Historie úprav
Odpověděl/a – 15.srpen 0:23
Ono to bylo tak rychlý, že jsem se ani bát nestihla… Jeli jsme zpět do Prahy s bývalým přítelem z vody nějakým jednosměrným sjezdem na Chodov, kde stálo auto a přítel si toho všim pozdě, strhnul volant a ozval se strašnej náraz, já jsem stihla krátce vyjeknout, narazila jsem prudce kolenem do palubní desky a díky tomu, že jsem byla připoutaná, tak jsem airbag jen tak „pohladila“. Naštěstí se nikomu nic nestalo, ani dalším lidem, ale šok jsem měla až do večera…
Na začátku 6. třídy jsem byla hospitalizována se zápalem plic. Byla jsem napojená na nějaký přístroj a každej den brala asi 6 různých prášků. Zpětně jsem se dozvěděla, že mi prý zachránili život.
V říjnu 2007 jsem byla opět v nemocnici, tentokrát jsem si při provaze na baletu natrhla svalový úponek s kouskem stydké kosti. Mám dodneška neskutečnej strach z operačních sálů, tedy z narkózy a tak všeobecně… Kdybych se na něco měla dívat, tak v pořádku, dokud tam neležím já…
Minulé léto jsem z hladu snědla palačinku dělanou z mlíka, ve kterém byly vyluhované konopné palice. Nejdřív to nic nedělalo, mělo to pomalej náběh, ale potom mi strašně rychle bušilo srdce, třásly se mi končetiny, nebylo mi zkrátka vůbec dobře, měla jsem strach, že to nepřežiju a umřu.
V jedno nepříjemné období jsem se bála o bráchu, ale podrobnosti zde nebudu publikovat.
Mám pocit, že s některými odpověďmi tady se nemůžu v žádným případě rovnat…
Odpověděl/a – 15.srpen 0:27
Ono to bylo tak rychlý, že jsem se ani bát nestihla… Jeli jsme zpět do Prahy s bývalým přítelem z vody nějakým jednosměrným sjezdem na Chodov, kde stálo auto a přítel si toho všim pozdě, strhnul volant a ozval se strašnej náraz, já jsem stihla krátce vyjeknout, narazila jsem prudce kolenem do palubní desky a díky tomu, že jsem byla připoutaná, tak jsem airbag jen tak „pohladila“. Naštěstí se nikomu nic nestalo, ani dalším lidem, ale šok jsem měla až do večera…
Na začátku 6. třídy jsem byla hospitalizována se zápalem plic. Byla jsem napojená na nějaký přístroj a každej den brala asi 6 různých prášků. Zpětně jsem se dozvěděla, že mi prý zachránili život.
V říjnu 2007 jsem byla opět v nemocnici, tentokrát jsem si při provaze na baletu natrhla svalový úponek s kouskem stydké kosti. Mám dodneška neskutečnej strach z operačních sálů, tedy z narkózy a tak všeobecně… Kdybych se na něco měla dívat, tak v pořádku, dokud tam neležím já… Bála jsem se proto, že budu operována, naštěstí se díky mýmu mladýmu věku všecko spravilo samo a jen jsem chodila nějaký čas o berlích.
Minulé léto jsem z hladu snědla palačinku dělanou z mlíka, ve kterém byly vyluhované konopné palice. Nejdřív to nic nedělalo, mělo to pomalej náběh, ale potom mi strašně rychle bušilo srdce, třásly se mi končetiny, nebylo mi zkrátka vůbec dobře, měla jsem strach, že to nepřežiju a umřu.
V jedno nepříjemné období jsem se bála o bráchu, ale podrobnosti zde nebudu publikovat.
Mám pocit, že s některými odpověďmi tady se nemůžu v žádným případě rovnat…