annas

Odpověděl/a – 16.září 8:47

Z provoda – tvar podstatného jména provoda.

Proč tvar z provoda? Předložka z měla v minulosti i jiné významy. Správně by mělo být „s provoda“ = po svátku provody, tedy po první neděli po Velikonocíchl.

Rozdíl mezi zastaralým spojením „přijdu s neděle“ = po neděli x z neděle na pondělí.

Stará říkanka Hody, hody do P(p)rovody…„. V překladu do současného jazyka bychom totiž řekli: Nehoduj do první Velikonoční neděle. To už začíná dávat smysl. Nehodování bylo výzvou ke střídmosti, tedy ke zdrženlivosti v jídle i životních radostech.

"Provoda byl totiž byl staroslovanský a pohanský jarní svátek zemřelých, něco jako dnešní dušičky. Jednalo se o jarní bujarou oslavu, během níž Slované vzpomínali na své mrtvé předky. Oslavy byly veselé a hojně se na nich pilo a hodovalo. Slovanské „svátky zemřelých“ byly oproti dnešnímu pojetí veselé a zřejmě se někdy odehrávaly i přímo na hrobech předků. Možná již tehdy vznikla tato jarní říkanka, jejíž původní pohanský smysl bychom už asi nikdy nedokázali poodhalit.

V pozdějším (křesťanském) pojetí se pojmenování Provoda přesunulo z individuálních pohanských oslav na část křesťanské oslavy Velikonoc. Konkrétně na první neděli po Velikonocích, zvanou též Provodní (nebo také Bílá neděle Provodní).

https://sarma­tia.wordpress­.com/2011/04/26/co-byla-provoda/

annas

Odpověděl/a – 16.září 10:51

Z provoda – tvar podstatného jména provoda.

Proč tvar z provoda? Předložka z měla v minulosti i jiné významy. Správně by mělo být „s provoda“ = po svátku provody, tedy po první neděli po Velikonocíchl.

Rozdíl mezi zastaralým spojením „přijdu s neděle“ = po neděli x z neděle na pondělí.
–
Pokud vás zajímá význam slova provod(a), vkládám původ od V. Machka v Etymologickém slovníku.

Novočeský význam je spojený se slovem průvod. V minulosti to bylo jinak.

Římsko-katolické náboženství název je od toho, že se nově
pokřttění lidí ubírali v průvodu ke chrámu;

Sprovod = ověnčený a opentlený kříž, nesený v průvodu. který je nesený v průvodu.

Rusové – – lidové provody = vesny – vyprovázení jara,, loučení s jarem o Svatojánské noci. U nás Morena.

Nejstarší význam u nás souvisí s rodovým zřízením – uctíváním mrtvých, kult přírodních duchů, který se kryje . ukrajinským svákem zemřelých, který se slavil po Velikonocích

Stará říkanka Hody, hody do P(p)rovody…„ dnes doprovody. V překladu do současného jazyka bychom totiž řekli: Nehoduj do první Velikonoční neděle. To už začíná dávat smysl. Nehodování bylo výzvou ke střídmosti, tedy ke zdrženlivosti v jídle i životních radostech.

"Provod byl totiž staroslovanský a pohanský jarní svátek zemřelých, něco jako dnešní dušičky. Jednalo se o jarní bujarou oslavu, během níž Slované vzpomínali na své mrtvé předky. Oslavy byly veselé a hojně se na nich pilo a hodovalo. Slovanské „svátky zemřelých“ byly oproti dnešnímu pojetí veselé a zřejmě se někdy odehrávaly i přímo na hrobech předků. Možná již tehdy vznikla tato jarní říkanka, jejíž původní pohanský smysl bychom už asi nikdy nedokázali poodhalit.

V pozdějším (křesťanském) pojetí se pojmenování jako Provoda přesunulo z individuálních pohanských oslav na část křesťanské oslavy Velikonoc. Konkrétně na první neděli po Velikonocích, zvanou též Provodní (nebo také Bílá neděle Provodní).

https://sarma­tia.wordpress­.com/2011/04/26/co-byla-provoda/

annas

Odpověděl/a – 16.září 13:25

Z provoda – tvar podstatného jména provod.

Proč tvar z provoda? Předložka z měla v m(inulosti i jiné významy. Správně by mělo být „s provoda“ = po svátku provody, tedy po první neděli po Velikonocíchl.

Rozdíl mezi zastaralým spojením „přijdu s neděle“ = po neděli x z neděle na pondělí.
–
Pokud vás zajímá význam slova provod(a), vkládám původ od V. Machka v Etymologickém slovníku.

Novočeský význam je spojený se slovem průvod. V minulosti to bylo jinak.

Římsko-katolické náboženství název je od toho, že se nově
pokřttění lidí ubírali v průvodu ke chrámu;

Sprovod = ověnčený a opentlený kříž, nesený v průvodu. který je nesený v průvodu.

Rusové – – lidové provody = vesny – vyprovázení jara,, loučení s jarem o Svatojánské noci. U nás Morena.

Nejstarší význam u nás souvisí s rodovým zřízením – uctíváním mrtvých, kult přírodních duchů, který se kryje . ukrajinským svákem zemřelých, který se slavil po Velikonocích

Stará říkanka Hody, hody do P(p)rovody…„ dnes doprovody. V překladu do současného jazyka bychom totiž řekli: Nehoduj do první Velikonoční neděle. To už začíná dávat smysl. Nehodování bylo výzvou ke střídmosti, tedy ke zdrženlivosti v jídle i životních radostech.

"Provod byl totiž staroslovanský a pohanský jarní svátek zemřelých, něco jako dnešní dušičky. Jednalo se o jarní bujarou oslavu, během níž Slované vzpomínali na své mrtvé předky. Oslavy byly veselé a hojně se na nich pilo a hodovalo. Slovanské „svátky zemřelých“ byly oproti dnešnímu pojetí veselé a zřejmě se někdy odehrávaly i přímo na hrobech předků. Možná již tehdy vznikla tato jarní říkanka, jejíž původní pohanský smysl bychom už asi nikdy nedokázali poodhalit.

V pozdějším (křesťanském) pojetí se pojmenování jako Provoda přesunulo z individuálních pohanských oslav na část křesťanské oslavy Velikonoc. Konkrétně na první neděli po Velikonocích, zvanou též Provodní (nebo také Bílá neděle Provodní).

https://sarma­tia.wordpress­.com/2011/04/26/co-byla-provoda/