Historie úprav
Odpověděl/a – 19.listopad 10:32
Opět významy slov souvisejí se základnímni a přenesenými významy.
Podle mne je zloděj jedinec který něco krade, tedy jistým způsobem ten, kdo někoho o něco připravuje – skutečně i obrazně – třeba zloděj času apod.
Zajímal mě původ a význam slova
zloděj – slovo všeslovanské, odvozené z „praslovanského
*zъlodějь – složeno ze *zъlo ( :zlý) a odvozeniny od *děti ( :dít
se). V západní slovanštině . zúžení významu na ‘kdo
krade’. “
Takže zloděj je i ten, kdo páchá zlo nejen skutečné ,ale i obrazné. Třeba „zloděj“ – planý výhonek u stromu…
Za vraha považuji toho, kdo někoho zabil. Ale znám i i expresívn spojení jako nepřítel národa v širším slova smyslu; nebo škůdce, ničitel. – kouř je často vrahem …
Opět Jiří Rejzek a jeho Etymologický slovník
Vrah – staročesky ‘nepřítel; vrah’. Slovo je příbuzné s podobnými slovy v různých neslovanských jazycích – ve významu, bída, nouze, otrok, zlý vyhnanec, ubožák ‘ – to vše přes latinu „!z indoevropského *u̯reg, *u̯erg- ‘tísnit, pronásledovat’ (tedy původně ‘utlačitel)“
Takže i z toho se dají odvodit významy, které jsem uvedla výš.
–
Ve filmech a knihách, především detektivkách užití slov zloděj či vrah
zvyšuje napětí, když někdo někoho vidí utíkat, předpokládají mnozí,
když se něco stane, že vidí zloděje, jindy vraha atd. Třeba bez
důkazů – úlohu hrají i emoce.
Záleží na kontextu, představivosti, zkratovém jednání atd.
Odpověděl/a – 19.listopad 19:27
Opět významy slov souvisejí se základnímni a přenesenými významy.
Podle mne je zloděj jedinec který něco krade, tedy jistým způsobem ten, kdo někoho o něco připravuje – skutečně i obrazně – třeba zloděj času apod.
Zajímal mě původ a význam slova
zloděj – slovo všeslovanské, odvozené z „praslovanského
*zъlodějь – složeno ze *zъlo ( :zlý) a odvozeniny od *děti ( :dít
se). V západní slovanštině . zúžení významu na ‘kdo
krade’. “
Takže zloděj je i ten, kdo páchá zlo nejen skutečné ,ale i obrazné. Třeba „zloděj“ – planý výhonek u stromu…
Za vraha považuji toho, kdo někoho zabil. Ale znám i i expresívn spojení jako nepřítel národa v širším slova smyslu; nebo škůdce, ničitel. – kouř je často vrahem …
Opět Jiří Rejzek a jeho Etymologický slovník
Vrah – staročesky ‘nepřítel; vrah’. Slovo je příbuzné s podobnými slovy v různých neslovanských jazycích – ve významu, bída, nouze, otrok, zlý vyhnanec, ubožák ‘ – to vše přes latinu „!z indoevropského *u̯reg, *u̯erg- ‘tísnit, pronásledovat’ (tedy původně ‘utlačitel)“
Takže i z toho se dají odvodit významy, které jsem uvedla výš.
Ve filmech a knihách, především detektivká, užití slov zloděj či vrah zvyšuje napětí, když někdo někoho vidí utíkat, předpokládají mnozí, když se něco stane, že vidí zloděje, jindy vraha atd. Třeba bez důkazů – úlohu hrají i emoce.
Záleží na kontextu, představivosti, zkratovém jednání atd.
V TZ je stanovena definice vraždy jako trestného činu.
http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-1-dil-1-paragraf-140
Definice krádeže v TZ
http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-5-paragraf-205