Historie úprav
Odpověděl/a – 22.srpen 15:15
Nevím, odkud máte „vzorce chování či jednání“. Každý člověk je jiný, prožívá třeba samotu rád, jiný je sám i mezi lidmi, někdo zůstane stát, jiný se žene stále dopředu bez ohledu na jiné – projevuje se jako narcista, sobec, další ztrácí takt, ohleduplnost, chybí mu tolerance, šíří nepravdy, je útočný, zapomíná na tři síta … Z toho se pak odvíjí i chování druhých …
Samota je stav, kdy všichni odešli a člověk zůstal sám s tím
nejblžším – sám se sebou. Není to osamělost
"Buďte sami sobě světem.“
Buddhova rada má hluboký smysl a také odpovídá na otázku, jak překonat
pocit samoty., která má mnoho různých podob. .
R. A. Dvorský Sám já chodívám rád
"Sám já chodívám rád, jen sám,
mám svou samotu rád, jsem sám.
Sám se vždy usmívám,
sám jen sobě zpívám,
moje snění nic nezmění, vím.
Sám tím nejvíc získám,
svému stínu pískám
písničku tu kterou jen znám já sám.
Jsem sám…"
Izolace je vlastně samota, která může vzniknout jako obranný mechanismus, pokud nejde o izolaci třeba z důvodu choroby.
Ignorace – nemusí se samotou souviset, ale pokud občas nesplní určité očekávání, ať již pozitivní, nebo negativní, ublíží.. Něco se stalo, ale i nestalo.
Pokud někdo druhého ignoruje, obvykle to zraní víc toho, koho ignoruje než jeho samotného. Je to jistý způsob obrany – nechat plynout a o víc se nestarat. Dotyčný mlčí, protože ví, nikoliv proto, že ví své.
Stagnace znamená, že po určitém zklamání člověk zůstane stát, ustrne, Bojí se využít příležitost, aby se opět nespálil, ztrácí motivaci, neuvědomí si, že to není správná cesta. Je třeba jít dál, třeba se vrátit a začít znova.
Strach částečně souvisí se stagnací. Strach občas přemůže člověku
přežít, ale jinak je obtěžující, sráží ho dolů. Je třeba si
přiznat, čeho se bojí, zda jsou jeho obavy opodstatněné – nemyslet
negativě, jinak ztrácí třeba příležitost. Když ale strach překoná,
získá odvahu, dostane se tam, kam chtěl, stává se silnějším.
--
Nemyslím, že všechny tyto jevy se dají považovat za přetvářku. I když všichni často vedeme konverzace, které jsou pouze společensky žádoucí. Je to vždy na závadu? Je to i jistý druh ochrany, zabrání třeba dalším nepříjemnostem. Při letmém setkání nedáváme vždy najevo své city, máme-li určité problémy. Ale nikdy by i tzv. přetvářka neměla přerůst v lež, jako vše, má svou hranici.
„Člověk by se měl smát celý svůj život. Jestli se dokážete smát
v jakékoli situaci, naučíte se jim čelit – a to vám pomůže dospět.
Neříkám vám, že nemáte plakat. Ve skutečnosti však když se neumíte
smát, neumíte ani plakat. Smích a pláč jdou ruku v ruce, jsou součástí
jednoho jevu – autentického bytí v pravdě.“ Osho
Zdroj: http://citaty.net/autori/osho/?q=13191
Odpověděl/a – 22.srpen 15:21
Nevím, odkud máte „vzorce chování či jednání“. Každý člověk je jiný, prožívá třeba samotu rád, jiný je sám i mezi lidmi, někdo zůstane stát, jiný se žene stále dopředu bez ohledu na jiné – projevuje se jako narcista, sobec, další ztrácí takt, ohleduplnost, chybí mu tolerance, šíří nepravdy, je útočný, zapomíná na tři síta … Z toho se pak odvíjí i chování druhých …
Samota je stav, kdy všichni odešli a člověk zůstal sám s tím
nejblžším – sám se sebou. Není to osamělost
"Buďte sami sobě světem.“
Buddhova rada má hluboký smysl a také odpovídá na otázku, jak překonat
pocit samoty., která má mnoho různých podob. .
R. A. Dvorský Sám já chodívám rád
"Sám já chodívám rád, jen sám,
mám svou samotu rád, jsem sám.
Sám se vždy usmívám,
sám jen sobě zpívám,
moje snění nic nezmění, vím.
Sám tím nejvíc získám,
svému stínu pískám
písničku tu kterou jen znám já sám.
Jsem sám…"
Izolace je vlastně samota, která může vzniknout jako obranný mechanismus, pokud nejde o izolaci třeba z důvodu choroby.
Ignorace – nemusí se samotou souviset, ale pokud něco občas nesplní určité očekávání, ať již pozitivní, nebo negativní, ublíží.. Něco se stalo, ale i nestalo.
Pokud někdo druhého ignoruje, obvykle to zraní víc toho, koho ignoruje než jeho samotného. Je to jistý způsob obrany – nechat plynout a o víc se nestarat. Někdo mlčí, protože neví, jiný mlčí, protože ví své.
Stagnace znamená, že po určitém zklamání člověk zůstane stát, ustrne, Bojí se využít příležitost, aby se opět nespálil, ztratil motivaci, neuvědomí si, že to není správná cesta. Je třeba jít dál, třeba se vrátit a začít znova.
Strach částečně souvisí se stagnací. Strach občas přemůže člověku
přežít, ale jinak je obtěžující, sráží ho dolů. Je třeba si
přiznat, čeho se bojí, zda jsou jeho obavy opodstatněné – nemyslet
negativně, jinak ztratí třeba příležitost. Když ale strach překoná,
získá odvahu, dostane se tam, kam chtěl, stává se silnějším.
--
Nemyslím, že všechny tyto jevy se dají považovat za přetvářku. I když všichni často vedeme konverzace, které jsou pouze společensky žádoucí. Je to vždy na závadu? Je to i jistý druh ochrany, zabrání třeba dalším nepříjemnostem. Při letmém setkání nedáváme vždy najevo své city, máme-li určité problémy. Ale nikdy by i tzv. přetvářka neměla přerůst v lež, jako vše má svou hranici.
„Člověk by se měl smát celý svůj život. Jestli se dokážete smát
v jakékoli situaci, naučíte se jim čelit – a to vám pomůže dospět.
Neříkám vám, že nemáte plakat. Ve skutečnosti však když se neumíte
smát, neumíte ani plakat. Smích a pláč jdou ruku v ruce, jsou součástí
jednoho jevu – autentického bytí v pravdě.“ Osho
Zdroj: http://citaty.net/autori/osho/?q=13191
