Odpověděl/a – 3.leden 14:03
Staré přísloví, které určitě platilo v době svého původu. Vzniklo zřejmě z toho, že při celodenní práci na poli, např. o žních, se všichni rychle najedli, aby prác do večera dokončili. Takže krátký čas na jídlo, delší čas na práci.
Z toho vyplynulo, že kdo jí rychle, víc udělá – tedy jak je k jídlu, tak je k dílu.
Myslím si, že v současnosti už přísloví platí výjimečně. Občas někdo jídle „zhltne“, když má práci rozdělanou a chce ji dokončit.
Spíš se dnes dá použít přísloví: čas na jídlo, čas na práci. Je třeba učinit něco, aby se něco dalšího učinilo.
Odpověděl/a – 3.leden 15:50
Staré přísloví, které určitě platilo v době svého původu. Vzniklo zřejmě z toho, že při celodenní práci na poli, např. o žních, se všichni rychle najedli, aby prác do večera dokončili. Takže krátký čas na jídlo, delší čas na práci.
Z toho vyplynulo, že kdo jí rychle, víc udělá – tedy jak je k jídlu, tak je k dílu.
Myslím si, že v současnosti už přísloví platí výjimečně. Občas někdo jídle „zhltne“, když má práci rozdělanou a chce ji dokončit.
Spíš se dnes dá použít přísloví: čas na jídlo, čas na práci. Je
třeba učinit něco, aby se něco dalšího učinilo.
–
Když jí někdo rychle, pracuje rychle. Z toho přece vyplývá i opak,, že
když se v někdo v jídle nimrá, je pomalý, někdy až líný.
Rychlost je opakem pomalosti, takže význam je vyjářený
nepřímo, opakem, je obsažený v předchozím tvrzení.