Odpověděl/a – 17.květen 18:33
Středověké učebnice byly vzácností, byly to totiž útlé sešitky, z nichž studentům četli profesoři. Studenti si dělali poznámky, nebo se učili celé pasáže nazpaměť. Z této ani pozdější doby není doložená žádná knihovna.
Existovaly tzv Klaretovy slovníky , výuce latiny pomáhala i makaronská poezie. Latina byla na univerzitě dominantní.
Teprve až po vynálezu knihtisku. se situace změnila.
Karel IV. studoval ve Francii sedm svobodných umění. Znal francouzštinu, italštinu, latinu, němčinu, samozřejmě i češtinu.
Odpověděl/a – 18.květen 8:00
Středověké učebnice byly vzácností, byly to totiž útlé sešitky, z nichž studentům četli profesoři. Studenti si dělali poznámky, nebo se učili celé pasáže nazpaměť. Z této ani pozdější doby není doložená žádná knihovna.
Existovaly tzv Klaretovy slovníky , výuce latiny pomáhala i makaronská poezie. Latina byla na univerzitě dominantní.
Významnou úlohu hrály tzv. disputace, veřejné debaty p vzoru italské scholastiky. Vedly k pohotovosti reagovat a obhajovat názory.
Je vidět, že se vzdělanost zaměřovala především na mluvený jazyk, český pravopis nebyl ještě vytříbený, užíval se latinský. Také v historických zdrojích se nějak tato otázka neřeší.
Teprve až po vynálezu knihtisku. se situace změnila.
Karel IV. studoval ve Francii sedm svobodných umění. Znal francouzštinu, italštinu, latinu, němčinu, samozřejmě i češtinu.
--
Je třeba si uvědomit, že
atd.