Historie úprav
Odpověděl/a – 4.září 15:45
Viděl bych tam 3 hlavní důvody:
- Demografie. Když před dvaceti až třiceti lety byly ve středoškolském věku početně silné Husákovy děti, tak na maturitní obory, zejména gymnázia, se dostávala skutečně vrstva těch nejlepších. Jestliže dnešní gymnázia mají stejný počet tříd, přitom středoškoláků celkově je, dejme tomu, polovina, tak nemůžeme očekávat, že to budou tak bystré hlavičky, jako byly ty Husákovy.
- Atmosféra ve společnosti. S pádem komunismu došlo ke změně vnímání veškerých veřejných institucí. Instituce už nejsou považovány za něco úctyhodného, autoritativního, nadřazeného, ale za zprostředkovatele služeb a veřejných statků pro daňového poplatníka. Což je vcelku správné takto vnímat u policie, soudů, nebo různých úřadů, ovšem u školy je to trochu jinak. Základka ještě může být brána jako služba, jejímž účelem je nalít do hlav každého malého občana aspoň to nejnutnější k životu. Ale na střední škole se už musí student sám ohánět, musí podávat nějaké výkony, aby vůbec obhájil to, že ho na tu školu přijali. To už nefunguje tak, že tatínek platí daně a já chci za to maturitu. A toto nechápou mnozí studenti a ani mnozí rodiče.
- Tlak státu na „vzdělanost“ občanů. Někdo tam nahoře má pocit, že je nutné mít stejné procento bakalářů a magistrů, jako mají země západní Evropy. Materiál, ze kterého je mají školy vyrobit, je ale pořád stejný. Pokud se nevynaleznou nějaké nové supervzdělávací metody, tak se to nutně musí odrazit na nižší kvalitě absolventů. Výsledkem bude jenom to, že zatímco před dvaceti lety byli na pracáku hlavně lidé se základním vzděláním, v budoucnu se dá očekávat nárůst vysokoškolsky vzdělaných nezaměstnaných. Jaký je rozdíl mezi nezaměstnaným se ZŠ a nezaměstaným s VŠ titulem? No přeci ten, že do toho vysokoškoláka už narval stát víc peněz.
Odpověděl/a – 4.září 15:52
Viděl bych tam 3 hlavní důvody:
- Demografie. Když před dvaceti až třiceti lety byly ve středoškolském věku početně silné Husákovy děti, tak na maturitní obory, zejména gymnázia, se dostávala skutečně vrstva těch nejlepších. Jestliže dnešní gymnázia mají stejný počet tříd, přitom středoškoláků celkově je, dejme tomu, polovina, tak nemůžeme očekávat, že na gymplech budou tak bystré hlavičky, jako byly ty Husákovy.
- Atmosféra ve společnosti. S pádem komunismu došlo ke změně vnímání veškerých veřejných institucí. Instituce už nejsou považovány za něco úctyhodného, autoritativního, nadřazeného, ale za zprostředkovatele služeb a veřejných statků pro daňového poplatníka. Což je vcelku správné takto vnímat u policie, soudů, nebo různých úřadů, ovšem u školy je to trochu jinak. Základka ještě může být brána jako služba, jejímž účelem je nalít do hlav každého malého občana aspoň to nejnutnější k životu. Ale na střední škole se už musí student sám ohánět, musí podávat nějaké výkony, aby vůbec obhájil to, že ho na tu školu přijali. To už nefunguje tak, že tatínek platí daně a já chci za to maturitu. A toto nechápou mnozí studenti a ani mnozí rodiče.
- Tlak státu na „vzdělanost“ občanů. Někdo tam nahoře má pocit, že je nutné mít stejné procento bakalářů a magistrů, jako mají země západní Evropy. Materiál, ze kterého je mají školy vyrobit, je ale pořád stejný. Pokud se nevynaleznou nějaké nové supervzdělávací metody, tak se to nutně musí odrazit na nižší kvalitě absolventů. Výsledkem bude jenom to, že zatímco před dvaceti lety byli na pracáku hlavně lidé se základním vzděláním, v budoucnu se dá očekávat nárůst vysokoškolsky vzdělaných nezaměstnaných. Jaký je rozdíl mezi nezaměstnaným se ZŠ a nezaměstaným s VŠ titulem? No přeci ten, že do toho vysokoškoláka už narval stát víc peněz.
Náš týdenní výběr otázek
