji za samozřejmá.
–
"Blahoslavení chudí duchem“ se určitě chápala jinak, , než uvádíte
vy – mít handicap. Slovo chudý i duch mělo více významů. Takže je
opravdu číst pozorně, posuzovat podobenství pohledem minulosti.
Z toho vyplývá, že je třeba textu rozumět z pohledu původních významů.
Duch = duše, dech. Chudý – nejen vnějším majetkem , ale tím vnitřním, třeba rdcem, či myšlením ve významu nedotatku pokory atd.
- znamená pokorní, kteří se mají za chudé; opravdu chudí jsou totiž ti, kteří se pokládají za chudé nejen ve věcech vnějších, nýbrž i vnitřních. Žalm 39,18:
- Slovo duch [lat. spiritus] lze chápat také jako vůli člověka.
Někteří jsou totiž pokorní z nutnosti, ale ti nejsou blahoslavení,
nýbrž blahoslavení jsou ti, kteří milují pokoru.
Za třetí je možné to vztahovat na Ducha svatého [lat. spiritu sancto]. Proto „blahoslavení chudí duchem" [lat. pauperes spiritu], kteří jsou pokorní skrze Ducha svatého. … Říká „chudí duchem", protože pokora dává Ducha svatého: Isajáš 66,2: „Na koho pohlédnu, ne-li na chudičkého a stísněného na duchu [lat. contritum spiritu] a chvějícího se před mými slovy?"
Těmto chudým se slibuje království, čímž se rozumí nejvyšší vznešenost. A třebaže toto je odměnou kterékoliv ctnosti, dává se zvláště pokoře, protože „kdo se ponižuje, bude povýšen" (Matouš 23,12). Přísloví 29,23 praví: „Pokorný duchem [lat. humilem spiritum] dojde slávy."
3. Jinak lze slova „chudí duchem" vykládat podle sv. Jeronýma, a to doslova o zříkání se časných věcí. Pak slovo „duchem" [lat. spiritu] znamená, že někteří jsou chudí z nutnosti, těm ale nenáleží blaženost, jež však náleží těm, kteří jsou chudí dobrovolně. A tito mohou být dvojí: neboť ačkoliv někteří mají bohatství, nelnou k němu srdcem:"
Odpověděl/a – 16.září 13:22
V odkazu, který jste uvedl, jsou některá podobenství vysvětlena.
Tak jako o každé knize, i o Bibli je třeba přemýšlet, chceme-li textu rozumět. Čtení nestačí, je nutné rozvíjet své myšlení. Přece jsme „naprogramovaní“ nejen na rozum, ale používáme i city, fantazii atd. Snažíme se pochopit význam asociací, obrazů, tedy i vysvětlení různých podobenství.
Proto Ježíš používal konkrétní obrazy, které převzal z každodenního života, z toho, co viděl kolem sebe.. Oslovil lidi tam, kde se nacházeli, pomocí metafor, příkladů z přírody atd. jim vysvětloval pojmy např. spravedlnost, Boží soud, milost atd.
Jak lze toto podobenství chápat? Dá se stále použít při každé příležitosti? Jak je zdůvodnit? atd.
O lásce k nepřátelům Pán Ježíš řekl: „Milujte nepřátele své, dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí a modlete se za ty, kteří vás pronásledují a pomlouvají, abyste byli dětmi svého nebeského Otce, jenž velí svému slunci vycházeti na dobré i na zlé a déšť sesílá na spravedlivé i nespravedlivé.“ (Mat. 5, 44–45).
http://katolicky-katechismus.cz/246-co-rekl-pan-jezis-o-lasce-k-nepratelum/#.V9u6rzVlGlc
Třeba Ježíšova slova – Lukáš 11
„Kdo prosí, obdrží; kdo hledá, nalezne; kdo klepe, bude mu
otevřeno“
https://www.biblegateway.com/passage/?search=Luk%C3%A1%C5%A1+11&version=SNC
Platí stále podobně jako starozákonní "Přej … ? Věřící třeba
vycházeli z toho, že budou-li umět přát sami sobě, budou se sami milovat,
budou umět přát i ostatním a milovat je atd.
Navíc slova prosím a děkuji považuji za samozřejmá.
–
Ad Cenobita,
slova „Blahoslavení chudí duchem“ se určitě chápalo jinak, stejně křesťan pochopí význam slov. Nejde o handicap, jak vysvětlujete vy.
Slova chudý i duch měly více významů. Takže je opravdu nutné číst pozorně, posuzovat podobenství pohledem minulosti, nikoliv současným významem slov. Takto vznikají chybné interpretace nejen podobenství.
Jak chápat text z pohledu původních významů.
Duch = duše, dech. Chudý – nejen vnějším majetkem , ale tím vnitřním, třeba viděním srdcem, či myšlením ve významu nedostatku pokory, nikoliv čistého rozumu atd.
- "znamená pokorní, kteří se mají za chudé; opravdu chudí jsou totiž ti, kteří se pokládají za chudé nejen ve věcech vnějších, nýbrž i vnitřních. Žalm 39,18:
- Slovo duch [lat. spiritus] lze chápat také jako vůli člověka.
Někteří jsou totiž pokorní z nutnosti, ale ti nejsou blahoslavení,
nýbrž blahoslavení jsou ti, kteří milují pokoru.
Za třetí je možné to vztahovat na Ducha svatého [lat. spiritu sancto]. Proto „blahoslavení chudí duchem" [lat. pauperes spiritu], kteří jsou pokorní skrze Ducha svatého. … Říká „chudí duchem", protože pokora dává Ducha svatého: Isajáš 66,2: „Na koho pohlédnu, ne-li na chudičkého a stísněného na duchu [lat. contritum spiritu] a chvějícího se před mými slovy?"
Těmto chudým se slibuje království, čímž se rozumí nejvyšší vznešenost. A třebaže toto je odměnou kterékoliv ctnosti, dává se zvláště pokoře, protože „kdo se ponižuje, bude povýšen" (Matouš 23,12). Přísloví 29,23 praví: „Pokorný duchem [lat. humilem spiritum] dojde slávy."
3. Jinak lze slova „chudí duchem" vykládat podle sv. Jeronýma, a to doslova o zříkání se časných věcí. Pak slovo „duchem" [lat. spiritu] znamená, že někteří jsou chudí z nutnosti, těm ale nenáleží blaženost, jež však náleží těm, kteří jsou chudí dobrovolně. A tito mohou být dvojí: neboť ačkoliv někteří mají bohatství, nelnou k němu srdcem:" atd.
