Odpověděl/a – 14.květen 11:58
Proč? Rozdíl zřejmě byl v tom, zda šlo o přišlučníka „pravé víry“. Jedinou pravou vírou u nás byla římsko- katolická, takže třeba evangelíci byli v minulosti nevěříci. Beznaboh nemusel být příslušník určité víry. .
Znát – jeden z významů = (koho) knižní tvar – hlásit se k někomu; znát Boha (boha) věřii v Boha, býti zbožný.
Takže ten, kdo se k bohu nehlásí, nevěří v něj, není zbožný, je
neznaboh, někdy beznaboh..
Jde o starší lidový výraz – . člověk nevěřící v (pravého) Boha,
nevěrec, bezbožník.
-
Významy podle PSJC
Odpověděl/a – 14.květen 12:06
Proč? Rozdíl zřejmě byl v tom, zda šlo o přišlučníka „pravé víry“. Jedinou pravou vírou u nás byla římsko- katolická, takže třeba evangelíci byli v minulosti nevěříci. Beznaboh nemusel být příslušník určité církve.
Znát – jeden z významů = (koho) knižní tvar – hlásit se k někomu; znát Boha (boha) věřii v Boha, býti zbožný.
Takže ten, kdo se k bohu nehlásí, nevěří v něj, není zbožný, je
neznaboh, někdy beznaboh..
Jde o starší lidový výraz – . člověk nevěřící v (pravého) Boha,
nevěrec, bezbožník.
-
Významy podle PSJC
Odpověděl/a – 14.květen 12:32
Proč?
Rozdíl v minulosti byl zřejmě v tom, zda šlo o příslušníka „pravé víry“, nebo o toho, kdo nebyl členem žádné církve.
Jedinou pravou vírou u nás byla římsko-katolická, takže třeba evangelíci – jinověrčci – byli v minulosti nevěříci.
Znát – jeden z významů = (koho) knižní tvar – hlásit se k někomu; znát Boha (boha) věřii v Boha, býti zbožný.
Takže ten, kdo se k bohu nehlásí, nevěří v něj, není zbožný, je neznaboh, někdy beznaboh..
Jde o starší lidový výraz – . člověk nevěřící v (pravého)
Boha, nevěrec, bezbožník.
-
Významy podle PSJC
–
Dnes už nezáleží na tom, který výraz se použije, významy se posunuly
nejen v oblasti spisovnosti x nespisovnosti – nevěřící x neznaboh.