annas

Odpověděl/a – 5.září 8:25

Kant podlehl dogmatickému racionalismu Christiana Wolla. Ten vycházel z toho, že cokoliv, je možné rozumově vysvětlit je pravda ( i když to smysly vyvrací).

Později Kant přešel k dogmatickému empirismu – při poznávání se uplatňuje rozum i smysly (jedna složka bez druhé poznávat nemůže)

Souvisí s jeho díla Kritika čistého rozumu – . výklad učení o poznání. V ní zavrhuje tzv. „důkazy“ boží existence a nesmrtelné duše. Jako vědecké poznání připouštěl jen matematiku a matematiku, která využívá přírodovědu. Víra nestačí.
Zde se setkáme se s částí pozitivní a negativní. V negativním smyslu kritika tradiční “školské” metafyziky, která tvrdí,že se pohybuje na půdě nezpochybnitelných racionálních úvah (“čistého rozumu”)., i když řada tvrzení z hlediska filozofie neobstojí.
V pozitivním smyslu se Kant snaží sféru čistého rozumu skutečně jen na pojmy objektivně platné a priori, tj. bez ohledu na jakoukoli předchozí zkušenost – např. matematické soudy,, nemáme s nimi zkušenosti, ale přesto existují.. Pravdivé je jen to, co je předem dané, tedy nezpochybnitelné – = aprioriní, nikoliv a nikoliv posteriorní – závislé na zkušenosti – vycházím z toho, co jsem zažili, poznali atd.
Apriorní a nekritické přijetí – empirismus nebo naopak její odmítnutí – racionalismus. Apriorní je rozum, jeho výsledkem jsou ideje.

Transcendentální systém

V učebnici jeí Kantova transcendentální filozofi uvedena i jako syntéza racionalismu a empirismu.

„Kant proti empirismu argumentoval, že veškerá zkušenost předpokládá určité apriorní pojmy, které nepocházejí ze zkušenosti, nýbrž jsou podmínkami zkušenosti. [2] Proti racionalismu zase namítal, že apriorní formy jsou bytostně vztaženy na názor a bez názoru nedávají žádné poznání. "Myšlenky bez obsahu jsou prázdné, nazírání (názory) bez pojmů jsou slepé.“

Vl. v. a podle učebnice Filosofie.

Napsala jsem několik poznámek, ale pokud jdete ke zkoušce, nebo zpracováváte myšlenky Kanta, měl byste si ujasnit sám.

annas

Odpověděl/a – 5.září 8:27

Kant podlehl dogmatickému racionalismu Christiana Wolla. Ten vycházel z toho, že cokoliv, je možné rozumově vysvětlit je pravda ( i když to smysly vyvrací).

Později Kant přešel k dogmatickému empirismu – při poznávání se uplatňuje rozum i smysly (jedna složka bez druhé poznávat nemůže)

Souvisí s jeho díla Kritika čistého rozumu – . výklad učení o poznání. V ní zavrhuje tzv. „důkazy“ boží existence a nesmrtelné duše. Jako vědecké poznání připouštěl jen matematiku a matematiku, která využívá přírodovědu. Víra nestačí.
Zde se setkáme se s částí pozitivní a negativní. V negativním smyslu kritika tradiční “školské” metafyziky, která tvrdí,že se pohybuje na půdě nezpochybnitelných racionálních úvah (“čistého rozumu”)., i když řada tvrzení z hlediska filozofie neobstojí.
V pozitivním smyslu se Kant snaží sféru čistého rozumu skutečně jen na pojmy objektivně platné a priori, tj. bez ohledu na jakoukoli předchozí zkušenost – např. matematické soudy,, nemáme s nimi zkušenosti, ale přesto existují.. Pravdivé je jen to, co je předem dané, tedy nezpochybnitelné – = aprioriní, nikoliv a nikoliv posteriorní – závislé na zkušenosti – vycházím z toho, co jsem zažili, poznali atd.
Apriorní a nekritické přijetí – empirismus nebo naopak její odmítnutí – racionalismus. Apriorní je rozum, jeho výsledkem jsou ideje.

Transcendentální systém
V učebnici jeí Kantova transcendentální filozofi uvedena i jako syntéza racionalismu a empirismu.

„Kant proti empirismu argumentoval, že veškerá zkušenost předpokládá určité apriorní pojmy, které nepocházejí ze zkušenosti, nýbrž jsou podmínkami zkušenosti. Proti racionalismu zase namítal, že apriorní formy jsou bytostně vztaženy na názor a bez názoru nedávají žádné poznání. "Myšlenky bez obsahu jsou prázdné, nazírání (názory) bez pojmů jsou slepé.“

Vl. v. a podle učebnice Filosofie.

Napsala jsem několik poznámek, ale pokud jdete ke zkoušce, nebo zpracováváte jinak rozebíráte filozofické názory I. Kanta, měl byste si vše ujasnit sám, abyste pochopil rozdíly a jeho myšlenkový vývoj.

annas

Odpověděl/a – 5.září 8:51

Kant podlehl dogmatickému racionalismu Christiana Wolla. Ten vycházel z toho, že cokoliv, je možné rozumově vysvětlit je pravda ( i když to smysly vyvrací).

Později Kant přešel k dogmatickému empirismu – při poznávání se uplatňuje rozum i smysly (jedna složka bez druhé poznávat nemůže)

Souvisí s jeho dílem Kritika čistého rozumu – výklad učení o poznání. V ní zavrhuje tzv. „důkazy“ boží existence a nesmrtelné duše. Jako vědecké poznání připouštěl jen matematiku a matematiku, která využívá přírodovědu. Víra nestačí.
Zde se setkáme s částí pozitivní a negativní. V negativním smyslu je kritika tradiční “školské” metafyziky, která tvrdí, že se pohybuje na půdě nezpochybnitelných racionálních úvah (“čistého rozumu”)., i když řada tvrzení z hlediska filozofie neobstojí.
V pozitivním smyslu se Kant snaží sféru čistého rozumu zaměřit skutečně jen na pojmy objektivně platné a priori, tj. bez ohledu na jakoukoli předchozí zkušenost – např. matematické soudy,, nemáme s nimi zkušenosti, ale přesto existují.. Pravdivé je jen to, co je předem dané, tedy nezpochybnitelné – = aprioriní, nikoliv posteriorní – závislé na zkušenosti – vycházím z toho, co jsme zažili, poznali atd.
Apriorní a nekritické přijetí – empirismus nebo naopak její odmítnutí – racionalismus. Apriorní je rozum, jeho výsledkem jsou ideje.

Transcendentální systém
V učebnici jeí Kantova transcendentální filozofi uvedena i jako syntéza racionalismu a empirismu.

„Kant proti empirismu argumentoval, že veškerá zkušenost předpokládá určité apriorní pojmy, které nepocházejí ze zkušenosti, nýbrž jsou podmínkami zkušenosti. Proti racionalismu zase namítal, že apriorní formy jsou bytostně vztaženy na názor a bez názoru nedávají žádné poznání. Myšlenky bez obsahu jsou prázdné, nazírání (názory) bez pojmů jsou slepé.“

Vl. v. a podle učebnice Filosofie.

Napsala jsem několik poznámek, ale pokud jdete ke zkoušce, nebo zpracováváte či jinak rozebíráte filozofické názory I. Kanta, měl byste si vše ujasnit sám, abyste pochopil rozdíly a jeho myšlenkový vývoj.