annas

Odpověděl/a – 6.listopad 12:30

Jak se často stává, u některých slov se názory etymologů liší. Ale ještě něco doplním.

berndit – obecný výraz, . expr. ‘prohýřit’. Nejasné, poprvé u Jungmanna – uvádí J. Rejzek

V. Machek uvádí víc.
bendit – bandit – dopřát si hojného jídla a pití. Snad od ukrajinského bendujuch = panděro, blízko mají lotyššský i maďarský tvar pro břicho i nářeečně u nás žaludek = Panze. .

Předpona pro-hýřit -jakýsi souhlas s hýřením, něco, co dělám ke svému užitku, tedy probendín. .

pandero (panděrr – i zde Machek uvádí nejasný původ.

Jako jednu z možností uvádí souvislost se španělským výrazem pandero = úzký a vysoký buben – opíral se o břicho. žaludek apod. .

Do češtiny se slovo dostalo přímo, když čeští vojáci bojovali v rakouské armádě v západních zemích o dědictví španělské aj. – 17. a 18. st. Tehdy byla španělská organizace vzorem pro ostatní
.
Metafora břicho = buben je běžná i dnes, i když vulgární. Těhotná žena chodí s bubnem, nebo muži nosí před sebou „pivní buben“. – zde je možno pozorovat vztah k hýření … .

annas

Odpověděl/a – 6.listopad 12:40

Jak se často stává, u některých slov se názory etymologů liší. Ale ještě něco doplním.

berndit – obecný výraz, . expr. ‘prohýřit’. Nejasné, poprvé u Jungmanna – uvádí J. Rejzek

V. Machek uvádí víc.
bendit – bandit – dopřát si hojného jídla a pití. Snad od ukrajinského bendujuch = panděro, blízko mají lotyššský i maďarský tvar pro břicho i nářeečně u nás žaludek = Panze. .

Předpona pro-hýřit -jakýsi souhlas s hýřením, něco, co dělám ke svému užitku, tedy probendín. .

pandero (panděrr – i zde Machek uvádí nejasný původ.

Jako jednu z možností uvádí souvislost se španělským výrazem pandero = úzký a vysoký buben – opíral se o břicho. žaludek apod. .

Do češtiny se slovo dostalo přímo, když čeští vojáci bojovali v rakouské armádě v západních zemích o dědictví španělské aj. – 17. a 18. st. Tehdy byla španělská organizace vzorem pro ostatní
.
Metafora břicho = buben je běžná i dnes, i když vulgární. Těhotná žena chodí s bubnem, nebo muži nosí před sebou „pivní buben“. – zde je možno pozorovat vztah k hýření …

--
Ještě jsem si vzpomněla na D. Moldanoou a její knihu Naše příjmení.

Např. příjmení Bendík, Bendák apod. mohl dostat tlustý člověk s velkým břichem., I zde je vztah ke slovesu bendit.

annas

Odpověděl/a – 6.listopad 17:26

Jak se často stává, u některých slov se názory etymologů liší. Ale ještě něco doplním.

bendit – obecný výraz, . expr. ‘prohýřit’. Nejasné, poprvé u Jungmanna – uvádí J. Rejzek

V. Machek uvádí víc.
bendit – bandit – dopřát si hojného jídla a pití. Snad od ukrajinského bendujuch = panděro, blízko mají lotyššský i maďarský tvar pro břicho i nářeečně u nás žaludek = Panze. .

Předpona pro-hýřit -jakýsi souhlas s hýřením, něco, co dělám ke svému užitku, tedy probendím. .

pandero (panděro) – i zde Machek uvádí nejasný původ.

Jako jednu z možností zjmiňuje souvislost se španělským výrazem pandero = úzký a vysoký buben – opíral se o břicho. žaludek apod. .

Do češtiny se slovo dostalo přímo, když čeští vojáci bojovali v rakouské armádě v západních zemích o dědictví španělské aj. – 17. a 18. st. Tehdy byla španělská organizace vzorem pro ostatní
.
Metafora břicho = buben je běžná i dnes, i když vulgární. Těhotná žena chodí s bubnem, nebo muži nosí před sebou „pivní buben“. – zde je možno pozorovat vztah k hýření …

Ještě jsem si vzpomněla na D. Moldanovou a její knihu Naše příjmení.

Např. příjmení Bendík, Bendák apod. mohl dostat tlustý člověk s velkým břichem., I zde je vztah ke slovesu bendit.

Nevšimla jsem si dodatku – prohýřit majetek.

Původní význam slovesa bendit (bandit nářečně) byl skutečně " dopřávati si hojně dobrého jídli i pití ve veselé společnosti" Proto etymolog V. Machek uvádí vztah k žaludku.

Zřejmě se význam později posunul i na "probendění " čehokoliv, tedy i majetku. Tento význam zmiňuje SSJC i SNC. .

SNC – probendit – už uvedeno jako „prohýřit peníze, strávit čas nebo utratit peníze zábavou, flámováním.“ Protože probendit patří do obecné češtiny, oblastně se užívá i probandit, ve spisovné češtině se začalo používal – udělat si něčím dobře, bohužel, často jen na krátkou dobu.
.
Opět nejasný původ i SNČ – autoři se odvolávají na J. Rejzka, ale připouštěji přenesení významu, jak jsem zmínila – udělat si na chvíli dobře jídlem, pitím, prodejem majetku atd.. tedy udělat si bene ´dobře. (původ z latiny).

Takže opět se potvrdilo, že se původní významy posunují, částčně zanikly, ale popjmenovávají podobnou skutečnost.

V žádném slovníku není zmínka o němčině.